Jan Zábrana Reihenfolge der Bücher

Ke 40. výročí úmrtí Jana Zábrany vydává nakladatelství Torst faksimile strojopisu jeho excerpcí z vlastních předchozích záznamů. Mezi desítkami desek, sešitů, zápisníků a rukopisných konvolutů básní, próz, deníků a esejů měl v písemné pozůstalosti Jana Zábrany zcela zvláštní místo paginovaný čistopis strojopisu z počátkusedmdesátých let, který si vevázal do kroužkového pořadače na listech papíru formátu A4. Zábrana do tohoto strojopisu excerpoval své poznámky k básním, prózám a zamýšleným deníkům, jež si po léta zapisoval do mnoha sešitů, na volné papíry, do zápisníků a diářů. Byl to jeho pokus udělat si na počátku normalizace pořádek ve svých záznamech i sám v sobě. Nejde o hotové dílo, ale o tvůrčí materiál vhodný k dalšímu možnému zpracovávání, k promýšlení a využití. Zajímavý je svou uceleností. Jde o dva celky excerpcí, z nich jeden má 63 stran a druhý 10 stran. K nim se v pořadači volně váže ještě jedna strana, jde tedy o celkem 74 stran strojopisu, jež zde jsou předloženy čtenářům jako faksimile – jakékoli jiné vydání by celkový vjem z tohoto Zábranova strojopisu výrazně ochudilo. Kniha představuje unikátní vhled do tvůrčí dílny básníka, prozaika, esejisty, překladatele a editora. Vychází doplněna ediční poznámkou Jana Šulce.

V rámci souborného vydání díla básníka, prozaika, esejisty a překladatele Jana Zábrany (1931–1984) vychází po svazcích Nápěvy a Básně třetí rozsáhlý svazek jeho poezie, jímž se souborné vydání Zábranových básní uzavírá. Edičně mimořádně náročný svazek shrnuje dosud netištěné Zábranovy básně z let 1954 až 1956, rukopisnou sbírku Jeviště jednoho jara, dosud jako celek nevydaný cyklus osmi monotónních básní, nedokončenou sbírku Zeď vzpomínek, torzo monumentální básnické skladby Havran a jednotlivé dosud netištěné básně ze samého sklonku Zábranova života. Jde o stěžejní svazek poválečné české poezie. Knihu uspořádal, k vydání připravil a edičním komentářem doprovodil Jan Šulc. Vychází k 90. výročí narození Jana Zábrany.

Trojici stěžejních básnických sbírek Utkvělé černé ikony (1965), Stránky z deníku (1968) a Samosoud (1968), v nichž Jan Zábrana surově sugestivním výrazem vystihl pocity nejistoty a marnosti v poúnorové době, rozšiřuje nedokončený soubor „samomluv“ Zeď vzpomínek z let 1969—1971, úsečně shrnující básníkova intimní, tvůrčí i politická traumata. Prvky autobiografičnosti, útržkovitost, všednost a skepse, dokumentárně zachycené prostředí městské periferie s fabrikami i výčepy, podobně jako snaha o nestylizovaný záznam vyslechnutých rozhovorů či improvizovaný proud vlastních myšlenek sbližují Zábranovy „svědecké“ prózy z padesátých let (povídky Nohy, Psovod Gerža, V noci u pece, Kurevská zima, Peklo peněz a Přes Císařskou louku…) s díly Bohumila Hrabala, Jiřího Koláře, Josefa Škvoreckého či Josefa Jedličky.

Mezi nejznámější básnické skladby Allena Ginsberga patří Kadiš, velkolepý žalozpěv na básníkovu zesnulou matku, jejíž duševní choroba silně ovlivnila jeho dětství. Zárodky básně vznikly v Paříži v roce 1957, kde Ginsberg s beatnickými tvůrci prostřednictvím halucinogenů „rozšiřoval sféru vědomí“. V Kadiši se mu podařilo vypsat se z hlubokých traumat, přičemž k odemknutí podvědomí použil morfium a metamfetamin. Konečná revize proběhla po návratu z Peru, kde užil ayahuasku. Výmluvné jsou názvy dalších básní ve sbírce, jako Meskalin či Kyselina lysergová; autor v nich opět vymítá ducha své matky, lamentuje nad iluzorností univerza a prožívá pocity tvůrčího zmaru i duchovního prozření. V psychedelickém proudu vědomí nechává volně plynout vize, nářky a chvalozpěvy, čímž k nám po šedesáti letech skrze své verše stále živě promlouvá. Básnická sbírka Kadiš a jiné básně, vydaná v roce 1961, obsahuje Ginsbergovy básně z konce padesátých let v klasickém překladu Jana Zábrany. Čtyři dosud nepřeložené básně přeložil Bob Hýsek.

Souborná edice 164 dopisů o literatuře, překládání a životě, které si mezi sebou vyměňovali dva vynikající čeští překladatelé a spisovatelé. Editorem svazku je literární historik Jiří Opelík, který svazek doplnil zevrubnými komentáři, čtyřicetistránkovou dokumentární přílohou, jmenným rejstříkem a ediční zprávou. Kniha je důležitým svazkem, inspirujícím současné české překladatele krásné literatury, básníky a všechny ostatní zájemce o českou kulturu druhé poloviny 20. století. Vychází doplněna 26 unikátními fotografiemi.

Vybral, uspořádal a doslovem opatřil Jan Zábrana.

Ein verschneiter Winterabend im beschaulichen Sittaford. Die Séance der Nachbarn bringt ein ganz und gar nicht beschauliches Ergebnis: Mord. Das Opfer ist auch schon bekannt. Captain Trevelyan ist ein reicher, etwas sonderbarer Mann – und zwei Stunden später tatsächlich tot. Fast alle Bewohner des Dorfes hatten mit ihm zu tun und ein jeder hätte ein Motiv. Als auch der zugereiste Neffe des Toten unter Verdacht gerät, macht sich seine eigensinnige und pfiffige Verlobte daran, den herbeigerufenen Inspector mit eigenen Ermittlungen zu unterstützen.

Aus dem Tod von Miss Johnson ergeben sich Fragen, vor denen selbst die kleinen grauen Zellen des Hercule Poirot scheinbar kapitulieren. Vielleicht musste sie sterben, damit ein Mörder ungeschoren bleibt? Poirot hat zwar eine Menge Theorien, aber nicht einen handfesten Beweis. Bis er beinahe über ein Motiv stolpert …

Kniha složená z povídek o Sherlockovi Holmesovi. Obsahuje devět povídek: Osamělá cyklistka, Škola v Priory, Charles Augustus Milverton, Šest Napoleonů, Tři studenti, Ďáblovo kopyto, Záhada na Thorském mostě, Barvíř na penzi, Lví hříva.