Pouze jednu knihu Stín svícnu (1994) doposud vydal Luděk Marks (nar. v Ústí nad Labem 1963). Původně básník undergroundu, pracoval v letech 1987-1992 v časopise Vokno. Pro jeho poetiku je typické propojování katolických motivů a vázaného verše s motivy prázdnoty a beznaděje. Je jediným opravdu prokletým básníkem severních Čech.
Autor výboru Stín svícnu (1994) přichází po letech s novou sbírkou. Opět v ní využívá tradiční, formálně vytříbené básnické formy, a dekadentní stylizaci, kterou ve svých mladých letech sdílel s autorem, jenž mu byl v undergroundu nejbližší, totiž s J. H. Krchovským, prověřil čas. Poznáváme jeho sebeironický škleb, pod nímž je patrná existenciální tíseň konfrontovaná s „paradoxem víry“. V některých svých pozdních textech však Marks sahá po jednodušších formách, k lakoničtějšímu způsobu vyjádření, a to zřejmě právě tam, kde se tvrdě konfrontuje s „novou dobou“. Marksův lyrický hlas v této zemi opravdu chyběl.
Die Geschichte des Aristokraten Des Esseintes, der sich mehr und mehr in die künstliche Welt des Ästhetizismus und Mystizismus zurückzieht. 'Gegen den Strich' wurde schnell zu einer Art 'Bibel der Dekadenz'. Nicht nur Oscar Wilde zeigte sich von diesem Roman beeinflußt, auch von den Vertretern des französischen Symbolismus wurde er begeistert aufgenommen.