Miroslav Tejchman Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Rozsáhlé syntetické dílo, které je zpracováno šesti historiky zastupujícími všechny generace českých balkanistů, nepojednává o dějinách této země tradičním způsobem, tedy v rámci výkladu historie národů bývalé Jugoslávie, ale samostatně analyzuje vývoj srbského státu od jeho vzniku až do současné doby. Představuje tak nejen v naší, ale i evropské historiografii průkopnický počin. Autoři akcentovali především historii srbského středověkého státu, vznik a vývoj moderního Srbska v 19. století, situaci v Srbsku v době královské Jugoslávie a za druhé světové války i období necelých patnácti let od rozpadu Titovy Jugoslávie. Výklad obohacují kapitoly o kulturním vývoji Srbska, o česko-srbských vztazích a početné, v českém prostředí málo známé obrazové přílohy.

Kniha přehledně a poutavě seznamuje čtenáře se složitou a stále živou problematikou jihovýchodní Evropy. Vnitřní členění do pěti částí postihuje složitý vývoj balkánských zemí v průběhu první světové války, meziválečném období, za druhé světové války, v letech studené války a ve složitých devadesátých letech. V jednotlivých částech se autor věnuje jak obecným problémům regionu (včetně souvislostí s evropským, případně celosvětovým vývojem), tak dějinám (především politickým a ekonomickým) jednotlivých zemí. Úvod a závěr knihy jsou stručnou rekapitulací situace na Balkáně na začátku minulého století a na začátku století současného. Práce je určena studentům humanitních oborů, především moderních dějin a přidružených disciplín, a každému, kdo se zajímá o historii i současnost této neklidné oblasti.

Vnější a vnitřní aspekty vývoje a rozpadu sovětského bloku na Balkáně.

Jihoslovanský region zůstal po celé své dějiny rušnou křižovatkou, v níž se střetly i srůstaly klíčové hodnoty evropské civilizace -- katolicismus a ortodoxie, křesťanství a islám i provokující vztah mezi náboženskou, národní a státní příslušností jihoslovanů. Dějiny států, které již neexistují, a dějiny národů, které své státy teprve tvoří.

Kniha je věnována vývoji jednotlivých balkánských zemí i celému regionu jihovýchodní Evropy v letech druhé světové války. Dosud vydaná větší díla k dané problematice se zabývají spíše politikou velmocí, především Německa a Velké Británie, v tomto regionu či ve vztahu k němu, další četné práce se pak soustřeďují na vývoj v jednotlivých zemích v průběhu války. Práce Miroslava Tejchmana je první syntézou, která shrnuje současný stav vědomostí o kolaboraci a rezistenci a fenoménu občanské války v jihovýchodní části kontinentu, a tak usnadňuje pochopit nástup komunistické moci ve čtyřech balkánských zemích a jejich následnou sovětizaci. Komplexní obraz politických zemí v historicky poměrně krátkém, avšak co do následků významném období vychází z dosavadní literatury a ze snahy představit všechny existující výklady jak obecných, tak i národních dějin. V nesčetných případech existence naprosto se rozcházejících hodnocení, jak uvnitř jednotlivých národních historiografií, tak vzájemně mezi nimi, se autor snažil stát mimo tyto spory či protiklady a nabídnout nezaujatý obraz složité politické scény Balkánu

Podtitul: Život a smrt jednoho diktátora Znalec soudobých rumunských dějin předkládá životopis rozporuplného politika, komunistického aparátníka a s postupem doby stále více diktátora Nicolae Ceauşesca, jehož stín visí nad rumunskou politikou dodnes. Ceauşeskovo mládí, vstup do komunistické strany a činnost na sklonku války, postup v hodnostech k nejvyšší funkci, krátký pobyt na výsluní evropské politiky v 60. letech, megalomanské projekty a stupňování represí v pozdních letech režimu, dramatický konec diktátora, to jsou hlavní mezníky tohoto klasicky pojatého životopisu.

V jednotlivých navazujících statích je nejprve vylíčen zrod a vývoj sovětského impéria a poté se autoři věnují politickému vývoji jednotlivých zemí sovětského bloku - včetně bývalého Československa či NDR - resp. výkladu věnovanému širším regionům střední, východní a jihovýchodní Evropy, a to až po rozpad bloku a zánik SSSR. Z věcného hlediska kniha zahrnuje základní informace především z oblasti politických a hospodářských dějin a mezinárodních vztahů, které doplňují výběrové údaje z oblasti sociální a kulturní.

Historie dobrovolnických zahraničních jednotek v řadách wehrmachtu nebo SS. Autor se úvodu snaží vyčíslit celkový počet zahraničních vojáků v německých službách. To je poměrně obtížný úkol, protože většina německých vojenských dokumentů k této tematice byla za války zničena a také např. počty hiwis na východní frontě nebyly nikde evidovány a dají se pouze odhadovat. V literatuře k tomuto tématu se počty také různí. Autor dochází k číslu asi 3 miliony dobrovolníků v řadách wehrmachtu a luftwaffe. Z toho asi dvě třetiny tvořili východní dobrovolníci (tedy většinou občané SSSR). Jenom počet Rusů (čili bez Ukrajinců apod.) se odhaduje na 800 tisíc až 1 milion.

Studie rekapitulují vývoj vzájemného soužití národností zemí bývalé Jugoslávie od osmanských expanzí až po daytonskou dohodu. Autoři se snaží posoudit oprávněnost existence tohoto multietnického státního útvaru.

Proces sovětizace jednotlivých zemí východního bloku vykazoval určité shodné rysy a tendence určované vojenskopolitickým vlivem Sovětského svazu. Tento vliv zužoval alternativy politického vývoje a směřoval jednoznačně ke komunistické transformaci.

Základní informace pro moderní dějiny Jugoslávie přináší nespočetné práce západních, zejména amerických, německých a anglických historiků z posledních zhruba čtyřiceti let. Zejména o tzv. roztržce a experimentech se samosprávným systémem bylo napsáno nepřehledné množství lepších i horších prací. Mnoho cenného materiálu přinesly i početné práce, vydané v posledních desetiletích v samotné Jugoslávii, kde podmínky pro práci historiků byly přece jen daleko lepší než třeba v zemích "reálného socialismu". Předkládaná práce těží materiálově z vydané a dostupné literatury a ve své první části i z archivních materiálů. Snaží se o maximální objektivitu a hlavně o "nadstraničnost" v současném jihoslovanském sporu. Nechce být ani prosrbská, ani prochorvatská, ani proslovinská, ale jen a jen objektivní....

Zdvihnout pušku a jít bojovat : (II. československý odboj) - studie

Práce je pokusem o souhrnné zpracování politické historie Balkánu v počátečním období druhé světové války. Pojednává o balkánských státech v prvních měsících druhé světové války (září-prosinec 1939), o boji o politickéahospodářské ovládnutí Balkánu (jaro 1940) , o vlivu nacistických vojenských úspěchů na balkánské státy (léto 1940), o italské agresi na Balkáně (podzim 1940) a o ovládnutí Balkánu státy fašistické Osy v roce 1941.

Reportáž o událostech posledního srpnového týdne 1944 v okupované Bukurešti. Kniha pojednává o protifašistickém povstání po sesazení diktátora Iona Antoneska.