Ivan Fuksa Reihenfolge der Bücher

Více než dvě stovky samostatných pěchotních srubů, které se do září 1938 podařilo na československých hranicích vybudovat, sice představovaly jen zlomek ze zamýšleného počtu, i tak se ale dodnes jedná o obdivuhodné dílo. Mohutné „římany“ i menší „araby“ vytvořily na nejzranitelnějších úsecích severního pomezí s Německem relativně souvislou linii, která měla koncentrovanou palbou zastavit nepřátelských útok. Krycí jména, jako „V aleji“, „U cihelny“ či „Březinka“, dnes zná i široká veřejnost. Názvy většiny ostatních pěchotních srubů jsou už ale téměř zapomenuty a přežívají jen v archivních dokumentech a v rozhovorech nadšenců, kteří prvorepublikové opevnění ve volném čase navštěvují, nebo mu dokonce věnují svou péči. Každý z těchto objektů je však stejně hodnotným svědkem obrovského odhodlání našich předků bránit svou vlast před agresorem, a proto společně nahlédneme do historie srubů opečovávaných i těch zarostlých a poničených.

Publikace zachycuje prvorepublikovou armádu prostřednictvím více než sedmi set dobových snímků, což z ní činí nejrozsáhlejší fotografickou práci o meziválečné armádě. Nápad na knihu vznikl v roce 2018, kdy Česká republika oslavila sto let existence a osmdesát let od krizových událostí roku 1938. Cílem je připomenout muže, kteří prošli československým vojskem v letech 1918-1939, a zachytit jak vznik, tak zánik samostatného státu. Publikace se zaměřuje na fotografie celé branné moci, přičemž mnohé snímky jsou publikovány poprvé, zatímco jiné jsou notoricky známé, což přispívá k ucelenému pohledu na danou problematiku. Kniha se dělí na kapitoly podle různých témat, každá s úvodní charakteristikou a obšírnými popisky fotografií. Oproti jiným publikacím byla letectvu věnována menší pozornost, aby se zvýraznily méně známé oblasti. Na závěr je uveden výběrový seznam literatury pro zájemce o hlubší studium. Snímky pocházejí z rozsáhlého fotoarchivu Vojenského historického ústavu Praha a dalších archivů po celé České republice, včetně soukromých sběratelů.

O československé armádě bylo napsáno již mnohé, my si na stránkách ARMÁDY č.17 představíme za pomocí historických fotografií její modernizaci ve 30. letech. Začneme inovací palných zbraní a dělostřelectvem. Stranou nezůstane samozřejmě ani snaha o motorizaci a pořizování prostředků útočné vozby (dobové označení pro obrněnou techniku). Nakonec se seznámíme s opevněním, nedílnou součástí obranných plánů v druhé polovině 30. let, jehož připomínku najdeme dodnes nejen v pohraničí. Naopak úplně vynecháme letectvo, o kterém renomovaní autoři napsali již řadu prací. Snímky jsou vybrány tak, aby se pro čtenáře jednalo o málo známé, či úplně neznámé fotografie. Vždy jsou opatřené rozsáhlým popisem, pro pochopení osudu a vývoje dané oblasti. Na závěr úvodního textu je obšírná tabulka techniky a zbraní ozbrojených sil v roce 1938, která má ukázat, jakým množstvím materiálu vojáci disponovali.

Jezdectvo v meziválečné armádě tvořilo jednu z páteřních složek československé branné moci, ve které zaujímalo nezastupitelnou roli. Hlavním účelem jezdectva by bylo v případě války nasazení na důležitých místech fronty jako rychlá armádní záloha, případně provádění průzkumu nepřátelských postavení. Z těchto důvodů bylvýcvik velmi náročný, ale i přesto byla služba u jezdectva brána jako prestižní. Příslušníci této složky byli zřetelně identifikovatelní díky žlutým výložkám a červeným rajtkám. V první části publikace je čtenáři představen vývoj jezdectva od vzniku republiky v roce 1918 až do zániku Československa v březnu 1939. Tato část je doplněna o představení zbraní, výzbroje a stejnokrojů, kterými jezdectvo disponovalo. Druhá část stručně seznamuje s dějinami všech jezdeckých pluků a dalších vojenských těles, které pod jezdectvo spadaly.

Autorský kolektiv se zaměřil na popis příprav obrany v roce 1938 v okolí posádkového města Louny. Podstatná část publikace je zaměřena na výstavbu lehkého úseku v okolí Loun, konkrátně stavebního úseku C-12, který byl součástí druhé obranné linie na řece Ohři. Dále se můžete dočíst o historii Strážního praporu XX, který byl určen k obsazení opevnění v okolí Loun. Závěrečná kapitola popisuje rekonstrukci řopíků v Lounech. Text doplňuje velké množství dobových fotografií, obrázků a mapek.

Autoři popisují vojenské dění v Kadani a jejím okolí od vzniku Republiky československé až do osudného podzimu 1938, především působení I. praporu Pěšího pluku 46. Pozornosti autorského kolektivu samozřejmě neunikly přípravy na obranu republiky v Podrušnohoří ve druhé polovině 30. let - budování lehkého opevnění (stavební úseky V.a a K-50) a jednotek určených k jeho obraně. Stručně jsou zmíněny i zkoušky na objektech lehkého opevnění prováděné Němci a osudy opevnění po roce 1945. Text doplňuje velké množství dobových fotografií, obrázků a mapek.

Kniha mapuje budování opevnění a přípravy na obranu vlasti před vypuknutím 2.světové války.

Kniha představuje dnes opomíjenou, ale velice zajímavou část dějin pevnosti Terezín, která byla vybudována na sklonku 18. století proti pruské expanzi. Kniha popisuje všechna výrazná rozšíření pevnosti během 19. století a seznamuje čtenáře s její podobou a vývojem. Hlavní část publikace je věnována vývoji a výstavbě fortů v Terezíně. Čtenáři se seznámí i s velkým množstvím nerealizovaných návrhů na rozšíření pevnosti. Kniha neopomíjí ani zapojení Terezína do válečných konfliktů probíhajících v jejím bezprostředním okolí, a to jak z dob napoleonských válek roku 1809 a 1813, tak prusko-rakouské války roku 1866. Čtenáři poznají i vývoj pevnostního dělostřelectva v 19. století, pevnostní posádku Terezína a budou moci porovnat moderní fortové opevnění s dalším podobným opevněním na území ČR. Na závěr publikace obsahuje katalog všech pevnostních objektů patřících k Terezínu, které byly vybudovány v okolí pevnosti v 19. století. Kniha obsahuje přes 300 příloh, především některé dobové plány jsou publikované vůbec poprvé. Publikace přináší řadu dosud nezveřejněných informací. (zdroj: http://www.nm.cz/publikace/ne-publikace-detail.php?id=146)