Jindřich Chatrný Bücher

Jiri Harcuba porträtiert mit seinen Malereien auf Glas Persönlichkeiten und Themen seines Jahrhunderts, womit er zeigt, er ist ein Kind seiner Zeit und doch unverbogen von totalitären Zeiten. Mit der Ausstellung ehrt das Museum Ostdeutsche Galerie den Künstler zu seinem 75. Geburtstag als Visionär und Brückenbauer zwischen Ost und West.

Brněnské vily procházejí renesancí po letech stagnace. Vznikaly jako letohrádky a později jako rodinné vily v blízkosti městského centra a v oblastech jako Černá Pole a Pisárky. Letohrádek Mitrovských, dokončený v roce 1794, měl rozsáhlou zahradu s oranžerií a skleníkem na ananasy. Další významnou vilou je romantický objekt Herminy Ripkové v Pisárkách, postavený téměř o sto let později. Chleboradova vila ve Veveří čerpá inspiraci z antické architektury. Nejznámější éra brněnských vil nastala v meziválečném období, kdy vznikla funkcionalistická osada Nový dům v Žabovřeskách a další vilové soubory v Masarykově čtvrti, Černých Polích a Králově Poli. Nové architektonické počiny v brněnské vilové architektuře jsou součástí rozšířeného vydání, které také reflektuje změny v péči o historické památky jako Jurkovičova vila či vila Tugendhat. Závěrečná kapitola slouží jako miniprůvodce s mapami a seznamem vil podle brněnských čtvrtí, což usnadňuje čtenářům procházky městem a ukazuje na úspěšnost této služby v minulosti.

Kniha zkoumá vilovou architekturu Jihomoravského kraje od poloviny 19. století po současnost, přičemž Brno hraje klíčovou roli v architektonické historii posledních dvou století. V moravské metropoli působila většina zmíněných architektů, mezi nimiž vynikl Leopold Bauer se svou Reissigovou vilou ve stylu geometrické secese. Adolf Loos, brněnský rodák, navrhl vilu cukrovarníka Bauera v Hrušovanech. Brno proslavil také Ludwig Mies van der Rohe vilou Tugendhat. V meziválečném období se město stalo centrem funkcionalistické moderny, kterou formovalo množství avantgardních architektů, jako jsou Bohuslav Fuchs, Ernst Wiesner, Jindřich Kumpošt a další. Jejich vliv přesahoval hranice Brna, což vedlo k realizaci solitérních vil v celém Jihomoravském kraji. Kyjov, město na Slovácku, bylo domovem tří architektů, včetně Poláška, který zde postavil sedm vil. Publikaci vydala umělecká agentura Foibos ve spolupráci s Národním památkovým ústavem a Muzeem města Brna. Projekt Slavné vily Čech, Moravy a Slezska má patronát manželky prezidenta republiky, ministra pro místní rozvoj a Ministerstva kultury ČR, zatímco hejtman Jihomoravského kraje převzal záštitu nad knihou a výstavou.

Katalog stálé expozice na Špilberku. Dva svazky uložené v kartonovém pouzdru: I. Textová část -- II. Obrazová část. Část II. rozdělena do kapitol Architektura, Urbanismus, Interier, Nábytek.

Výpravná publikace z pera předních brněnských a olomouckých historiků umění je prvním souhrnným zhodnocením tvorby brněnského architekta a designéra Jindřicha Halabaly a také činnosti Spojených uměleckoprůmyslových závodů v Brně, které byly ve své době největším výrobcem nábytku v tehdejším Československu. Halabala svou tvorbou právě pro UP závody výrazně ovlivnil podobu moderní bytové kultury a vybavení veřejných interiérů své doby. Publikace je plna unikátních dobových fotografií a dokumentuje i tehdejší způsob propagace a reklamy.

V prosinci 2010 proběhl dvojí křest publikace „Brněnské stopy Adolfa Loose“ u příležitosti 140. výročí narození architekta Adolfa Loose, významného brněnského rodáka. Hlavními autory jsou Jindřich Chatrný a Dagmar Černoušková z Muzea města Brna, spoluautory pak historička Miroslava Menšíková, kurátorka Müllerovy vily Maria Szadkowska a rakouští historici umění Markus Kristan a Iris Meder. První křest se konal 10. prosince v pražské Müllerově vile, druhý 13. prosince v brněnském HaDivadle. Vydání knihy završilo dlouholetý projekt Studijního a dokumentačního centra Adolfa Loose, který byl v roce 2010 doplněn výstavou a publikací. Badatelské aktivity věnované Adolfu Loosovi pokračují i ve vile Tugendhat, kde se objevují paralely mezi Loosem a Ludwigem Miesem van der Rohe. I když se osobně nikdy nesetkali, oba architekti, synové kameníků, měli vyhraněný vztah k materiálům. Loos byl ovlivněn Amerikou konce 19. století, zatímco Mies se stal legendou v Americe na sklonku 30. let. Loosova nejvýznamnější díla vznikla v Paříži, Vídni a Praze, zatímco Miesova brněnská vila Tugendhat byla realizována na pozvání výjimečných stavebníků. Obě vily, Müllerova a Tugendhat, byly dokončeny téměř současně a přitahují milovníky moderní architektury z celého světa.