Jan Kober Bücher

Rozsáhlá kolektivní monografie Utváření republiky přibližuje nejširším skupinám čtenářů dramatickou dobu počátků nového státu a jeho etablování, a to včetně ovládnutí území s převahou obyvatelstva německé národnosti – a věnuje se rovněž vývoji na Slovensku a na Těšínsku. Některé texty se zabývají také policejním aparátem nové republiky a dalšími důležitými otázkami spojenými například s národnostními nebo náboženskými menšinami. Stejně jako v ostatních svazcích této řady jsou součástí jednotlivých kapitol rovněž zajímavá vyobrazení.

Kolektivní monografie Republika mezi rovností, růzností a jednotou přináší kapitoly, jež nejširším skupinám čtenářů přibližují problematiku sociálních a náboženských otázek nového československého státu. Několik studií se věnuje postavení žen po roce 1918 a aktivitám některých jejich spolků, dobovému společenskému konfliktu ohledně problematiky potratů a ochrany proti početí a v neposlední řadě snahám o odtrestnění vztahů lidí stejného pohlaví a odbourání jejich společenské příhany. Další skupina příspěvků se zabývá náboženskými otázkami, mj. významným tématem vzniku tzv. národních církví, různými úhly pohledu a východisky názorů na náboženské záležitosti či postavením římskokatolické církve i evangelických církví v nové republice.

Studie se zabývají nejen sociálními dějinami předmnichovského Československa, ale i samotným pojetím české historie během tohoto období.

Skupina českých a slovenských ústavů obou akademií věd a univerzitních fakult uspořádala rozsáhlou mezioborovou konferenci Na prahu nové doby, jež se na průřezových tématech snažila zmapovat současný stav poznání o meziválečném Československu s důrazem na jeho vznik a na období 20. let dvacátého století. Setkání se stalo podnětem pro napsání šesti monografií, vycházejících postupně v jednotné grafické úpravě a přitažlivých nejen pro odbornou veřejnost, ale i pro široké skupiny čtenářů. Kolektivní monografie Republika v pohybu přináší texty přibližující čtenářům problematiku technického a hospodářského rozvoje v meziválečném období. Počátky a východiska tohoto bouřlivého vývoje osvětluje příspěvek o právní regulaci hospodářské oblasti. Jedním z klíčových procesů meziválečného období bylo rozsáhlé pokračování a prohloubení elektrifikace. Podobně se další pojednání věnují též situaci v oblasti železnic a dotváření železniční infrastruktury, vzestupu automobilové dopravy a silniční infrastruktury. Tehdejší „republiku v pohybu“ dokumentují dobové fotografie.

Kniha se zabývá uskutečněnými i pouze připravovanými reformami ve vybraných oblastech života společnosti 2. poloviny 18. století. Přibližuje význam a činnost několika strůjců reforem z okolí Marie Terezie, stejně jako náhledy panovnice samotné.

Kniha přináší edici zapomenuté práce českého ústavního právníka Vratislava Kalouska (1883–1936), v meziválečném období působícího jako vysoký úředník ministerstva vnitra. Autor srovnává po první světové válce nově vzniklé ústavy sousedních republik – Československa, Německa, Polska a Rakouska. Studie byla napsána nedlouho po přijetí těchto ústav, a představuje tak jeden z prvních rozsáhlejších textů o nich a zároveň i jejich zajímavou reflexi pohledem počátku 20. let. Její autor poukazuje na řadu obdobných řešení a kriticky zkoumá a vysvětluje odlišné prvky regulace. Některé nově přijaté zahraniční ústavy Kalousek ve své době rovněž přeložil do češtiny a publikoval je, aby je lépe zpřístupnil domácím zájemcům. Překlady pojednávaných ústav a dále i Kalouskův překlad pruské ústavy tvoří přílohu edice. Kniha je doplněna životopisnou studií, stručně přibližující osudy jejího dnes pozapomenutého autora.

Svoboda projevu nebo nedostatek svobody projevu jsou horkým společenským tématem naší současnosti. Podobně tomu však bylo i v minulosti. Kniha přináší ve svých dvanácti kapitolách mezioborový pohled na současnost a předchozí vývoj svobody projevu i jejího omezování. Zkoumá také řadu souvisejících otázek, například postavení médií a novinářů či náboženství v moderní společnosti anebo problém tabuizace určitých témat právními předpisy a tím jejich vylučování z veřejné rozpravy. Čtenář se dozví o prvorepublikové cenzuře tisku či divadla, anebo o rozsáhlém tažení proti svobodě tisku za druhé republiky, kdy bylo propuštěno mnoho novinářů a zastaveno devatenáct stovek novin a časopisů. Kniha přibližuje společensky živou problematiku regulace svobody projevu při sportovních akcích. Podrobně se věnuje otázkám spojeným s konflikty svobody projevu a různých náboženství v zahraničí i u nás. Detailně zkoumá rovněž okolnosti vzniku předpisů, snažících se ve veřejném prostoru tabuizovat homosexualitu v Rusku. Kniha kriticky přibližuje vybrané případy soudního rozhodování o otázkách svobody projevu, stejně jako problematiku svobody projevu zaměstnanců.

Kolektivní monografie přináší příspěvky o výrazné účasti právníků ve společnosti nově vzniklého státu. Některé kapitoly se zaměřují na Slovensko, kde bylo třeba vytvářet nové personální struktury v soudnictví a státní správě. Založení Univerzity Komenského v Bratislavě položilo základy pro slovenskou právní vědu a rozvoj právního pojmosloví. Další příspěvky reflektují důležité právní reformy, jako sjednocení předlitavské a zalitavské právní oblasti Československa, na kterém se intenzivně pracovalo od 20. let, a reformy v oblasti státní služby či úpravy týkající se pracovní doby. Kapitoly se také věnují méně známým aspektům meziválečného života, jako je advokacie, soudní rozhodování a otázky nadvýroby právníků. Problematiku „republiky právníků“ doplňují unikátní dobové fotografie. Při příležitosti výročí vzniku Československé republiky se konala mezioborová konference, která zmapovala stav poznání o meziválečném Československu s důrazem na jeho vznik a 20. léta. Tato konference inspirovala vznik šesti kolektivních monografií, které jsou určeny nejen odborníkům, ale i široké veřejnosti a vycházejí v jednotné úpravě.

Druhý svazek kolektivní monografie Počátky Československé republiky se soustřeďuje na vymezené časové období let 1918 až 1925, tedy na dobu klíčovou pro vnitřní ustavování a stabilizaci nového státu. Přibližuje čtyři zásadní okruhy témat, jež se týkají utváření politického systému a politické kultury, volebního práva, státní správy a samosprávy v prvních letech republiky, právní reformy a vzniku obou ústav a konečně konsolidace státu z hlediska postavení národnostních menšin i utváření armády a bezpečnostních složek. Široce pojaté dílo se v jednotlivých částech zaměřuje nikoli jen na popis státních institucí či jednotlivé právní reformy, ale zabývá se také některými praktickými důsledky, které pro občany reformní změny znamenaly. Může dobře posloužit zájemcům o tuto důležitou etapu našich dějin, od které nás dělí již století.

Třetí svazek kolektivní monografie Počátky Československé republiky se soustřeďuje na vymezené časové období let 1918 až 1925, tedy na dobu klíčovou pro vnitřní ustavování a stabilizaci nového státu. Přibližuje tři základní okruhy témat, jež se týkají společenské změny. První část se zabývá různými aspekty zrovnoprávnění a emancipace, počínaje proměnami vztahu církví a státu, odstraňováním pozůstatků stavovské společnosti a konče postavením národnostních menšin a změnami postavení žen. Druhá část se zaměřuje na kontinuitu a diskontinuitu v oblasti školství a osvěty. Ve poslední části nazvané Symboly – sebepojetí – vizuální kultura kniha přibližuje téma nezbytného vyrovnání se s minulostí, ale i proces definování nových hodnot. Publikace může dobře posloužit zájemcům o toto důležité období našich dějin, od kterého nás dělí již století.

Jaký byl svět před sto lety? Poutavě jej může současným čtenářům přiblížit výbor důležitých a zajímavých historických dokumentů z počátečních let první republiky (1918-1925). Na rozdíl od jiných antologií, soustřeďujících se především na 'významné dokumenty' politických čiprávních dějin, usiluje tento výbor o širší záběr od politiky přes kulturu a společenský život, od textů vážných a oficiálních až po nevážné texty satiry a persifláže, od úředních záznamů až po fikci, ukázky z poezie a prózy. Obsahuje některé texty známé i řadu těch již zapomenutých, od doby svého vzniku znovu netištěných. Historické texty jsou doplněny stručnými úvody, jež je zasazují do dobových souvislostí, podrobnými vysvětlivkami méně známých pojmů a dobových reálií i odkazem na související dokumenty ve výboru.

Kolektivní monografie se věnuje otázce skupinového aktérství v období první republiky, především jejích počátečních let. Ve společnosti, která byla poměrně silně zájmově, národnostně a politicky stratifikována, hráli skupinoví aktéři velmi výraznou úlohu ujasňování a formulace skupinových zájmů a snah o jejich prosazování na různých úrovních společenského systému. Kapitoly této monografie přibližují okruhy jednotlivých významnějších skupin aktérů od politických stran přes církve i bezvěrecká hnutí, legionářská sdružení, družstva či tělovýchovné a jiné spolky až po některé společenské skupiny.

Kolektivní monografie se snaží přiblížit období prvních zhruba šesti let Československé republiky (1918–?1925) prostřednictvím kapitol o mužích a ženách ve své době sice vlivných či pozoruhodných, avšak dnes buď téměř zcela, anebo převážně zapomenutých. Jde jak o lidi, kteří nový stát aktivně budovali, tak o ty, již byli vůči němu kritičtí a prosazovali státní projekt odlišný od představ tvůrců republiky. Třicet pět studií ukazuje tyto osobnosti zabývající se právem, vzděláváním, veřejným zdravotnictvím či sociální politikou zejména ve vztahu k danému období, ovšem zasazuje je do širšího časového horizontu. Zvlášť osobitě v knize vystupují především příslušníci generací let šedesátých, sedmdesátých a zčásti i osmdesátých, které se výrazně uplatnily v době vzniku státu. Kniha, určená odborné i široké čtenářské veřejnosti, přináší množství nových a málo známých informací a poskytuje podněty k dalšímu přemýšlení o společenském dění na počátku Československé republiky a o úloze jednotlivců v něm. Ačkoli autoři nepovažují Československo za projekt, který by byl v dobových souvislostech unikátní, chápou jej i na základě životopisů aktérů vystupujících v tomto svazku jako počin pozoruhodný.