Sbírka kázání svatého Bernarda pro okruh doby postní a velikonoční navazuje na předchozí výbor adventních a vánočních kázání. Hluboká znalost Písma a církevních otců, psychologická a duchovní zkušenost svatého Bernarda se mohou stát bohatou inspirací pro dnešní kazatele, ale především pro duše usilující o důvěrné setkání s tajemstvím Vykoupení.
Kazatelské umění Bernarda z Clairvaux je oceńováno a obdivováno podnes. Jeho nejvýraznější zdroj, patrný na první pohled, je znalost Písma. Některé pasáže Bernardových kázání jsou vystavěny téměř výhradně z biblických citátů jako z kamenů Božího slova, dnes (hodie) se naplňujícího v duších jeho posluchačů. Bernard z těchto živých kamenů systematicky buduje stále nové stavby, které uchvacují vždy originální architekturou myšlenek, hlubokým psychologickým vhledem a nesmírnou šíří praktického záběru, máme-li praxí na mysli duchovní život. Bernardovou snahou možná není ani tak Písmo vykládat, jako spíše ho vnášet do života svých posluchačů a tak jej proměňovat. Jak k tomu výstižně poznamenává H. de Lubac: ,, (Bernard) Písmo neosvětluje, ale spíš vše, a především lidské srdce, osvětluje Písmem.'' Takové světlo potřebuje každé lidské srdce, aniž by na tom něco změnil běh staletí. Sbírka kázání svatého Bernarda pro okruh doby adventní a vánoční navazuje na čtenářsky úspěšná dvousvazková Kázání na Píseň písní. Hluboká znalost Písma a církevních otců, psychologická a duchovní zkušenost svatého Bernarda se mohou stát bohatou inspirací pro dnešní kazatele, ale především pro duše usilující o důvěrné setkání s tajemstvím Vtělení.
Dva spisy opata a učitele církve, který výrazně zasáhl do duchovních dějin 12. století. V pojednání O stupních pokory a pýchy rozvíjí sv Bernard podrobněji učení Řehole Benediktovy o pokoře. Čtyři mariánská rozjímání Chvály panenské Matky vycházejí ze zprávy evangelisty Lukáše o zvěstování Panně Marii.
Apologie patří mezi Bernardovy spisy, v nichž řeší otázky související s mnišstvím v užším slova smyslu. Základním námětem traktátu je polemika mezi tradičním pojetím mnišství a novými reformními směry. Podnětem k jejímu sepsání byly rozdíly mezi clunyjskými a cisterciáckými mnichy jak v pojímání obecných řeholních principů, tak konkrétní aplikace řeholních pravidel na každodenní život klášterních komunit.
Druhý díl Bernardova výkladu obsahuje kázání 42-86 v latinské a české verzi.
Další svazek Bernardových kázání přináší sedmnáct jeho promluv na Žalm 91(90) Qui habitat – Kdo žije pod ochranou Nejvyššího. Tento žalm zaujímá v liturgické modlitbě církve důležité místo. Od počátku byl součástí večerní modlitby, kompletáře, jako výraz prosby o ochranu před zlem temnoty a noci. Původně se modlil každý den, po liturgické reformě zůstal pouze v kompletáři pro neděli po I. a II. nešporách. Bernard chce prostřednictvím svých kázání, jež pronesl zřejmě v době postní, vyzbrojit své posluchače v boji proti pokušení a zprostředkovat jim útěchu, jež přináší slovo Páně. Postupuje verš za veršem a ukazuje, co to znamená vpravdě spoléhat na pomoc Nejvyššího, kde je třeba hledat pomoc ke konání dobra a ochranu před vším zlem.
Je to Bernardovo nejrozsáhlejší a ve středověku také nejrozšířenější dílo, které vznikalo v průběhu posledních 18 let Bernardova života. Nejedná se o historicko-kritickou exegezi, ale o duchovní pochopení Písně písní. Bernard zde poukazuje na dvojí rozměr Písně písní: eklesiologický (duchovní život církve) a mystický (duchovní život jednotlivce). Druhé opravené vydání všech 86 kázání vychází souhrnně v jednom svazku a bez paralelního latinského textu.
Je to Bernardovo nejrozsáhlejší a ve středověku také nejrozšířenější dílo, které vznikalo v průběhu posledních 18 let Bernardova života. Nejedná se o historicko-kritickou exegezi, ale o duchovní pochopení Písně písní. Bernard zde poukazuje na dvojí rozměr Písně písní: eklesiologický (duchovní život církve) a mystický (duchovní život jednotlivce). Z celkového počtu 86 kázání vyjde v latinsko-české verzi zatím prvních 41 promluv. Překlad Markéta Koronthályová.
