Václav Vaško Bücher

Kronika katolické církve v Československu po druhé světové válce. Je to dílo v každém případě ojedinělé. Snaží se zachytit dějiny katolicismu po r. 1945. Velká pozornost je věnována slovenskému katolictví, autor se v hlubokém exkurzu vrací ke vzniku a vývoji Slovenského štátu. Rozděluje spravedlivě světla a stíny u církevní hierarchie, kritické výtky neušetří ani některé proudy vatikánské diplomacie. Shromáždil k tématu úctyhodné množství faktografického materiálu, které je bohatší o autorovu osobní zkušenost, neboť v době, kterou popisuje (tj. léta 1945–50) byl nejen pozorovatelem, ale přímým aktérem angažovaným v církevním dění. Čtenář v této knize vedle osvěžení a oprášení starších vědomostí najde i nové poznatky a poučení ze života naší církve v této komplikované době.

Podtitul: Církev zkoušená 1945 - začátek 1950. Autor mluví o období zápasu církve se státním aparátem v letech 1945-1950. Podrobně informuje o církvi v době velké zkoušky, o době, která byla určující pro všechna další léta teroru.

Vlastní životopis a současně svědectví, které mapuje naše moderní dějiny. Autorovy osudy totiž v mnohém připomínají cesty, kterými se po druhé světové válce ubírala celá naše společnost.

Kronika katolické církve v Československu po druhé světové válce. Je to dílo v každém případě ojedinělé. Snaží se zachytit dějiny katolicismu po r. 1945. Velká pozornost je věnována slovenskému katolictví, autor se v hlubokém exkurzu vrací ke vzniku a vývoji Slovenského štátu. Rozděluje spravedlivě světla a stíny u církevní hierarchie, kritické výtky neušetří ani některé proudy vatikánské diplomacie. Shromáždil k tématu úctyhodné množství faktografického materiálu, které je bohatší o autorovu osobní zkušenost, neboť v době, kterou popisuje (tj. léta 1945–50) byl nejen pozorovatelem, ale přímým aktérem angažovaným v církevním dění. Čtenář v této knize vedle osvěžení a oprášení starších vědomostí najde i nové poznatky a poučení ze života naší církve v této komplikované době.

Podtitul: Církev vězněná 1950 - 1960. Třetí díl tetralogie Dům na skále soustřeďuje svou pozornost na procesy v 50. letech a je výmluvným svědectvím o životě za mřížemi těch, kteří se za nimi ocitli z ideových důvodů. Přináší informace o různých formách vězeňského apoštolátu, o kněžských izolacích, o riskantních mších, o tajných křtech, o teologických studiích, o noviciátech a kněžských svěceních, o leopoldovských, mírovských a pardubických „univerzitách“, o vězeňských samizdatech, ale především o Božích milostech, které dávaly muklům víc než jen sílu přežít. Autor chce svou prací přispět k tomu, aby se na tyto naše novodobé vyznavače a často i mučedníky nezapomnělo. Církev už čtyřem z nich vzdala poctu. Papež Jan Pavel II. prohlásil za blahoslavené řeckokatolické biskupy Pavla Gojdiče a Vasila Hopka, redemptoristu Metoda Dominika Trčku a sestru Kongregace Svatého Kříže Zdenku Cecílii Schelingovou.

Kronika katolické církve v Československu po druhé světové válce. Je to dílo v každém případě ojedinělé. Snaží se zachytit dějiny katolicismu po r. 1945. Velká pozornost je věnována slovenskému katolictví, autor se v hlubokém exkurzu vrací ke vzniku a vývoji Slovenského štátu. Rozděluje spravedlivě světla a stíny u církevní hierarchie, kritické výtky neušetří ani některé proudy vatikánské diplomacie. Shromáždil k tématu úctyhodné množství faktografického materiálu, které je bohatší o autorovu osobní zkušenost, neboť v době, kterou popisuje (tj. léta 1945–50) byl nejen pozorovatelem, ale přímým aktérem angažovaným v církevním dění. Čtenář v této knize vedle osvěžení a oprášení starších vědomostí najde i nové poznatky a poučení ze života naší církve v této komplikované době.

Podtitul: Církev bojující 1950 - květen 1960. Druhý díl publikace Dům na skále – který nese podtitul Církev bojující, 1950 – květen 1960 – pojednává o snahách komunistického režimu podrobit si církev násilím: o vraždě číhošťského faráře Josefa Toufara, o procesech s představiteli řádů, zabrání klášterů, internaci řeholníků a perzekuci řeholnic. Zmiňuje se také o zrušení diecézních seminářů a nasazení bohoslovců a mladých kněží na nucené práce v jednotkách PTP. Kniha přináší málo známé podrobnosti o procesech s biskupy Trochtou, Otčenáškem a Hladem a o pokusu zlikvidovat řeckokatolickou církev. Autor zároveň nezamlčuje, že vedle vyznavačů a mučedníků byli v církvi i lidé ustrašení a také zrádci. Jedna z kapitol je věnována zrodu Mírového hnutí katolického duchovenstva, které mělo být nástrojem režimu uvnitř církve. Poslední kapitola přináší podrobné informace o provokaci, kterou připravila StB v Babicích. Tato akce státní moci stála život 17 nevinných lidí. Zlomit církev se však režimu nepodařilo. Působila dál ve vězeních, v internacích, rodinách a tajných kroužcích katolické mládeže.Kniha je určena studentům historie, politologie a teologie, odborníkům v těchto oborech a všem, kdo chtějí lépe porozumět naší nedávné minulosti.

Čas běží rychle a my často zapomínáme na minulost. Čelíme novým situacím bez poučení z historie, která je zdrojem moudrosti a učitelkou života. Připomínání nedávných událostí je důležité, neboť jejich důsledky stále cítíme. Václav Vaško podrobně mapuje likvidaci jedné církve v době, kdy politika manipulovala s náboženským cítěním pro své cíle. Tato snaha se ukázala jako neprospěšná, přinášející jen bolest a trápení, což je poučení pro budoucnost. Není naším cílem volat po odplatě za křivdy, ale odpustit, i těm, kteří o odpuštění nežádají. Důležité je, aby se minulost neopakovala a abychom se poučili. Nepravost škodí nejen obětem, ale i těm, kdo ji páchají. Je také důležité si uvědomit, že utrpení, které nás postihuje, není náhodné, ale může mít svůj smysl. Bůh, který nás miluje, dopouští těžkosti k našemu dobru, a když se k nim postavíme správně, mohou nás očistit a ukázat na podstatné věci v životě. Využijme tuto příležitost k vděčnosti Bohu za milost, že jsme obstáli a naše církev se obnovila. Nezapomeňme na hodnotu, kterou jsme objevili během našeho putování nehostinnou krajinou utrpení a pronásledování.

Projevy, promluvy a poselství z návštěvy papeže Jana Pavla II. v ČSSR (1990) z Prahy, Velehradu a Bratislavy. Kniha obsahuje kapitoly: Uvítací projev Václava Havla a úvodní projev Jana Pavla II. (Praha - Ruzyně), Uvítací slova kardinála Františka Tomáška a Projev Jana Pavla II. ke kněžím, řeholníkům, řeholnicím a představitelům laického apoštolátu (Praha - Katedrála sv. Víta), Poselství Československé biskupské konferenci (Praha), Uvítací slova kardinála Františka Tomáška a Homilie Jana Pavla II. (Praha - Letenská pláň), Projev Václava Havla, Projev Jana Pavla II. k představitelům kultury, studentům a zástupcům nekatolických církví a Setkání s představiteli křesťanských církví (Praha - hrad), Uvítací slova arcibiskupa Františka Vaňáka, Homílie Jana Pavla II., Svolání biskupského synodu a Pozdravy poutníkům z jiných národů (Velehrad), Uvítací slova arcibiskupa Jána Sokola, Homilie Jana Pavla II., Slova Jana Pavla II. (Bratislava - Vajnory), Projev dr. Máriána Čalfy na rozloučenou, Rozloučení Jana Pavla II. (Bratislava - Ivanka), Přivítání Jana Pavla II. italským prezidentem Francescem Cossigou (Řím) Kniha je doprovázena černobílými fotografiemi a předmluvu napsali Jan Molík a Václav Vaško.