Pavel Král Reihenfolge der Bücher

Značná část jednání raně novověkého člověka měla symbolický význam. Projevoval se v každodenním životě jedince, mnohem zřetelněji se však dostával ke slovu ve výjimečných slavnostních okamžicích, k nimž patřily především mocenské rituály. Nacházel ale odraz i ve strategiích chování mužů a žen z různých vrstev tehdejší společnosti. Byl patrný v utváření a představování rolí jedince před jeho sociálním okolím. V neposlední řadě se zrcadlil rovněž v prostředcích reprezentace nebo při konstituování paměti. Právě těmto tématům věnují pozornost autoři textů otištěných v kolektivní monografii, kteří se na základě širokého spektra písemných, hmotných i obrazových pramenů zabývají různými formami symbolického jednání a jeho rolí ve vzájemné interakci dobových aktérů.

Kniha vychádza v rozšírenom 3. vydaní (a po prvý raz v slovenskom preklade) doplnená o materiály, ktoré ešte neboli publikované.Autor v knihe opisuje, kde všade boli Židia a Bytči aktívni, čo všetko pre Bytču vykonali, ako založili celý bytčiansky miestny priemysel a rozvinuli obchod, čo bolo doposiaľ v oficiálnych publikáciach zatajované.Obzvlášť cenným dokumentom sú zoznamy ľudí v rôznych súvislostiach, ako sa tieto v priebehu rokov menili, zachytávajúc aj obdobie holokaustu. Veď z 364 židovských obyvateľov v r. 1930 zostal v Bytči iba jeden človek.Zaujme i uverejnenie mien významných ľudí, ktorí mali nejaký vzťah k Bytči. Od oxfordského profesora Adolfa Neubauera v predminulom storočí až po generála, letca Ivana Schwarza, ktorý dodnes žije v Anglicku.Kniha je napísaná na pamiatku ľudí, ktorí v Bytči a jej okolí žili, mnohé tam vybudovali, zanechali tam majetok a sami boli násilne, pod dozorom bytčianskych žandárov a gardistov odvezení do sústreďovacích táborov v Žiline a Seredi, odkiaľ boli - až na malé výnimky - deportovaní do vyhladzovacích táborov.

Publikace zabývající materiály vyráběnými ze dřeva.

Publikace načrtává předválečný obraz relativně pokojného soužití společnosti na území malého města v Pováží, kde každý znal každého a kde se lidé posuzovali podle toho, jací skutečně jsou. Mládež - jako všude jinde - sportovala, hrála divadlo; pořádaly se plesy, nadšenci se věnovali turistice a jiným zálibám a koníčkům. Vedle toho se autor věnuje tragickému období pronásledování židovské komunity a její cílené likvidaci v regionu Bytče a okolí. Kniha vysvětluje, kde všude byli Židé činní, co všechno pro město a okolí vykonali; vyzvednut je i ten fakt, že obyvatelé židovského původu stáli u zrodu tamního průmyslu a obchodu, což z knih, které dosud vyšly, není zcela zřejmé. Zvláště cenné jsou seznamy lidí, jak se v průběhu let měnily, zvláště v období holocaustu. Vždyť z 364 židovských obyvatel v r. 1930 zůstal v současné době v Bytči jediný občan židovského vyznání. Zajímavé je uveřejnění jmen významných lidí, kteří byli s Bytčou velmi úzce svázáni, od profesora oxfordské univerzity Adolfa Neubauera v předminulém století, až po generála letectva Ivana Schwarze. Zveřejněno je několik fotografií obyvatel Bytči, pokud byly autorovi k dispozici.

Životní příběh synovce posledních Rožmberků historiků Václava Bůžka a Pavla Krále a historika umění Ondřeje Jakubce je netradičním pokusem o biografii šlechtice přelomu 16. a 17. století. Životní osudy i myšlenkový svět Jana Zrinského (1565-1612), syna jednoho z nejznámějších uherských vojevůdců v době válek s Turky, dvořana Rudolfa II. a dědice části rožmberského majetku na jihu Čech, jsou rekonstruovány na základě písemných, ikonografických a hmotných pramenů. Vedle hospodářských účtů, seznamů hostů, vyprávěcích pramenů a zlomkovitě dochované korespondence šlo zejména o výtvarnou výzdobu někdejší tabulnice na hradě Rožmberk a Zrinského náhrobek ve Vyšším Brodě. V nich se mimo jiné zrcadlí svatební symbolika, dobový pohled na život a smrt člověka i prostředky vytváření paměti a osobní reprezentace, které zastřešuje koncept ctnostného života Jana Zrinského jako křesťanského bojovníka. Podobný přístup, který umožní poučeným i laickým návštěvníkům zámeckých sídel pochopit promyšlenou symboliku jejich ikonografických programů i rozměry intelektuálního světa jejich majitelů, se nabízí například u Kratochvíle Viléma z Rožmberka, Jindřichova Hradce Jáchyma z Hradce či Telče Zachariáše z Hradce.