Vzpomínky syna oblíbených českých hereců Jany Dítětové a Josefa Vinkláře jsou svým způsobem dějinami Realistického divadla, v jehož angažmá strávila Jana Dítětová valnou část svého uměleckého života. Její syn znal dobře nejen proměnlivé zázemí divadla, ale i problémy s herectvím spojené, pro něž měl pochopení. Upřímná, láskyplná, i kritická výpověď Jakuba Vinkláře, má ovšem i své omezení.
