Druhý díl celobarevné knihy „Žďár nad Sázavou včera a dnes II.“ s textem žďárských historiků Stanislava Mikuleho a Miloslava Lopaura navazuje na první díl z roku 2017. Kniha nenabízí pouze pohled do historie díky dobovým fotografiím města pod památkou UNESCO na Zelené hoře, ale ukazuje i srovnání se současnými fotografiemi Milana Šustra.
Kniha Santiniho hvězda je malou poctou umění stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichla a jeho odkazu pro Žďár nad Sázavou. Fotograf Milan Šustr a historik Stanislav Mikule odhalují čtenářům tajuplnou symboliku čísel, jedinečné symetrie tvarů a hry světla a tmy. Opomenutý nezůstává ani duchovní význam celé stavby i historie poutí, které jsou jejím základním smyslem. Santiniho hvězda, tedy Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, vtiskla okolní krajině nezaměnitelný charakter. I po třech stovkách let ji lidé z celého světa nepřestávají obdivovat. Kostel na Zelené hoře je místem setkávání poutníků z dalekých míst i duchovního spočinutí. Je vyhledávaným exkluzivním cílem turistů i všedních rodinných procházek. Kniha vychází u příležitosti 300. výročí posvěcení Poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.
Třetí svazek knihy Žďárský uličník (II/2) je věnován někdejší obci Zámek Žďár – jak se měnila od nejstarších dob do poloviny 20. století, přičemž nejvíce materiálově zastoupená jsou léta 1820 až 1948. Dozvíte se v ní například to, kde bydlel fregatní kapitán von Hajek, kde se chovali koně pro armádu, kam chodívali cvičit zámečtí Sokolové a jak se pracovalo v Hochnerově sirkárně. Součástí knihy je stručná historie všech domů obce Zámek Žďár s uvedením jejich majitelů a doplňky a opravy k předchozímu svazku.
Dlouho očekávané pokračování historického místopisu obce Zámek Žďár od Miloslava Lopaura přináší bohaté informace a obrazový materiál, který vedl k rozdělení do dvou dílů. První díl na 296 stranách s více než pěti sty vyobrazeními zachycuje osudy bývalého kláštera a jeho hospodářství. Čtenáři se dozví zajímavosti z historie kláštera, jeho stavebního vývoje a seznámí se s hrabětem Charlesem-Antoinem d’Harscampem. Nahlédnou do klášterní knihovny a opatské hrobky a poznají každodenní život obyvatel kláštera, v němž žili nejen mniši. Kniha také podrobněji odhaluje barokní školství v Žďáru, včetně místního gymnázia. Dějiny jsou dovedeny do roku 1948, kdy se čtenáři dozvědí o obyvatelích kláštera, včetně osobností jako František Turinský a Vavřín Krčil. Zaznamenány jsou také dějiny zámeckého pivovaru, mlýna a školy. Kniha překvapivě rekonstruuje podobu kostela sv. Markéty v 18. století a objasňuje účel stavby známé jako Letní prelatura. Zjistíte také, kde stály Pavláčky a kdo v nich žil a pracoval. Obsah zahrnuje dějiny kláštera, prelatury, konventních budov a další objekty v areálu zámku.
Kniha fotografa Milana Šustra a historika Stanislava Mikuleho není obvyklou publikací o žďárských sakrálních památkách a jejich historii. Zaměřuje se spíš na to, co je v těchto stavbách zajímavého, co by jejich návštěvníci neměli přehlédnout a co naopak jen tak nespatří, neb je to zrakům běžných smrtelníků z různých důvodů skryto. Obyvatelé města se dozvědí, co by měli o těchto stavbách rozhodně vědět, mimožďárským pak přiblíží jejich jedinečnost v mnohdy netušených souvislostech. Autoři upřímně doufají, že čtivý text a poetické snímky obě skupiny čtenářů přimějí k osobní návštěvě těchto krásných pamětihodností.