Jiří Peňas Reihenfolge der Bücher

Šestý díl Výprav jednoho poutníka a neúnavného psavce, který už patnáct let týden co týden píše jeden portrét z nějakého místa spíš blízkého než vzdáleného, spíš běžného než exotického, spíš nenápadného než takového, které musí vidět každý. Na těch místech se snaží zachytit něco, co je docela běžné a normální, zajímá ho historie toho místa, kdo tam žil, co o něm kdo napsal, co se tam stalo, ale také se snaží vidět ho takové, jaké je dnes. (…) Jeho cestovními prostředky jsou vlak a autobus, vezme-li ho někdo autem, nebrání se tomu. Loni si pořídil elektrické kolo, které dokonale vyhovuje jeho způsobu přemísťování. Na místech, kam s ním přijede, se chová nenápadně, přiváže ho k rantlu a jde se podívat za pamětihodnostmi. Celkem by se dalo o jeho cestování říct, že jde o činnost pokojnou a konzervativní, odpovídající tomu, jak se takový muž cítí na prahu věku, ve kterém mu začne co nevidět blikat číslice šest. Proto tedy šedesát výprav, šedesát kapitol z Čech, Moravy, Francie, Chorvatska, Německa, Rakouska a Rumunska, proto tedy ten název Výpravy v nejlepších letech. Odpovídá tomu ostatně i zvolání Hrabalova strýce Pepina: „Ten svět je pořád krásnej, ne že by byl, ale já ho tak vidím...“

Jiří Peňás je poutník, který ocení i zastavení. Nehoní se za rekordy, není žádný sportsman, je to člověk spíše zamyšleného hospodského posezení, sám někde v koutku. Je na cestě a hledá. – To píše o autorovi středoevropských cestopisů v předmluvě k novému dílu Petr Pithart, sámúčastník jedné z výprav – kam jinam, než na Bílou Horu... Slovo „epochální“ v názvu pátého dílu znamená, že se v nich setkávají různé epochy: cestujeme napříč časem, ale zůstáváme v našem regionu: v naší střední Evropě, kterou přitom tak málo známe! Kroužíme po Čechách i Moravě, zastavíme se v Brně, Táboře, Prachaticích, objevíme se ale i v Krkonoších nebo Orlických horách. Pronikneme za hranice do Maďarska, objevíme se v kavárnách v Rakousku, poznáme pozoruhodné zámecké zahrady v Lužici, tedy v bývalé NDR. V Polsku podnikneme expediční výpravy za tajemstvím Dolního Slezska. Vždy budeme mít na paměti, že věci jsou tím zajímavější, když je máme před nosem, takže o nich víme méně, než si dovedeme představit. Autor nepředstírá, že ví všechno, ale zve na cestu. Jde sám, ale vy můžete jít s ním. Nebudete mu vadit a on nebude vadit vám. Věřte tomu.

Byly to celkem tři celodenní výpravy. Naším řidičem byl Michael Pastorek, obětavý a milý člověk. Skoro po celou dobu jsem měl zapnutý diktafon. Obsah našich konverzací víceméně odpovídá skutečnosti. Knížecí repliky nejsou s výjimkou první části, kterou jsem mu četl a on přitakával, autorizované, ale jsou z devadesáti pěti procent autentické. Moje též. Vzhledem k okolnostem neexistují z našich cest téměř žádné fotografie. Nepovažoval jsem to v tu chvíli za důležité a rovněž jsem respektoval knížecí kondici. Doufal jsem vždy, že se nevidíme naposledy a že budou ještě nějaké příležitosti. Osud rozhodl jinak. Věřím, že čas na našich cestách nepovažovala Jeho Jasnost za ztracený, ba domnívám se, že se na ně těšila. „Tak kdy bychom mohli vyrazit?“ řekl kníže. – Třeba hned, řekl jsem, což jsem trochu přeháněl. „Tak příští týden?“ – Skvělé! Tak příští týden. „Ale budete jezdit s chromajzlem.“ – To bude takový bonus našich výprav, řekl jsem. „Tak jo,“ řekl on. Odjížděl jsem s představou, že je to práce na rok, možná na dva roky a že z toho cosi jako alternativní životopis na cestách snad být může. Okolnosti a osud však tomu chtěly jinak: je z toho torzo. Ale věřím, že jistou zajímavost mají naše výpravy i tak. Doufám, že pro každého, kdo měl Karla Schwarzenberga rád. Nebo ho aspoň zajímá, co to bylo za člověka a proč ho tolik lidí rádo mělo. A pořád mít bude. Jiří Peňás

Cestopisy Jiřího Peňáse nasvicují přítomnost i minulost naší staré dobré Evropy zcela nenapodobitelným a hloubkovým způsobem, který čtenáře znavené exotickými končinami fascinuje. To říká o Výpravách Jiřího Peňáse biolog a sám zkušený cestovatel, profesor Stanislav Komárek. Dramatik a spisovatel Karel Steigerwald na nich oceňuje vtip, šarm, eleganci a originální hloubku. Jaderná fyzička a turistka Dana Drábová říká, že si v nich před cestami po vlasti i blízkém zahraničí přečte to, co v běžných průvodcích nenajde. No a autor na to skromně říká, že čtvrtý díl jeho epochálních Výprav, nazvaný tentokrát Výpravy pro čtvero ročních období přináší strhující líčení dobrodružných a výzkumných cest do vnitrozemí i ciziny, do hor i nížin, na hrady i panelová sídliště. Navštívíme utajené poklady vlasti ve Vlašimi, Benešově či na Mělníce, vylezeme na vrcholky Beskyd a slovenských Tater, a sestoupíme k soutoku českých veletoků Vltavy a Sázavy, vypravíme se k sousedům do Saska a Rakous, prožijeme konec roku v Budapešti a rozpuk jara v Bukurešti. Naše cesty pak vyvrcholí na atlantských útesech v čarokrásné zemi irské… To vše během jednoho roku, během čtyř ročních období. Čtvrtý díl oblíbených cestopisů se může stát i vašim dobrým společníkem, a to nejen na cestách, ale třeba i tehdy, když se vám nikam nebude chtít, zůstanete doma, ve svém pohodlí, kde si budete třeba jen číst: nejlépe něco, co vás bude bavit. Třeba právě Peňáse…

Jiří Peňás vydává třetí knihu cestovních zápisků, které píše týden co týden, aby si uchoval vzpomínky na svá dobrodružství. Tyto zápisky se pravidelně objevují v Týdeníku Echo a již dvakrát byly vydány jako kniha. Autor se vydává na výpravy do různých míst, jako jsou Kouřim, Březnice, Tochovice nebo lipanské bojiště, a po návratu domů plánuje další cesty. V období covidové se soustředil na blízké okolí, ale i tam našel vzrušující zážitky. Jakmile to bylo možné, vyrazil za hranice, navštívil Uher, Slovensko, Krkonošsko a Slezsko. Forma zápisků odráží jeho osobnost; rád by se považoval za flanéra, ale má obavy, že to platí jen pro něj. Podobně jako baudelairovský dandy se zajímá o různé věci, ale ne do hloubky, která by mohla nudit. Rád spojuje volné asociace a má tendenci se poučovat, i když občas sám sebe. Preferuje klidná místa, ale občas ho lákají davy. Miluje výhledy z kostelních věží a mostů, a rád se ponoří do přírody. V kavárnách si přeje ticho, neboť je neurotik, který touží po klidu. I když ho trápí mnohé věci, má také spoustu nostalgických vzpomínek. Vědom si odcházejícího světa, píše o něm s nadějí, že jeho čtenáři ocení jeho pohled na minulost.

Unikátní kniha přináší 50 rozhovorů s předními světovými a českými osobnostmi, které se zabývají klíčovými otázkami začátku 21. století. První dvě dekády přinesly nové problémy, zejména pro euroamerický svět a křesťansko-židovskou civilizaci. Obsáhlý výběr rozhovorů, publikovaných v Týdeníku Echo během šesti let, si zachovává svou naléhavost a reflektuje změny a fenomény této doby. Kniha se zaměřuje na souboj ideologií, konzervativní a progresivistické pohledy, digitální revoluci a přístup k klimatické změně. Rozebírá příčiny vzestupu Donalda Trumpa, důvody brexitu a dopady rozvodu Velké Británie s EU. Také se věnuje postpandemické době, která byla důsledkem čínského viru a jejího vlivu na ekonomiku a společnost. Výběr 25 zahraničních osobností představuje v českém kontextu unikátní soubor, který nemá obdoby. Kniha zahrnuje jména jako Roger Scruton, Edward Lucas, Vladimir Bukovskij, a další, vedle českých osobností jako Robert Kvaček, Petra Čorneje a Karel Schwarzenberg.

V naší nejisté době je jen několik jistot. Jednou z nich je, že Jiří Peňás napíše každý týden do časopisu Týdeník Echo cestopisný článek, i kdyby to mělo být ze sousední ulice. Kniha Výpravy pro blízké i vzdálenější navazuje na loni vydané Výpravy pro starší a pokročilé. Pokračování Výprav má velmi podobný, vlastně stejný formát jako první díl, je samozřejmě z jiných míst, ale píše je pořád ten samý člověk, který se za rok zas tak moc nezměnil. Tedy padesátník, nikoli ten prošlý peníz, mince nízké hodnoty, ale člověk dejme tomu městského typu, zájmů spíše duchovních a literárních než adrenalinových nebo třeba kulinářských, pro nějž je největším dobrodružstvím vystoupit někde z vlaku, prohlídnout si kostel, radnici a kašnu a pak najít něco, kde by lacino přespal. Jeho cesty nyní směřovaly především po Česku, ale odskočil si i do Maďarska, Polska, Rakouska a Saska. Jsou to výpravy po střední Evropě, naší vlasti blízké i trochu vzdálenější.

Kniha s hrabalovským názvem Výpravy pro starší a pokročilé je soubor cestopisných esejů, které Jiří Peňás psal každý týden do časopisu Týdeník Echo. Je to svým způsobem jedinečný obraz světa blízkého i trochu přespolního, vznikající za pochodu, jenž se nesmí nikdy zastavit. V textech se prolínají osobní zážitky s historií, dějiny umění s politikou, romantika s humorem, většinou hořkým a melancholickým.