François Cavanna Reihenfolge der Bücher

Autobiografický román líčí Cavannovy zkušenosti z druhé světové války: kapitulaci Francie a následnou německou okupaci severu země, exodus velké části obyvatelstva, černý obchod. Vypravěč odjíždí na nucené práce do Berlína, kde se setkává s Ukrajinkou Marií, jež se stane jeho velkou láskou. Během osvobozování Německa se oba přesouvají do Štětína, ale zajmou je sovětští vojáci. Oba s hrůzou sledují hromadné popravy německých civilistů. Vypravěč s Marií ztratí kontakt a poté stráví několik týdnů jejím bezvýsledným hledáním. Závěrečné svědectví o masovém přesunu nacistických pohlavárů na Západ zní děsivě... Za vzpomínkovou knihu na poválečné období Les Ruskoffs (Rusáci) obdržel literární cenu Interrallié.

Příběh vyprávěný na stránkách knihy Maria je popisem událostí, které se v životě toho, kdo je vypráví, dosud nestaly, ale které vyplývají téměř nevyhnutelně z toho, co víme o něm, o jeho předcích, o jeho povaze, o předchozích epizodách jeho biografie. To vše dává jemu i protagonistům jeho „ságy“ dostatečně přesný obraz, aby byla možná extrapolace do nepříliš vzdálené budoucnosti. Je to tedy mimo jiné první autobiograficko-beletristická esej všech dob.

Vzpomínková kniha Taliáni (vyšla roku 1978) je za srdce beroucí vylíčení Cavannova dětství před druhou světovou válkou v Nogent-sur-Marne u Paříže. A spíše než o italských přistěhovalcích ve Francii živících se jako zedníci je to kniha věnovaná přímo autorovu tátovi, negramotnému zedníkovi s velkým srdcem a lidovou moudrostí. S nenapodobitelným stylem píše otevřeně o své rodině, nogentské základní škole, kamarádech i o hrách nogentských dětí i o společenských a politických poměrech v předválečné Francii. Očima dítěte líčí dospívání chlapce z chudé rodiny na okraji Paříže v dětské partě hrající si ve stružkách u chodníku, první čtenářské i erotické zkušenosti i objevování světa dospělých. Cavannův pohled je pronikavý a jde do hloubky. Vnucuje se myšlenka, že Cavannovo vzpomínání je žánrově příbuzné s velkofilmem Federica Feliniho Amarcord. Jeho devíza je: poznej sám sebe, a přesto se nepřestaň mít rád.

Machiste, Cavanna ? Ou simplement amoureux des femmes ? En tout cas, il aime parler d'elles. Qu'elles se rebiffent ou qu'elles se taisent, qu'elles soient libérées ou soumises, intellos ou cathos, célèbres ou pas... et même flics ! D'ailleurs « si les flics avaient des nichons et des talons aiguilles, la face du monde serait changée ». Insolente, crue, truculente, sa plume sait se faire légère ou grave pour parler du manifeste des 343 ou de la parité, de lady Di ou de Talisma Nasreen. Mais toujours avec talent et humour.

Čtvrtý díl Cavannovy historické fresky nás zavádí do Francie merovejské epochy. Po předchozích dílech Plavovlasý Hun, Sekera a kříž a Klotildin Bůh se ocitáme v nejdramatičtějším období této dynastie, kdy se k prosazování mocenských zájmů králů přidá i nenávist a zrůdná ctižádost jejich manželek. Když je Sigebert svým bratrem zavražděn a vdova Brunhilda se provdá za svého synovce Meroveje, poháry emocí přetékají a vražedné kličky se utahují... Historické skutečnosti podané humorným, ironickým způsobem, příběh překypující napětím a dobrodružstvím.

Druhý díl historického dobrodružného románu je snad ještě lepší, než ten první. Začíná nástupem Chlodvíka na franský trůn. Brzy se projeví jako nelítostný a krutý dobyvatel.

Mladému franskému králi Chlodvíkovi zbývá dobýt celou Galii a vše, co bývalo Římskou říší. Je si však dobře vědom toho, že se musí odříci Valhaly, bohů svých předků, vždyť skutečně mocný může být jen jako katolický král podporovaný kněžstvem. Svatá Jenovéfa, biskup Remigius a zejména jeho silně ambiciózní manželka Klotilda, zapálená katolička, pracují na tom, aby Chlodvík přijal křest a vstoupil na dobytá území jako nositel a ochránce víry. Opět se setkáváme s našimi dvěma starými dobrými hrdiny Loupem a Ottou, kteří jsou opět zmítáni převratnými historickými událostmi a sami je jako vždy aktivně ovlivňují. Hledají pozůstatky jedenácti tisíc panen umučených spolu se svatou Uršulou, zapojují se do pátrání po svatém křižmu, zasáhnou významně do boje Franků s Alamany u Tolbiaku, i když jaksi mimovolně, prožijí řadu napínavých dobrodružství i se svou spolubojovnicí Gwendolinou. Opět román plný vášní, dobrodružství, lásky a vtipu na pozadí skutečných historických událostí, které formovaly nejen Francii, ale celou Evropu.

Grandiózní blasfemie či monumentální neznabožský apokryf francouzského drsného humoristy, jemuž ani to nejposvátnější není svaté, je při bližším ohledání prodchnuta hlubokou láskou ke všemu lidskému, a tedy i k Bohu, k jehož obrazu byl člověk stvořen, pokud tomu v Cavannově pojetí není spíše naopak. Jeho do nebe volající rouhání, bravurně převedené do češtiny Dušanem Havlíčkem, se řadí do dlouhé tradice počínající talmudským polemizováním s Nejvyšším a drsnými středověkými karnevalovými taškařicemi a jdoucí až kamsi k Monty Pythonovu Životu Briana, ale především je to peprná literární lahůdka, jíž nepohrdnou ani labužníci živící se tak vybranou krmí, jako je Henri Michaux.

V prvním díle historické ságy se ocitneme na území dnešní Francie v dobách, kdy proti sobě bojují Frankové, Galové, Galořímané a Hunové. Za nezvyklých okolností se narodí Loup, hrdina příběhu, a jako dítě se setká se svým nadosmrti nerozlučným přítelem Ottou. Začne se odvíjet dobrodružný a napínavý děj, plný řinčení zbraní, milostných vášní, krutých i něžných příběhů na pozadí historických událostí, kdy křesťanství teprve získává pevnou půdu pod nohama.