Quo Vadis? ist eines der spektakulärsten Werke der Weltliteratur - es verknüpft historische Szenen mit dem Martyrium der Christen und dem Pathos einer großen Leidenschaft. Schon bei Erscheinen im ausgehenden 19. Jahrhundert nahm das Lesepublikum den Roman mit Begeisterung auf, der seither in über 40 Sprachen übersetzt, im Theater und als Oper aufgeführt und mehrmals verfilmt wurde.
Soubor 43 statí českého literárního historika a komparatisty K. Krejčího (1904-1979) shrnuje jeho práce na poli srovnávací literatury a představuje hluboký, nesmírně erudovaný a stále inspirativní vhled do problematiky evropského literárního procesu; má zásadní význam pro bohemistická a slavistická bádání. Kniha je uvedena obsáhlou studií Vladimíra Svatoně a doplněna úplnou bibliografií autora.
Námět románu je vzat z ovzduší českých umělců obrozeneckých, usilujících o to, aby národní české umění získalo zaslouženého uznání i v cizině, aniž se ovšem vzdá svého národního charakteru a společenského buditelského poslání. Edice Národní klenotnice svazek 46.
Dvě Arbesova romaneta. AKROBATI jsou typickým romanetem. Odehrávají se koncem 19. století v okolí České Lípy a Prahy. Redaktor politického deníku se ocitne ve vězení. Odtud si s pomocí šikovného žalářníkova kocoura koresponduje s tajemnou Eldorou. Po odpykání trestu se setkávají v Praze a stávají se důvěrnými přáteli. Eldora je však nešťastně provdána - její manžel je usedlý doktor a její energická povaha tím trpí. Náhle zmizí s neznámým mužem... LOTR GÓLO je psychologické romaneto, odehrávající se v neurčitém čase - s tímto příběhem se můžeme setkat kdykoli - a v rozmanitých oblastech státu českého. Dramaturg pražského zemského divadla dostal za úkol najít nového představitele intrikánských rolí. Zmocnil se tohoto úkolu s vervou. Putoval za nejrůznějšími kočovnými společnostmi, ale nenacházel, co hledal. Až jednou zhlédl kus podřadnější společnosti. Objevil talent zatím neviděný...... celý text
Podtitul: Slovenská pohádka o čtyřech jednáních. Pohádkové drama z roku 1896 bylo inspirováno slovenskou lidovou pohádkou, avšak titulní motiv milenců, kterým jejich okolí nepřeje, je obsažen v nespočtu pohádek a pověstí. Titulní hrdina Radúz zabloudí na lovu do cizího království a zamiluje se do princezny Mahuleny, k velké nelibosti její matky, která se oběma milencům krutě pomstí. Mytický příběh byl zhudebněn Josefem Sukem a roku 1970 se dočkal filmové podoby. Vydáno k 120. výročí narození a 60. výročí úmrtí Julia Zeyera.
Mezi knihami o Praze má kniha Karla Krejčího své zvláštní, osobité místo. Není to kniha historická, a přece podává pro skutečné poznání života pražského lidu mnoho poznatků, které doposud nenašly cestu do přehledů slova smyslu ani literární historie - a přece se zde o dějinách literatury dovídáme množství podrobností, zdánlivě jen druhořadých, ve skutečnosti však takových, které pomáhají pochopit podstatu literárních děl vzniklých v Praze a věnovaných tomuto městu. Není to ani cestopis ani průvodce, a přesto máme pocit, že Krejčího kniha dává poznat toto město jak cizinci, tak i tomu, kdo se zde narodil. Krejčího "Praha legend a skutečností" je dokonalou vedutou Prahy minulých věků, nakreslenou podle zákonů perspektivního zobrazování, kdy nejbližší údobí, století 19., a sám počátek století dvacátého jsou vykresleny se spoustou detailů, a minulost vzdálenější je nastíněna ve výstižných obrysech, až se nakonec rozplývá v mlhách kolem Vyšehradu...
Společné vydání dvou nejznámějších romanet Jakuba Arbese. Děj prvního z nich se odvíjí kolem Balkova obrazu svatého Xaveria v pražském mikulášském chrámu. Druhé vypráví o tajemném přístroji, jenž umožňuje zpětně sledovat dějiny lidstva plné válek.
Satirická skladba o váženém měšťanu Matěji Broučkovi a jeho výletu do 15. století se vysmívá omezenosti a bezpáteřnosti zbohatlíků na sklonku 19. století.
Sociologie literatury představuje ojedinělou práci v české literárněvědné produkci 20. století. Text byl původně vydán jako cyklostyl v omezeném počtu jednotlivých exemplářů, které dnes nejsou dostupné širší čtenářské veřejnosti. Krejčí se v monografii zabývá literaturou jako společenským jevem, rekapituluje sociologickou metodu ve vývoji literární vědy a pokouší se o sociologické rozdělení literatury.
Vývoj Matěje Broučka jako typizované postavy obtloustlého bohatého pražského měšťana sedmdesátých a osmdesátých let 19. století v literární studii. Autor ve své studii sleduje nejprve vývoj, kterým prošel spisovatel při vytváření jedné z nejznámějších a nejcharakterističtějšíchpostav svého díla - pražského domácího pána, "blahobytného měšťánka, který se ve snu stává velmi nehrdinským hrdinou dobrodružství, daleko přesahujících uzoučký obzor jeho egoistického živůtku". V dalších kapitolách zachycuje jednotlivé fáze vývoje pana Broučka jako typu; postavu autora i jeho hrdiny pak uvádí v širších souvislostech české satirické a humoristické literatury.
