Jan Grossman Reihenfolge der Bücher

Dvousvazková edice přináší poprvé v úplnosti literárněkritické, teatrologické, obecněestetické a publicistické práce Jana Grossmana (1925–1993), jedné nejvýraznějších osobností české kultury druhé poloviny 20. století. Editor Petr Šrámek soubor rozčlenil do jedenácti oddílů. První oddíl přináší rané práce o literatuře (1942–45). Druhý a třetí oddíl obsahují poválečnou publicistiku a kritiku (1945–48). Čtvrtý oddíl sestává z programů a materiálů psaných pro divadla (do roku 1955). Pátý až devátý oddíl jsou členěny tematicky (1956–69): pátý oddíl přináší práce o literatuře; oddíl šestý je sestaven z brechtovských statí; sedmý oddíl obsahuje stati o divadelním stylu, obecných otázkách herectví, divadelní úloze filmu a kritické referáty; do oddílu osmého patří práce o divadelní scénografii a jevištním výtvarnictví; devátý oddíl se věnuje problematice tzv. malých divadel a inscenacím v Divadle Na zábradlí. Desátý oddíl shrnuje sporadické literární i divadelní publikační příležitosti (1970–89) a oddíl jedenáctý uvádí texty polistopadové (1990–92). Následovat bude svazek Mezi literaturou a divadlem III. Komentáře, který přinese literárněhistorické a divadelněhistorické komentáře, bibliografii a grossmanovskou studii.

Dvousvazková edice přináší poprvé v úplnosti literárněkritické, teatrologické, obecněestetické a publicistické práce Jana Grossmana (1925–1993), jedné nejvýraznějších osobností české kultury druhé poloviny 20. století. Editor Petr Šrámek soubor rozčlenil do jedenácti oddílů. První oddíl přináší rané práce o literatuře (1942–45). Druhý a třetí oddíl obsahují poválečnou publicistiku a kritiku (1945–48). Čtvrtý oddíl sestává z programů a materiálů psaných pro divadla (do roku 1955). Pátý až devátý oddíl jsou členěny tematicky (1956–69): pátý oddíl přináší práce o literatuře; oddíl šestý je sestaven z brechtovských statí; sedmý oddíl obsahuje stati o divadelním stylu, obecných otázkách herectví, divadelní úloze filmu a kritické referáty; do oddílu osmého patří práce o divadelní scénografii a jevištním výtvarnictví; devátý oddíl se věnuje problematice tzv. malých divadel a inscenacím v Divadle Na zábradlí. Desátý oddíl shrnuje sporadické literární i divadelní publikační příležitosti (1970–89) a oddíl jedenáctý uvádí texty polistopadové (1990–92). Následovat bude svazek Mezi literaturou a divadlem III. Komentáře, který přinese literárněhistorické a divadelněhistorické komentáře, bibliografii a grossmanovskou studii.

A modern classic examining themes of sexuality, responsibility, betrayal and vengeance.

Slavné Grossmanovy studie o malých scénách, divadle a filmu, Laterně magice, o scénografii, režii, herectví, divadelním školství, divadle v Brně, Praze, Olomouci, jakož i polemické příspěvky, odpovědi v anketách ad. uzavírají komplet publikovaných statí našeho nejvýznamnějšího divadelního teoretika druhé poloviny XX. století. Fotografie na obálce je dílem Jaroslava Krejčího, dvojportrétem Marie Málkové a Jana Grossmana přispěl do frontispisu Viktor Kronbauer. Jan Kerbr soudí, že se jedná o „jedno z nejhodnotnějších děl teatrologické literatury posledního desetiletí“ (Nové knihy) a Zdeněk Hořínek napsal do Lidových novin: „Grossmanovský ediční projekt nakladatelství Pražská scéna vrcholí dvěma svazky textů o divadle, jimž vystoupí zřetelně najevo rozměr Jana Grossmana jako nejvýznamnějšího divadelního myslitele našich poválečných let“.

Vize, metody a techniky herectví 20. století. Významný teatrolog analyzuje moderní hereckou tvorbu, v ohnisku jeho zájmu jsou Stanislavskij a jeho systém, Michail Čechov, Strasberg, Appia, Craig, Decroux, Lecoq, Vachtangov, Mejercholdova biomechanika, expresionisté, futuristé, dadaisté, Brecht a Kantor. Výklad končí u antropologů divadla (Artaud, Brook, Grotowski, Barba ad.). Jmenovaní divadelníci se zajímají o samostatnou povahu herecké inspirace a způsoby, jakými lze dosáhnout přirozeného a spontánního jednání v umělých okolnostech jeviště. „Na sklonku milénia jsou tvůrci rozpolcení: na tíhu faktu stále anonymnější spotřební společnosti, kterou zobrazují, reaguje potřeba obracet se k člověku, k jeho jedinečné osobnosti, k jeho individualitě. K potřebě definice lidskosti, k jejím kořenům a tajemství, sahajícím až k rituálům… to je jeden z leitmotivů dvacátého století, o němž právě v těchto dnech vydal svědectví Jan Hyvnar v publikaci Herec v moderním divadle.“ – napsala Věra Ptáčková v Divadelních novinách a v Salonu, literární příloze deníku Právo, se dočteme: „Faktograficky obsažná a přitom čtivá a přehledná publikace, bez které by se neměl obejít nejen žádný praktikující divadelník, ale ani zvídavý divadelní nebo filmový divák… Vzácná kniha.“ Knihu doplňuje bohatá fotodokumentace a soupis literatury k tématu moderního herectví.

Pokračování edičního cyklu Odkaz Jana Grossmana divadelníkům je sumářem statí našeho nejpronikavějšího teoretika divadla druhé poloviny XX. století. Svazek obsahuje nejzásadnější úvahy o Václavu Havlovi, Franzi Kafkovi, Bertoltu Brechtovi, Králi Ubu, Maryše nebo Švejkovi. Fotografie na obálce je od Jaroslava Krejčího. Z recenzního ohlasu: „Nakladatelství Pražská scéna pokračuje ve své záslužné grossmanovské edici. Editoři utřídili bohatý materiál do vzrušující četby a tematizace působí jako téměř nejlepší možná.“ (Jan Kerbr v Nových knihách) – „Zkuste se začíst do textů grossmanovsky apelativních, psaných v dobách nelehkých. Je třeba si dnes připomínat jejich trvanlivost i odvahu, s jakou je autor tehdy psal“. (Jaroslav Krejčí v Literárních novinách)

Kultovní román o věčném hledání pravdy, o vyčerpávajícím boji proti lidskému utrpení a chudobě, o zápasu s falší a přetvářkou. Hlavním hrdinou je katolický kněz, který jako misionář strávil 35 let svého života v Číně. Je to člověk moudrý, poctivý, pevného charakteru. Posuzuje lidi nikoli podle náboženského vyznání, ale podle jejich skutečných vlastností, činů a názorů. Sám se dostává do neustálých rozporů se svými představenými, nedokáže však upustit od svých celoživotních zásad, a proto oblibu nachází jen u ubohých, utlačovaných a trpících lidí, kterým je často jedinou oporou.... celý text

Výbor z literárněvědných a teatrologických statí uspořádali, textově připravili a doslovem opatřili Jiří Holý a Terezie Pokorná. Předmluva Václav Havel. Vyšlo jako svazek edice Orientace.