Vydra z černé tůně je psychologický román ochočené, dokonale vycvičené a dojemně přítulné vydry, pro svůj prazvláštní, až pohádkově krásný kožich obetkané však pásmem pytláckých úkladů. Děj minulých časů je zarámován do křivoklátských lesů a tvoří film dramatických scén.
Kniha vznikla na základě polemiky s marxisticky orientovanými studenty York University v Torontu, kde autor působil jako pedagog. Je snahou o vysvětlení nebezpečnosti a zrůdnosti komunistické ideologie.
Kniha povídek s přírodní tématikou. Tvorba autora je založena na pozorování přírody a na znalosti života zvířat .
Historie je učitelka. Podle latinského přísloví, Historia magistra vitae, je dokonce magistrou. Máme se tedy od ní učit. Za tím účelem jsem posbíral ze suchopárných historických knih některé dobře zapamatovatelné, moudré a mravoučné historky a přidal k nim tu a tam i polopatě poučení. To aby nedocházelo k omylům. Při přemýšlení nad historií leccos člověka napadne. Ptá se, jaké a kde jsou naše kořeny. Kořeny jsou to různé, některé politicky korektní, jiné velmi a hluboce nekorektní. Ne všechny kapitoly této knížky jsou legrační. Protože ani historie není vždy legrační. Lidstvo si v průběhu svých dějin moc srandy neužilo.
Světově proslulý profesor medicíny se ve svém nejnovějším eseji vydává za příčinami neúspěchu komunismu a marxismu v praxi.
Román srnce
