Druhý svazek nového českého překladu vybraných Majakovského veršů nabídne čtenáři celkem sedm poem, které lze námětově označit jako veřejné: je to 150 000 000 z let 1919–1920; IV. internacionála a Pátá internacionála, obě publikovány v roce 1922; poema Vladimir Iljič Lenin z roku 1924, napsaná v přímé reakci na Leninovu smrt v témž roce; Létající proletář datovaný rokem 1925; Správně! (1927); a konečně poema Z plna hrdla, která vyšla na přelomu let 1929–1930, tedy těsně před Majakovského smrtí, a je považována za nedokončenou. Ačkoliv všechny vznikly po roce 1917 a nelze popřít jejich politickou angažovanost v zájmu bolševické revoluce, je nezpochybnitelné, že i tyto porevoluční Majakovského verše se vyznačují velkou obrazností, kreativitou a často i hravostí.
V. V. Majakovskij, autor glorifikovaný i zatracovaný, protežovaný i takřka pozapomenutý: pod nánosy ideologického balastu a předsudků se nachází jeden z nejoriginálnějších světových básníků, jehož tvorba vždy budila pozornost a často i vášně. K českému čtenáři se nyní po více než půlstoletí dostává nový překlad Majakovského poem, které představují emblematickou část jeho tvorby a zastupují žánr, k němuž se autor opakovaně vrací po celou svou tvůrčí dráhu. Překlad je rozvržen do dvou svazků, přičemž překladatelé vědomě pozměnili tradiční členění těchto Majakovského básní (poemy předrevoluční a porevoluční), a do prvního svazku zařadili šest poem „intimních“ (Flétna páteř, Oblak v kalhotách, Člověk, O tom, Válka a svět a Miluji), zatímco druhý svazek bude obsahovat poemy zbývající, v nichž ruská revoluce už skutečně promlouvá „plným hlasem“.
Vladimir Mayakovsky's dynamic persona as a poet encompasses roles such as a revolutionary and a martyr, reflecting the tumultuous spirit of Russia's Silver Age. This bilingual edition offers extensive access to his most renowned poems, allowing readers to engage deeply with his innovative style and powerful themes. Ideal for both new readers and seasoned fans, it highlights the multifaceted nature of Mayakovsky's work, showcasing his impact on literature and culture.
Though Mayakovsky is predominently regarded in the West as a tortured love poet; he was one of the 20th centuries' most important political poets, too. Thisis a bi-lingual Russian/English edition of Mayakovsky's most significant poem.
This groundbreaking collection draws together for the first time Mayakovsky's
key translators from the 1930s to the present day, bringing some remarkable
works back into print in the process and introducing poems which have never
before been translated.
В сборник вошла пьеса, названная автором трагедией, «Владимир Маяковский», которую В. В. Маяковский написал в 1913 году, которую он режиссировал, и в которой сыграл на сцене главную роль. Комедии «Клоп» и «Баня» не без основания считаются классикой советской драматургии, они не потеряли актуальности, когда сегодня заходит речь об обывателях, всякого рода приспособленцах и мещанстве.СодержаниеСодержаниеВладимир Маяковский стр. 5-30Клоп стр. 31-104Баня стр. 105-195Примечанияавтор: Константин Васильев
La nuvola in calzoni è il capolavoro della stagione «prerivoluzionaria» di Majakovskij, e uno dei testi più significativi del futurismo russo e della letteratura russa del Novecento. Composto tra il 1914 e il 1915 da un Majakovskij poco più che ventenne, il poemetto trabocca di una forza lirica tesa, appassionata, che vuole essere dissacrante, antiborghese, antifilistea, ed è soprattutto intensamente libertaria. Majakovskij vuol portare dentro l'arte della parola la carica dirompente di una visione nuova o rinnovata della realtà, dei sentimenti, dell'idea stessa della poesia e della scrittura. E lo fa ricorrendo a un'incalzante sequela di immagini provocatorie, a un'orchestrazione sonora aspra e dissonante, a un'arditezza compositiva frutto di una maturità sbalorditivamente precoce. L'«eroe lirico» della Nuvola cerca disperatamente l'amore di una donna, l'amore tra gli uomini della Terra, l'amore universale tra l'uomo e il cosmo. Sogna di vedere cancellata la sofferenza dei reietti e degli oppressi; esalta la ribellione, il tumulto popolare. Ma davanti a sé non trova che il rifiuto, la desolazione, il silenzio dell'universo (e di Dio). Così, nella colata lavica del poemetto confluiscono via via la passione amorosa, lo spirito di rivolta contro una società ingiusta e violenta, la polemica letteraria, l'ossessiva «lotta con Dio», il doloroso vagheggiamento di una rivoluzione che il poeta sa utopica, perché incapace di riscattare l'uomo nella sua totalità di «cuore» e di «anima». L'unico fragile scampo sta nell'accettazione di una propria «terrestrità» profondamente creaturale e nella ricerca spasmodica di un amore che - come Majakovskij dirà in seguito - sia «il cuore di tutte le cose». Remo Faccani
