Vladimír Neuwirth Bücher

Kniha dlouhá léta komunistickým režimem vězněného teologa, filosofa a publicisty (1921–1998) je inspirována myšlenkami Blaise Pascala. Nejde o klasický deník, ale o zápisy z let 1969–1975, které se nezaměřují na každodenní život. Obsahuje také text Tajemství otřásání (1955–1960). Autor žije Apokalypsou, která proniká jeho duši a umožňuje mu setkat se s živým Bohem. Skrze své zápisy formuluje zásady výkladu Apokalypsy a citacemi z různých literárních období osvětluje smysl krize našeho věku. Klíčovou meditací je Tajemství otřásání, jež doplňuje jeho deník. Vnitřní svět autora má dva póly: tajemství otřásání a tajemství vejití v odpočinutí, které představují vnitřní svět každého z nás. Mnoho zápisků se zabývá otřásáním, úzkostí a starostí, zatímco odpočinutí vrcholí v životě člověka. Čtenář, který hledá smysl úzkosti, nalezne v deníku záznamy, které mu pomohou se osvobodit. Život je zápasem s živým Bohem, přičemž záznamy z 20. 7. 1971 a února 1975 patří mezi nejhlubší svědectví. Idea domova hraje v autorově životě důležitou roli, reflektuje ji skrze zážitky z dětství a literární citace. Apokalyptický deník nás vybízí k tomu, abychom četli evangelia a bibli v jeho světle a viděli tak celý náš svět.

Věnováno památce Alberta Vyskočila a Josefa Vašici. K Neuwirthově studii je připojena přednáška Huberta Madlmayera K naši náboženské situaci z roku 1930.

Vydání deníkového svazku z let 1975–1989 (rozšířené o záznamy nalezené v autorově pozůstalosti z let 1980–1997) chronologicky navazuje na knihu Apokalyptický deník. V Neuwirthově uvažování o paměti, dějinách a tradici, které tvoří základ deníkového svazku Vcházení do Evropy, najdeme mnoho společných rysů se soudobými texty křesťanských myslitelů a církevními dokumenty. Čím je však Neuwirthův přínos mimořádně cenný, je osobní, svědecká účast na tomto dění, zvýrazněná touha zaslechnout Boží hlas ve světě, jehož tradiční hodnoty se rozpadají, potřeba reagovat autenticky, tj. pravdivě, na tyto skutečnosti. Součástí Neuwirthovy svědecké role je zřetel k „dění nad dějinami“, upozaďující jevovou stránku aktuálních událostí, avšak nerezignující na jejich prožívání.