Martin Golec Bücher

Býčí skála. Už to samotné slovo vyvolává představu čehosi dávného a tajemného. A což teprve staré pověsti o průvodech, kvílení z nitra jeskyně a o její osvětlené Předsíni! Je nabíledni, že lehce dosažitelná sluj pod vysokými skalisky musela poutat pozornost už v pravěku, přitahovat barokní učence, fascinovat romantiky, a že moravská archeologie musela učinit své první kroky právě zde. Snad se v ní ukrývali i padělatelé mincí a nějací podivní, tmy se nebojící lidé středověku, kteří na stěně nad Jižní odbočkou zanechali změť nesrozumitelných černých čar a v prostoře samé hrst polotovarů stříbrných mincí. Ve stejné prostůrce, jako v jediné v našich jeskyních, namalovali záhadný vzor již lidé pozdní doby kamenné.

Jeskyně Býčí skála v Moravském krasu patří k nejznámějším archeologickým lokalitám v České republice. Výzkumy lékaře Heinricha Wankela zde sahají až ke kořenům vědního oboru archeologie v naší zemi. Převratný objev z roku 1872 odstartoval snad nejdelší kontinuální zájem o konkrétní lokalitu. Již pátá generace domácích i zahraničních vědců se k nálezu vrací a na základě soudobých znalostí se jej snaží uchopit. Interpretační možnosti jsou však limitovány nejen velmi ranou dobou objevu, ale zejména parametry samotné lokality, která nemá v Evropě v době halštatské paralelu. Horizontálně přístupná jeskyně ? kamenný dům ? ve spojení s abnormální koncentrací pozůstatků po elitách představuje unikát. Cesta k závěrečné interpretaci je ovšem ztížena nejen situací nálezu, ale i řadou mylných tvrzení badatelů. Autor na základě komplexního výzkumu od roku 2007 představuje koncept centrální pohřebně-obětní poutní svatyně.

Tato práce se zaměřuje na materiál rovinného otevřeného sídliště horákovské kultury z lokality Těšetice - Sutny v okrese Znojmo. Obsahuje dvě samostatné plochy a spolu s plochou v Těšeticích - Vinohradech představuje největší publikované halštatské sídliště ve střední Evropě. Poprvé v rámci jedné lokality bylo zjištěno následné osídlení čtyř stupňů HC2 - HD3. Práce nabízí chronologii sídlišť HK, založenou na analýze dlouhodobého vývoje v těšetickém mikroregionu. Tento vývoj byl sledován ve dvou tratích: Vinohradech a Sutnách. Byly provedeny nové analýzy a komparace lokality Těšetice - Vinohrady, zařazené chronologicky do stupňů HC2 - HD1, což vedlo k odlišnému závěru než u V. Podborského. Dále jsou zpracovány nálezy z Těšetic - Suten, získané z systematického a záchranného výzkumu. Počet objektů a objem materiálu v porovnání s Vinohrady vzrostl, což činí těšetický mikroregion nejprozkoumanější oblastí s osídlením HK. Z hlediska počtu objektů a zpracovaného materiálu nemá mikroregion mezi rovinnými sídlišti HK srovnatelné paralely a přináší důležité srovnávací informace pro synchronizaci s předchozími i moderními výzkumy.

Doba halštatská (800–450 př. Kr.) je první etapou doby železné na našem území. Do dnešních dob se z ní dochovalo velké množství archeologických nálezů, významné jsou zejména rozměrné pohřební monumenty. Je však paradoxem a zároveň velkým dluhem moravské archeologie, že o této pozoruhodné a svébytné epoše pravěku dosud nevyšlo žádné syntetické dílo. Nová kniha se snaží tuto mezeru zacelit. V kontextu celé Moravy přináší nové poznatky, reviduje početná starší data a nabízí pestrou škálu různých interpretací. Předložené závěry vycházejí zčásti ze spolupráce s řadou kolegů z humanitních a přírodovědných oborů. Kniha otevírá cestu k výraznému propojení badatelských výsledků s jinými evropskými regiony. Archeology, kteří se zabývají dobou halštatskou, nepochybně podnítí k diskuzi a studentům poskytne možnost seznámit se v ucelené podobě se zajímavým úsekem našich pravěkých dějin.