Jan Richter Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Na urgentním příjmu je každý den jiný… Jednou přiveze sanitka právníka s bolestí na hrudi, jindy dorazí žena s mrtvicí, vystrašený hypochondr, alkoholička s deliriem, zdrogovaný bezdomovec nebo mladík s těžkým zápalem plic. Tady se nehraje na společenský status – jde totiž o čas, přesnou diagnózu a trochu štěstí. Internista Jan Richter popisuje, co se děje ve chvílích, kdy může jít o život. Jeho příběhy z lékařské praxe jsou syrové, poučné, dojemné i úsměvné. Kniha je rozčleněná do krátkých kapitol pro snadné čtení i pro ty, co mají málo času.

Alle deutschen Präpositionen - Mit diesem Buch bekommst du alle Informationen zu allen deutschen Präpositionen auf einen Blick! Übersichtlich und unkompliziert! Außerdem helfen dir die vielen Beispiele beim Verständnis der einzelnen Bedeutungen und die Hinweise zur Benutzung und Anwendung helfen dir dabei, typische Fehler gleich von vornherein zu vermeiden!

Básnická sbírka edice Analogonu. Jan Richter (1978), kmenový autor z okruhu časopisu Analogon, člen surrealistické skupiny od roku 1999. Publikoval časopisecky (Analogon, Weles), knižně vydal sbírku Faktografie (2002). Je zastoupen v reprezentativních sbornících surrealistické tvorby Letenka do noci (2003), Jiný vzduch (2011), Princip imaginace (2016) aj. „Pokud jde o mé psaní, mohl bych hovořit o zhruba dvou principech. Jedním (tím méně frekventovaným) je princip vnitřního modelu, tedy stavu, který ve mně většinou dlouho zraje jakožto modulace původního motivu/myšlenky a na který se postupně nabalují další podněty, jež se mezi sebou dostávají do vlastní, neovlivnitelné interakce. Zároveň ovšem jsou vystaveny povětrnostním podmínkám a proudům vědomí nebo nevědomí. Častěji však propadám do jakéhosi extatického stavu, tj. do rozpoložení blízkého psychickému automatismu – existuje jistě větší množství subvariant, někdy hraničících s fyzickou bolestí, jindy s ohromujícím veselím či snad štěstím. Záleží na tom jak, záleží na tom kdy, s kým, proč etc. V poslední době často nechávám pouze torza takových „vytržení“ a ostřeluji je motivy bdělými, rozumnými, nechám je na sebe ‚hledět‘. Čekám, co z toho bude.“ Jan Richter

1373 übernahm Karl IV., der Kaiser des Heiligen Römischen Reiches, die landesherrliche Macht über die Mark Brandenburg. Dem in Prag residierenden Monarchen war es gelungen, Brandenburg wie auch die Niederlausitz mit dem Königreich Böhmen zu verbinden. Für Brandenburg bedeutete diese Einbettung in das Macht-, Wirtschafts- und Kulturzentrum der Böhmischen Krone und des kaiserlichen Hofes in Prag einen bedeutsamen Innovationsschub und Kulturtransfer. Anlässlich des 700. Geburtstags Kaiser Karls IV. (1316–1378) aus dem Hause Luxemburg zeigt das Haus der Brandenburgisch-Preußischen Geschichte erstmals die Wirkung der Herrschaft Karls in Brandenburg. Zahlreiche Leihgaben aus Kirchen, Museen und Archiven des In- und Auslandes dokumentieren nicht nur den historischen Wandel, sondern auch den kulturellen Einfluss, den der Machtwechsel mit sich brachte. Der reich bebilderte Begleitband zur Ausstellung versammelt Aufsätze namhafter Wissenschaftler, die unter verschiedenen Blickwinkeln den historischen Vorbildcharakter der regionalen Verbindung zwischen Brandenburg und Böhmen für einen heute im vereinten Europa selbstverständlich gewordenen Kulturaustausch über Grenzen hinweg darstellen. Ausstellung Karl IV. – Ein Kaiser in Brandenburg im Haus der Brandenburgisch-Preußischen Geschichte in Potsdam vom 16. September 2016 bis 15. Januar 2017