Je ohromné, když máte někoho, kdo umí vyprávět pohádky. A když je to děda Alois, je to úplně nejlepší. Co ten toho ví! A kolik pohádek zná! O věcech obyčejných i o princeznách a vílách. No jen si přečtěte, co všechno nám dědeček Alois na dobrou noc vypravoval...
Pohledy do historie vesnic na Peckovsku Pecka, okres Jičín
Kniha Nadi Hamanové je napsána formou vyprávění paulánského klášterního mnicha. "Snažila jsem se touto formou zachytit všechny důležité okamžiky vztahující se k historii tohoto místa. Prosím čtenáře, aby byli shovívaví k mému vyprávění. Mnich vás v této knize postupně provede jednotlivými kapitolami," řekla autorka. Čtenář tak postupně prochází milníky památky ze sedmnáctého století, jako jsou nalezení sošky Panny Marie, stavba kláštera, kdo byl František z Pauly, stěhování paulánských mnichů z Chotče, chrám Nanebevzetí Panny Marie, růžencové schodiště, bratrstvo svaté Barbory, klášterní zahrada, lékárna, život v klášteře, požáry kláštera a kostela a další.
Knihu tvoří dvě linie vyjádřené už názvem: jde o cyklus pohádek a pověstí vyprávěných dědečkem a vložený do rámcového vypravování o někdejším životě ve městě Pecce. Celek má mile starobylý ráz. Je samozřejmé, že v dnešní době, která navazuje na němcovsko-erbenovskou tradici, je těžké přijít s nějakými superoriginálními pohádkami, ale autorka se s úkolem, který si předsevzala, vyrovnala čestně. Ačkoli jde o tradiční pohádkové náměty (vodníci, víly, láska mezi nerovnými nebo naopak sobě rovnými partnery z vyšších kruhů atp.), dokázala je obohatit o místní (peckovský) kolorit, který není všeobecně znám, a proto může čtenáře zaujmout svou neotřelostí. Autorka vypravuje jednoduše, přehledně, jak to má u pohádky být, dokáže text oživit vhodnými dialogy a pro pohádky naprosto věrohodnou psychologií postav.