Jan Tryzna Bücher

Retroaktivita, tedy zpětná působnost, je v právu tématem polemik od starověku. Změny právní úpravy mohou narušit právní jistotu a legitimní očekávání adresátů, zejména pokud zhoršují jejich právní postavení. Zcela eliminovat zpětné působení práva však není možné. Existují ústavní omezení, ale jiná pravidla mohou vyžadovat zpětnou účinnost. Hlavním důvodem pro změnu práva je pravomoc zákonodárce reagovat na aktuální společenské potřeby, což může zahrnovat i zpětné účinky. Důležité je stanovit pravidla pro posuzování přípustného a nepřípustného zpětného působení. Tato pravidla vycházejí především z ústavních norem a mezinárodních smluv, které interpretují ústavní soudy a soudy mezinárodních institucí. Uvádí se, že utváření těchto pravidel je ovlivněno sociálními, ekonomickými a politickými faktory, což činí nalezení univerzálního řešení téměř nemožným. Nicméně, racionální požadavek na předvídatelnost právních důsledků pro adresáty zůstává klíčový. Přístup, který tento požadavek nereflektuje, vyžaduje důkladné odůvodnění, jinak je retroaktivita právní úpravy obtížně akceptovatelná.

Kolektivní monografie je stěžejním výstupem projektu GAČR č. P 408/10/1599 Metodologie interpretace práva jako záruka právní jistoty v soudobém demokratickém právním státě. V pěti kapitolách a shrnujícím závěru autoři analyzují metodologii interpretace práva jako prostředek, který by mohl po doktrinárním rozpracování pomoci při uplatňování požadavku předvídatelnosti soudních rozhodnutí a efektů právní regulace vůbec, tedy právní jistoty, ve stále komplikovanějším recentním právním prostředí. Mezi autory najdeme řadu předních českých i zahraničních osobností oboru právní teorie, právní filozofie a právní sociologie.

Důkladná studie o normativním charakteru právních principů a jejich soudobé roli při aplikaci práva v prostředí českého právního řádu i v komparativním pohledu. Autor se vedle teoretických otázek věnuje řešení také praktických problémů, zejména pak výběru pravidel pro rozhodování konkrétní kauzy soudem. Na příkladech judikatury některých národních ústavních soudů (včetně českého), stejně jako ESD a ESLP autor analyzuje význam právních principů v evropském měřítku. Kniha je proto určena zejména soudcům a dalším účastníkům procesu aplikace práva.

Tato kniha je pokusem o postižení mnohotvárné komplexity práva jako normativního systému. Je zároveň poctou prof. Aleši Gerlochovi – významnému českému právnímu vědci a pedagogovi, který výzkumu práva zasvětil život. V knize jsou zmapovány podstatné vlastnosti práva, jeho vazby k různým sociálním subsystémům (morálka a politika), fenoménům (moc a autorita) a institucím (stát). Pozornost je věnována strukturálním otázkám (relativní autonomie práva), funkcionalitě práva (jeho tvorba, interpretace, aplikace a působení), jednotlivým oblastem práva (problémy soukromého a veřejného práva) i právnímu myšlení. Přístup autorů reflektuje tradice práva (římskoprávní základy), soudobý stav právní regulace a nové výzvy, které přinášejí proměny společnosti (globalizace, integrace, multikulturalismus, nové technologie), jakož i odpověď práva na ně (právní pluralismus, judicializace práva, modifikace dělby moci, inovace v právnické metodologii). Kniha je kombinací makro- a mikropohledů na právo, souborem prací syntetických i analytických. Autoři se snaží nabídnout také výhledy do budoucnosti, nejde jim jen o deskripci, ale též o prognózu vývoje práva. Výsledkem spolupráce celé řady našich a zahraničních autorů je komplexní zpracování historických základů, aktuálního stavu a perspektiv práva, přičemž není zapomenuto ani na osobní přínos jubilanta k rozvoji právní teorie a praxe.