Jan Grossman Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Dvousvazková edice přináší poprvé v úplnosti literárněkritické, teatrologické, obecněestetické a publicistické práce Jana Grossmana (1925–1993), jedné nejvýraznějších osobností české kultury druhé poloviny 20. století. Editor Petr Šrámek soubor rozčlenil do jedenácti oddílů. První oddíl přináší rané práce o literatuře (1942–45). Druhý a třetí oddíl obsahují poválečnou publicistiku a kritiku (1945–48). Čtvrtý oddíl sestává z programů a materiálů psaných pro divadla (do roku 1955). Pátý až devátý oddíl jsou členěny tematicky (1956–69): pátý oddíl přináší práce o literatuře; oddíl šestý je sestaven z brechtovských statí; sedmý oddíl obsahuje stati o divadelním stylu, obecných otázkách herectví, divadelní úloze filmu a kritické referáty; do oddílu osmého patří práce o divadelní scénografii a jevištním výtvarnictví; devátý oddíl se věnuje problematice tzv. malých divadel a inscenacím v Divadle Na zábradlí. Desátý oddíl shrnuje sporadické literární i divadelní publikační příležitosti (1970–89) a oddíl jedenáctý uvádí texty polistopadové (1990–92). Následovat bude svazek Mezi literaturou a divadlem III. Komentáře, který přinese literárněhistorické a divadelněhistorické komentáře, bibliografii a grossmanovskou studii.

Dvousvazková edice přináší poprvé v úplnosti literárněkritické, teatrologické, obecněestetické a publicistické práce Jana Grossmana (1925–1993), jedné nejvýraznějších osobností české kultury druhé poloviny 20. století. Editor Petr Šrámek soubor rozčlenil do jedenácti oddílů. První oddíl přináší rané práce o literatuře (1942–45). Druhý a třetí oddíl obsahují poválečnou publicistiku a kritiku (1945–48). Čtvrtý oddíl sestává z programů a materiálů psaných pro divadla (do roku 1955). Pátý až devátý oddíl jsou členěny tematicky (1956–69): pátý oddíl přináší práce o literatuře; oddíl šestý je sestaven z brechtovských statí; sedmý oddíl obsahuje stati o divadelním stylu, obecných otázkách herectví, divadelní úloze filmu a kritické referáty; do oddílu osmého patří práce o divadelní scénografii a jevištním výtvarnictví; devátý oddíl se věnuje problematice tzv. malých divadel a inscenacím v Divadle Na zábradlí. Desátý oddíl shrnuje sporadické literární i divadelní publikační příležitosti (1970–89) a oddíl jedenáctý uvádí texty polistopadové (1990–92). Následovat bude svazek Mezi literaturou a divadlem III. Komentáře, který přinese literárněhistorické a divadelněhistorické komentáře, bibliografii a grossmanovskou studii.

Powerful, passionate and frighteningly relevant, the drama of Arthur Miller deals in the hard currency of 'social' realism and tragedy. All My Sons (1947), which brought Miller his first major success, is a merciless exposure of wartime profiteering and the capitalist ethic. The ideological conflict of father and son is a compelling one, and points to the way Miller develops his later drama, where social issues are tempered and tautened by the theme of personal disintegration. Eddie, the her of A View From the Bridge (1955), is an illiterate longshoreman. His inexorable progress towards self-discovery and fall stirs emotions with the same painful intensity as the play jolts the intellect.

Slavné Grossmanovy studie o malých scénách, divadle a filmu, Laterně magice, o scénografii, režii, herectví, divadelním školství, divadle v Brně, Praze, Olomouci, jakož i polemické příspěvky, odpovědi v anketách ad. uzavírají komplet publikovaných statí našeho nejvýznamnějšího divadelního teoretika druhé poloviny XX. století. Fotografie na obálce je dílem Jaroslava Krejčího, dvojportrétem Marie Málkové a Jana Grossmana přispěl do frontispisu Viktor Kronbauer. Jan Kerbr soudí, že se jedná o „jedno z nejhodnotnějších děl teatrologické literatury posledního desetiletí“ (Nové knihy) a Zdeněk Hořínek napsal do Lidových novin: „Grossmanovský ediční projekt nakladatelství Pražská scéna vrcholí dvěma svazky textů o divadle, jimž vystoupí zřetelně najevo rozměr Jana Grossmana jako nejvýznamnějšího divadelního myslitele našich poválečných let“.

Vize, metody a techniky herectví 20. století. Významný teatrolog analyzuje moderní hereckou tvorbu, v ohnisku jeho zájmu jsou Stanislavskij a jeho systém, Michail Čechov, Strasberg, Appia, Craig, Decroux, Lecoq, Vachtangov, Mejercholdova biomechanika, expresionisté, futuristé, dadaisté, Brecht a Kantor. Výklad končí u antropologů divadla (Artaud, Brook, Grotowski, Barba ad.). Jmenovaní divadelníci se zajímají o samostatnou povahu herecké inspirace a způsoby, jakými lze dosáhnout přirozeného a spontánního jednání v umělých okolnostech jeviště. „Na sklonku milénia jsou tvůrci rozpolcení: na tíhu faktu stále anonymnější spotřební společnosti, kterou zobrazují, reaguje potřeba obracet se k člověku, k jeho jedinečné osobnosti, k jeho individualitě. K potřebě definice lidskosti, k jejím kořenům a tajemství, sahajícím až k rituálům… to je jeden z leitmotivů dvacátého století, o němž právě v těchto dnech vydal svědectví Jan Hyvnar v publikaci Herec v moderním divadle.“ – napsala Věra Ptáčková v Divadelních novinách a v Salonu, literární příloze deníku Právo, se dočteme: „Faktograficky obsažná a přitom čtivá a přehledná publikace, bez které by se neměl obejít nejen žádný praktikující divadelník, ale ani zvídavý divadelní nebo filmový divák… Vzácná kniha.“ Knihu doplňuje bohatá fotodokumentace a soupis literatury k tématu moderního herectví.

Pokračování edičního cyklu Odkaz Jana Grossmana divadelníkům je sumářem statí našeho nejpronikavějšího teoretika divadla druhé poloviny XX. století. Svazek obsahuje nejzásadnější úvahy o Václavu Havlovi, Franzi Kafkovi, Bertoltu Brechtovi, Králi Ubu, Maryše nebo Švejkovi. Fotografie na obálce je od Jaroslava Krejčího. Z recenzního ohlasu: „Nakladatelství Pražská scéna pokračuje ve své záslužné grossmanovské edici. Editoři utřídili bohatý materiál do vzrušující četby a tematizace působí jako téměř nejlepší možná.“ (Jan Kerbr v Nových knihách) – „Zkuste se začíst do textů grossmanovsky apelativních, psaných v dobách nelehkých. Je třeba si dnes připomínat jejich trvanlivost i odvahu, s jakou je autor tehdy psal“. (Jaroslav Krejčí v Literárních novinách)

Kultovní román o věčném hledání pravdy, o vyčerpávajícím boji proti lidskému utrpení a chudobě, o zápasu s falší a přetvářkou. Hlavním hrdinou je katolický kněz, který jako misionář strávil 35 let svého života v Číně. Je to člověk moudrý, poctivý, pevného charakteru. Posuzuje lidi nikoli podle náboženského vyznání, ale podle jejich skutečných vlastností, činů a názorů. Sám se dostává do neustálých rozporů se svými představenými, nedokáže však upustit od svých celoživotních zásad, a proto oblibu nachází jen u ubohých, utlačovaných a trpících lidí, kterým je často jedinou oporou.... celý text

Výbor z literárněvědných a teatrologických statí uspořádali, textově připravili a doslovem opatřili Jiří Holý a Terezie Pokorná. Předmluva Václav Havel. Vyšlo jako svazek edice Orientace.