Alois Moravec Bücher

Kniha mluví vroucím hlasem o kultuře našeho lidu, o jeho vnímavé řeči, o jeho uměleckém nadání a krasocitu. Objevuje umělecké hodnoty, uložené v duši lidu a přetavené v tvůrčích dílnách lidových mistrů v díla jedinečné krásy, která jsou a zůstanou základem všeho kulturního cítění a snažení. Lidové umění má své kořeny v dávné minulosti. Jeho tvůrci odešli na věčnost a zůstavili nám svá díla. V nich a v dílech lidových umělců, kteří ještě tvoří, žije dál naše lidové umění. Lidové umění má již také četné obdivovatele. K nim patří autorka této knihy, která s citlivým srdcem pro krásy lidového umění podnikala své pouti a pilně objevovala a sbírala jeho poklady. Lidové umění se stalo její láskou, z níž se v této knize horoucně vyznává. Vypravuje o svých cestách za lidovým uměním a za žijícími lidovými umělci, a opravdu stojí za to, abychom v této knize putovali s ní a splatili dluh, který tak dlouho čekal na zaplacení.

Chlapci z Vysočiny: Pepek Obrechtů ; Honzíček jede do Prahy Z prostředí autorovi velmi dobře známého (Českomoravská vysočina) pocházejí živé příběhy vesnických chlapců a vyprávění o jejich prostotě, poctivosti a lásce k vlasti.

Děj se odehrává na českomoravském pomezí v 19. století. Hlavní hrdina, vlastenecký kněz a literár Josef Justin V. Machl v touze po osobním štěstí a plném neokleštěném životě opustí řád piaristů. Přestoupí, avšak splnění svých životních nadějí se nedočká. Stane se učitelem v zapadlé samotě na Vysočině a později už jen živoří jako písař z milosti chudých sousedů a přátel. Naleze sice svou vytouženou lásku a oddanost prostého děvčete, ale to už je jen kratičký záblesk štěstí v životě plném trpkosti. Pronásledován církevními představiteli a rakouskými úřady, světem uštvaný, zklamaný a opuštěný, umírá zapomenut v nepředstavitelné bídě.

Vyprávění čerpá z doby předválečné a představuje kolektivní drama posázavských lamačů kamene a jejich zápasu s konopišťskou vrchností. Dějovou nit osobního zápasu mezi dobrem a zlem rozvíjí román na pozadí společenského vývoje,kdy do lamačského a kamenického řemesla pronikají průmyslové prvky, začíná být nedostatek práce a roste třídní uvědomění dělníků.

Básně o rodném kraji. Básníkovo vyznání rodné krajině.

In dem 1855 erschienenen Werk schildert die Dichterin ihre idealisierten, poetisch ausgeschmückten Kindheitserinnerungen, zum Trost gegen die harte, von Armut, Krankheit und Schicksalsschlägen geprägte Wirklichkeit. Die Großmutter steht im Mittelpunkt der 18 Bilder aus dem ländlichen Leben und die anheimelnde, doch keineswegs konfliktlose Atmosphäre der »guten alten Zeit« wird in ihrem Leben und Wirken eingefangen. Kein geringerer als Franz Kafka schwärmte von der »Sprachmusik« des Werkes und ließ sich durch den Stoff inspirieren. Das Buch zum Film »Durch diese Nacht sehe ich keinen einzigen Stern«, der das Leben der Autorin in wunderschönen Bildern einfängt. Die Hauptrolle für den Film hat Corinna Harfouch übernommen. /a>

Prostě psaná kniha zaujme svou pravdivostí a hloubkou prožitku, jímž je podložena. Je to obraz-dokument chudého kdysi života na Vysočině a tvrdých životních údělů většiny jejích obyvatelů, pro něž život v podstatě nebyl ničím více než neustálým zápasem o skrovný kus denního chleba. Připojen je malý výbor z autorových básní.

Životopisný román, který přibližuje životní osudy Prokopa Diviše, slavného českého katolického kněze, přírodovědce, vynálezce bleskosvodu či hromosvodu. Svůj "meteorologický stroj", který fungoval jako bleskosvod, sestrojil dříve (1754) než světově uznávaný vynálezce bleskosvodu Benjamin Franklin.

Podivná, nesrozumitelná kniha... Pojednává o osadě hochů, kterou vedou tři výrazné postavy starších mládenců, tj. Šerif Sekyra, Kedloubek kuchař a technik Skokan. Osada chlapců jede na prázdniny kdesi na ves.

Soukromý neprodejný tisk vydavatelství Čin, s grafikou Aloise Moravce

Hanče: Jádrem povídky je láska chodského chlapce Vodry k půvabné Hančí, láska, jejímž prostřednictvím Baar osvětluje společenskou situaci české vesnice na počátku 19. století. Pro kravičku: Příběh o touze mladých manželů mít kravičku - živitelku. Aby ji získali, odchází za pracído Mnichova. Tam po úmorné půlroční dřině na stavbě na ni ušetří. Po návratu domů si jí koupí, ale...