Jan Pešek Bücher

Publikácia sa zameriava na problematiku konštituovania a činnosti slovenského povojnového exilu spätého so Slovenskou republikou z rokov 1939 – 1945 a vplyvu jej režimu v širších súvislostiach vnútropolitického a medzinárodnopolitického vývoja v nasledujúcom období od roku 1945 do konca 60. rokov minulého storočia. Autori analyzujú nástup a aktivity mladoľudáckej generácie po vypuknutí Povstania, venujú sa protipovstaleckým a protičeskoslovenským aktivitám v záverečnej etape krízy režimu, taktiež prechodu do politického exilu v závere druhej svetovej vojny i po jej skončení. Publikácia ponúka aj menej známe fakty o činnosti exilových centrál, o vysielači Barcelona, o spolupráci bývalých mladoľudákov so spravodajskými orgánmi západných mocností na okupovanom rakúskom území, ale aj o aktivitách československého delegáta v londýnskej komisii Spojených národov pre vojnové zločiny, o činnosti domáceho ilegálneho hnutia i o ďalších otázkach. Kniha je určená nielen historikom, ale aj širšej čitateľskej verejnosti.

Hlavním záměrem publikace je prezentovat širší odborné veřejnosti i dalším zájemcům výsledky současného výzkumu vybraných aspektů historie českého a slovenského komunismu, komunistické strany, ale také vztahu společnosti k této ideologii. Jednotliví autoři se pokusili přispět k analýze a zhodnocení českého a slovenského komunismu a představit ho (stejně jako Komunistickou stranu Československa a její dceřinou slovenskou organizaci) ve dvou základních časových a historických etapách. Jejich studie potvrzují, že český a slovenský komunismus je podstatným a v mnoha ohledech tragickým obdobím nedávné minulosti Československa. Jsou cenným příspěvkem k poznání komunismu jako systému a svébytného mezinárodního fenoménu zejména ve druhé polovině 20. století.

Únorovými událostmi v roce 1948 byla v Československu dořešena otázka moci - kdo z koho - ve prospěch dělnické třídy a pracujícího lidu. Hlavním a rozhodujícím výsledkem Února bylo, že moc plně přešla do rukou dělnické třídy, která ji uskutečňovala pod vedením Komunistické strany Československa ve svazku s drobným a středním rolnictvem a pracující inteligencí. Únor 1948 zahájil kvalitativně novou etapu vývoje československé armády, období jejího formování jako armády socialistického typu...“ Těmito slovy uvádí knihu Armáda dělnické moci v Československu 1948 – 1960 její autor Jan Pešek. Publikace je prvním zpracováním uvedeného období na základě důkladného vědeckého výzkumu archívního materiálu a literatury. Seznamuje čtenáře s postupnou realizací principu vedoucí úlohy KSČ při výstavbě nové armády, s úsilím desetitisíců jejích členů, spojeným s tímto nelehkým úkolem. Zcela otevřeně hovoří nejen o dosažených úspěších v budovatelské práci, ale také o všech problémech a těžkostech bezprostředně s ním spjatých. Všímá si nejen otázek výstavby vlastní armády, ale současně ji zahrnuje do kontextu doby, období budování základů socialismu v Československu. Přesvědčivě tak dokumentuje postupně vytvářenou a neustále prohlubovanou jednotu mezi armádou a pracujícím lidem, jeden ze základních principů výstavby armády nového, socialistického typu.

Monografia sa venuje problematike pôsobenia ŠtB po roku 1953, t. j. v období, keď sa postupne menila z nástroja masovej a trestnej perzekúcie na nástroj plošnej politickej kontroly a cieleného pôsobenia proti "nepriateľským osobám".

Zborník materiálov z vedeckej konferencie v Bratislave 10.4.1996, doplnený o spomienky perzekvovaných osôb.

Štvrtý zväzok z politologickej série zaoberajúcej sa krízou komunistického režimu u nás v polovici 50. rokov sa sústreďuje na slovenské dianie v tomto čase. Sleduje napr. vzťah Bratislava (provincia) verzus Praha (centrum), dozvuky politických procesov či vzťah režimu k cirkvi.

Publikácia obsahovo i metodikou spracovania (kombináciou chronologického a problémového prístupu) nadväzuje na prácu oboch autorov „Štátna moc a cirkvi na Slovensku 1948 – 1953“ (Bratislava, 1997). I. kapitola stručne zhrnuje jej obsah a vytvára určitý vstup na skúmanie novej etapy vývoja od roku 1953. V nej už vzťah štátu a cirkví nemal takú zjavne vyhrotenú podobu ako v predchádzajúcom období, keď štátna moc doslova lámala odpor cirkví, brániacich sa obmedzovaniu náboženskej slobody a zasahovaniu do ich vnútorných záležitostí. Cirkvi teraz boli „pod kuratelou moci“, ako to je obsiahnuté aj v názve práce.

Publikácia nadväzuje na spoločné práce oboch autorov Štátna moc a cirkvi na Slovensku 1948 – 1953 a Pod kuratelou moci. Cirkvi na Slovensku v rokoch 1953 – 1970. Je založená na rozsiahlom archívnom výskume a predstavuje prvé ucelenejšie spracovanie skúmanej problematiky. Na začiatku normalizácie, najmä v roku 1970, štátna moc obnovovalaporiadok a zatláčala cirkvi viac menej do podmienok pred januárom 1968. Normalizačné zovretie trvalo dvadsať rokov, podstata politiky komunistického režimu voči cirkvám sa nezmenila až do jeho zrútenia koncom roka 1989. Veríme, že publikácia zaujme nielen historikov, ale aj širšiu verejnosť.

Personifikácia politického vývoja schovat popis