Lenka Drápalová Bücher

V pohádkách a pověstech vyprávěných po generace v kraji kolem Radhoště se můžeme vedle Janíčků, princek či zakletých osob běžně setkat také s celou řadou bytostí, které zůstávají dnešním čtenářům téměř neznámé. Oprávněně si proto kdokoli může klást otázku: Jak vypadala taková slibka či světlonoš, kdo to byl špírek nebo věštice, čím škodila mora? A přitom to byly právě tyto postavy – zlé i dobré, které nesčetněkrát ožívaly v rozmanitých příbězích zpestřujících zimní večery, přástky či draní peří. Dnes je většina z těchto příběhů již téměř zapomenuta, proto byla jako 11. svazek edice Rožnovské malé tisky připravena publikace Kouzelné bytosti zpod Radhoště, která slovem i obrazem provede čtenáře světem kouzelných bytostí. Seznámí se tak s čarodějnicí, kúzlířem, čerty, drakem, duchem strážícím poklady, Pánem Ježíšem a svatým Petrem, morou, obrem, slibkou, smrtí, světlonošem, špírek, věšticí a věšťákem, vodníkem a některými dalšími.

Původní text z rukopisné kroniky vlastivědného pracovníka Aloise Bělunka vznikal od 30. do 60. let 20. století a přináší jedinečné informace o běžném životě obyvatel na Rožnovsku v minulosti. Rukopis je hodnotný zvláště pro zaznamenání okamžiků, situací a jevů, které byly Bělunkovými předchůdci i současníky opomíjeny. Alois Bělunek tak zachoval jedinečné svědectví o každodenních životních radostech a strastech minulých generací.

Publikace podrobně probírá působení evangelického faráře Daniela Slobody po dobu jeho pobytu v Rusavě, i když jeho osvětová, kulturní a vědecká činnost daleko přesahovala hranice obce.

Šestnáct černých hodinek mohou prožít čtenáři, kteří se začtou do pohádek zpracovaných Lenkou a Danielem Drápalovými. Čtenář je postupně seznamován s čarodějnicemi, slibkami, morou, světlonohy, draky a celou řadou dalších roztodivných bytostí. Vyprávění o nich zpestřovaly podzimní a zimní večery našich předků. Besedovalo se, drhlo se peří nebo se předlo, co však nikdy nechybělo, byly kouzelné příběhy. Některé z nich bývaly strašidelné až děsuplné, když se vyprávělo o morách či světlonozích, jiné byly naopak úsměvné. To když se vysmívaly lidské hlouposti, nabubřelosti či pýše. Nechybělo ovšem ani vyprávění poučné. Jako doklad kulturní blízkosti lidové slovesné tvorby na moravské i slovenské straně jsou do ní zahrnuty vedle příběhů zaznamenaných na moravské straně zemské hranice i ty, které byly v minulosti vyprávěny například ve známé slovenské drotárské vesnici Kolárovice. Každá kapitola – černá hodinka – je uvedena obecnou charakteristikou vybrané kouzelné bytosti, na tento úvod pak navazuje ukázka 1 – 3 textů pohádek či pověrečných povídek, v nichž se daná postava vyskytuje.

Průvodce po areálu Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.

Průvodce výstavou Jak jde kroj, tak se stroj, která byla v roce 2016 otevřena ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.