Kniha chce představit činnost četnické pátrací stanice Cheb v období první Československé republiky. Zabývá se fungováním stanice v období 1929-1937, tedy náplní činnosti a popisem práce četníků v pátrací službě. Vrcholem je popis nejzávažnějších kriminálních případů v oblasti západních Čech, které chebská stanice vyšetřovala. Vše je podloženo archivními dokumenty, prací s dobovým tiskem a materiály poskytnuté příbuznými několika hlavních aktérů. Unikátní je i fotografická příloha z pozůstalosti fotografa pátrací stanice Karla Kafky.
Autor využil americké a německé archivní materiály, aby podal co nejpřesnější obraz konce války v tomto kraji. Stránky knihy zachycují také průběh posledních měsíců války v regionu, včetně leteckých útoků a příprav k obraně, a vrcholí posledními boji ve dnech 5. – 8. května 1945.
Kniha je doplněna množstvím unikátních fotografií zachycujících atmosféru konce nejstrašnější války v dějinách a prvních dnů míru v této části dnešní České republiky.
Kronika tragického roku 1938 na Sokolovsku a Karlovarsku.
Kniha se podrobně zabývá nárůstem česko-německých rozporů v oblasti Sokolovska a Karlovarska ve 30. letech, zejména pak vzrůstem henleinovského hnutí. Hlavní osou je pak vylíčení všech známých, méně známých i zcela neznámých událostí ze září 1938 v oblasti. Vše doprovázeno velice bohatou fotodokumentací, včetně taktéž zcela neznámých snímků událostí a osobností.
Kronika tragického roku 1938 na Sokolovsku a Karlovarsku.
Kniha volně navazuje na 1. díl Sokolovsko. Tak jako v předcházejícím díle i zde se seznámíte s problematikou nárůstu česko-německých rozporů ve 30. letech a to nyní s ohledem na Karlovarsko. Hlavní osou je pak opět vylíčení všech známých, méně známých i zcela neznámých událostí ze září 1938 v dané oblasti. Karlovarsko jistě nebylo v ono pohnuté září tak bouřlivé jako Sokolovsko, nicméně i zde bylo na okresech Karlovy Vary, Jáchymov a Nejdek po nezdařeném henleinovském puči vyhlášeno stanné právo. Snad jen díky náhodě, díky štěstí neumřelo na Karlovarsku tolik odvážných a statečných jako na Sokolovsku. Přesto i zde tekla krev, umírali lidé. Karlovy Vary patřily mezi jedno z významných center henleinovského hnutí v Československu. Vždyť právě zde se henleinovci poprvé veřejně přihlásili k myšlenkám nacistického národního socialismu. Kniha doplňuje dobová hlášení, záznamy kronik také o lidský rozměr v podobě líčení osudů některých českých četníků, policistů, příslušníků finanční stráže, vojáků. Nechybí ale i pohled obyčejných lidí – železničářů, učitelů apod. Vše je opět doprovázeno velice bohatou fotodokumentací.
Reprezentativní publikace sloužící k propagaci Sokolova, která trojjazyčným textem a množstvím dobových fotografií či kreseb mapuje historii okresního města.
Kniha Ve stínu Krušných hor se s použitím maximálního množství dostupných pramenů pokouší čtenáři odhalit pravdu o historii poboček koncentračního tábora Flossenbürg na území Karlovarska. Tedy o táborech ve Svatavě, Kraslicích, Nové Roli, Ostrově a Korunní. Přináší dosud zcela neznámé a mnohdy unikátní informace o fungování táborů, o jejich velitelích i obětech, jakož i detailní popisy průběhu tzv. pochodů smrti, jež v závěru 2. světové války konec existence těchto táborů provázely. Kniha je doprovázena skoro třemi sty zcela jedinečnými fotografiemi.
