Václav Lacina Bücher

Nejen léta 1939-45, ale i rok 1938, španělská občanská válka a trvalá nejistota evropské i domácí politiky v posledních předválečných letech poskytla Václavu Lacinovi vděčnou látku k satirické glose; ozývá se tu první hřmění ještě vzdálené bouře, její zesilování a vybití v infernálním fortissimu, i konečné doznívání v temných dálkách, nad nimiž už rudě svítá nový den. Lacinovy satiry se nejen vysmívají, ale i soudí a odsuzují: jsou příkladem poesie bojovné a bojující. Právě časovost, ba příležitostnost těchto veršů jim dodává významu nadčasového: stávají se totiž dokladem odporu a výsměchu, s jakým český lid sledoval halasný pokřik německé propagandy i činnost českých zrádců, jsou cenným pramenem pro vystižení duchovního postoje českého národa v šesti nekonečných válečných letech, postoje, v němž splývala nenávist a opovržení se šibeničním humorem a nezlomnou vírou v budoucnost. (z textu na záložce)

Sbírka satirických veršů z let 1956-1958 vtipně komentuje záporné jevy našeho soukromého a veřejného života i mezinárodní události.

Básně z let 1965–1989. Čtenáře nejvíce pobaví politická satira, která si zachovává určitou lehkost a svěžest a navíc se zamýšlí nad událostmi z roku 1989. Sbírka je zaměřena proti frázím a lžím.

Soubor 45 povídek s nejrůznějšími náměty, které jsou vzorem společenské satiry. Výbor se pohybuje od ryze humoristických povídek až po ostrou satiru. Jsou tu ukázky z rané autorovi tvorby i z jeho nejvyzrálejšího období.

aneb, Spisovatelem snadno & rychle pro potřebu kandidátů nesmrtelnosti podle vynikajících i jiných českých spisovatelů

Ein Glanzstück der Weltliteratur - unzensiert und neu übersetzt. Auf der Suche nach einem Juwelenschatz jagen drei Gauner durch das nachrevolutionäre Rußland und stolpern von einem Abenteuer ins andere. Die treffende Realsatire, die umwerfende Situationskomik und die originelle Sprache dieses großen Schelmenromans machen ihn zu einem Meisterwerk, das nun erstmals unzensiert und vollständig vorliegt. Am Sterbebett seiner Schwiegermutter erfährt Ippolit Worobjaninow von einem gut gehüteten Geheimnis: In einem der zwölf Stühle aus dem alten Eßzimmer hat sie ihre Juwelen versteckt. Der ehemalige Adelsmarschall, der nun als Standesbeamter lebt, begibt sich auf die Suche, um seinem armseligen Leben ein Ende zu setzen. Doch er hat Konkurrenz: Väterchen Fjodor, der gewitzte Pope, hat ebenfalls das Geheimnis erfahren und macht sich sofort auf die Jagd. Der dritte im Bunde ist Ostap Bender, ein kleiner Gauner, der Worobjaninow seine Dienste anbietet und ihn ständig überlistet. Die drei hetzen von Stuhl zu Stuhl, durchqueren halb Rußland und geraten in amüsante Turbulenzen. Diese Gaunerkomödie, die 1928 erstmals erschien, wurde durch die sowjetische Zensur verstümmelt. Die neue Übersetzung folgt nun dem Originalmanuskript und ist kommentiert. Ilja Ilf und Jewgeni Petrow arbeiteten in den zwanziger Jahren als Journalisten für verschiedene Satireblätter.

Obsah: Šťastný domov. Zrádce národa v Chotěboři. V hodině náboženství. Korupční aféra magistrát. praktikanta Bachůry. Jaké máme trápení s tetou. Stavovské rozdíly. Adele Toms z Haidy, německá učitelka. Zasnoubení v naší rodině.Tasemnice paní kněžny. Smiřovačky. Konfiskační praxe. Čáka pěšáka Trunce. Povídka o obrazu cís. Frant. Josefa I. Bilance váleč. tažení hejtmana Alserbacha. Po stopách stát. policie. Tragedie c. k. šikovatele Henry Hallera od 13. pěš. pluku. Baráčnická krev p. Potužníka. Hořický okres. hejtman. I vyklepal prach z obuvi své. Zbabělec. Dobročinnost. Klasická výchova. V benátských mučírnách. Boží sláva. Historie prasete Xavera.

Všelikou havěť měšťanskou a měšťáckou si bere na mušku stirik Václav Lacina ve své nejnovější sbírce povídek, v nichž se znovu osvědčuje co zkušený a s věcí obeznalý hmyzoznalec. Sbírá, pozoruje, popisuje a třídí různé její odrůdy z rodu měšťanského, vytahuje je z koutů a děr na světlo boží a názorně demonstruje, v čem tkví jejich škodlivost. A třeba nejde o suché profesorské kázání, avšak o rozverný hmyzopis satirikův, nachybí tu ani motiv naukový: nepředvádí se totiž to veselé divadlo pro smích sám - a je tu k němu věru sdostatek příležitostí - nýbrž cílem tohoto měšťanského besedování jest ponaučení i varování před fvšým měšťanským hmyzem jako takovým. Před tím, který se uchoval ve své původní podobě co přežitek až do našich dnešních dnů, i před jeho zárodky, larvičkami a kuklami, jež tu a tam nasadil jako nežádoucí odkaz na odchodnou i do našeho nového bytu, do naší nové společnosti. Jest pak vřelým přáním autora, aby při tomto očistném besedování působila jeho knížka jako nejradikálnější DDT.