Ladislav Rabušic Reihenfolge der Bücher

Česko a Slovensko optikou vývoje hodnot pro roce 1991. Autori hľadajú v publikácii Oddělene spolu? odpovede na otázku, ako sa v období samostatnej existencie Slovenska a Českej republiky menila hodnotová orientácia obyvateľov. Do istej miery spochybňujú platnosť takzvanej modernizačnej teórie R. Ingleharta, že ekonomický rast povedie k rastu sociálneho bezpečia a zodpovedajúcim hodnotovým štruktúram. Ukazujú, že obe spoločnosti charakterizuje nelineárny vývoj hodnôt. Česi a Slováci sa v istej časti hodnotového spektra od seba vzďaľujú, ale v mnohých hodnotových otázkach majú k sebe rovnako blízko ako na začiatku 90. rokov.

Statistická gramotnost patří v dnešním světě do výbavy každého sebevědomého občana. Denně se setkáváme s nejrůznějšími číselnými údaji, bombardují nás výsledky nejrůznějších výzkumů a statistik. Obzvláště důležitá je statistická gramotnost pro studenty sociálních věd, protože sami budou často v praxi výzkumy založené na kvantitativních datech připravovat a zpracovávat. Autoři této učebnice, sami erudovaní výzkumníci, zúročili v textu svou dlouholetou zkušenost s vedením vysokoškolských kurzů analýzy dat. Nepředkládají proto akademický výklad statistiky, ale srozumitelné návody, jak statisticky analyzovat datové soubory obsahující kvantitativní údaje. Text je přizpůsoben nejen požadavkům a logice výuky statistiky v bakalářském programu sociologie, ale i logice populárního programu IBM SPSS, který je při ní používán. K učebnici jsou na webu přiloženy všechny datové soubory, s nimiž se v textu operuje, a pomůcky pro praktickou analýzu dat včetně skriptů pro SPSS. Kniha navazuje na dříve vydanou úspěšnou knihu stejného autorského kolektivu, text je na mnohých místech doplněn, navíc je rozšířen o dvě zcela nové kapitoly. Další doprovodné materiály lze nalézt na doprovodném webu.

Statistická gramotnost patří v dnešním světě do výbavy každého sebevědomého občana. Obzvláště důležitá je pro studenty sociálních věd, protože statistické operace se stanou organickou součástí jejich výzkumné práce. Autoři této učebnice, sami erudovaní výzkumníci, zúročili v textu svou dlouholetou zkušenost s vedením vysokoškolských kurzů analýzy dat. Nepředkládají proto akademický výklad statistiky, ale srozumitelné návody, jak statisticky analyzovat datové soubory obsahující kvantitativní údaje. Text je přizpůsoben nejen požadavkům a logice výuky statistiky v bakalářském programu sociologie, ale i logice populárního programu IBM SPSS, který je při ní používán. K učebnici jsou na CD přiloženy všechny datové soubory, s nimiž se v textu operuje, a pomůcky pro praktickou analýzu dat včetně skriptů pro SPSS. Podobná učebnice analýzy sociálněvědních dat doposud nebyla v České republice vydána.

Publikace, kterou uvozuje otázka Učíme se po celý život?, je jedním z výstupů z výzkumného projektu, který byl věnován tématu vzdělávání dospělých v různých fázích životního cyklu, v různých formách a s různým obsahovým zaměřením, to vše nahlíženo z různých perspektiv. Podobným způsobem je zaměřena i tato publikace, která přináší poměrně detailní vhled do problematiky vzdělávání dospělých v České republice. Kniha je rozdělena do dvou částí. Kapitoly v její první části přinášejí základní fakta o vzdělávání dospělých a těžiště tvoří deskripce empirických fakt organizovaných kolem triády forem učení/vzdělávání, které jsou chápány jako základ celoživotního učení člověka. Druhou část publikace tvoří kapitoly analyzující jednotlivé oblasti vzdělávání dospělých. Poslední kapitola knihy se věnuje poradenství pro vzdělávání dospělých v celoživotním učení a tomu, jak a zda vůbec si lidé v této oblasti nechávají poradit. Prozraďme předem, že ne příliš. Smyslem této publikace je podívat se v detailu na základní údaje o zapojení dospělých do různých forem vzdělávání a učení. Jinými slovy, konfrontovat teoretické a politické předpoklady o celoživotním učení s fakty, které jsme o vzdělávání dospělých v České republice získali v průběhu našeho výzkumného projektu.

Do jaké míry je současný vývoj demografického chování žádoucí z hlediska budoucích potřeb české společnosti? Prohlubuje se protiklad mezi zájmy jednotlivců a zájmy společnosti jako celku? Existují nějaká opodstatnění k tomu, aby se stát aktivně zabýval populačními otázkami? Jaké jsou reálné možnosti pronatalitních opatření? Podobné otázky nejsou středem zájmu pouze demografů a sociologů, kladou si je odborníci z nejrůznějších společenských věd, klade si je i široká veřejnost a v neposlední řadě i politici. V knize, kterou předkládáme, se snažíme nejen zachytit některé z probíhajících trendů demografického chování současné české společnosti, ale také naznačit odpovědi na výše zmíněné otázky.

Autor se v širším kontextu zamýšlí nad příčinami toho, proč došlo v české společnosti v průběhu devadesátých let k výraznému snížení porodnosti. Toto téma zpracovává z pohledu sociologického, bohatě však také využívá úvah demografických, biologických a ekonomických. Všímá si vztahu mezi populací a jedincem, analyzuje přímé i nepřímé determinanty plodnosti, vysvětluje, proč lidé vůbec plodí děti a jak je v moderních společnostech vnímána hodnota dítěte. Ve svých úvahách se přitom pohybuje v rámci teze o dvou velkých demografických proměnách, kterými evropské země již prošly. Jedna se odehrála na konci devatenáctého století, druhá byla odstartována v západních zemích na konci šedesátých let století dvacátého. V pozadí obou těchto změn stála proměna hodnotová a právě teze o proměnách hodnotových orientací mladé české generace slouží autorovi jako základní výkladové schéma při hledání odpovědi na otázku, kde ty české děti jsou.