Dolgo pričakovana knjiga prinaša celostni prikaz nastanka in razvoja partizanskega gibanja na tleh Kraljevine Jugoslavije. Avtor temeljito osvetli razmerja znotraj partizanske organizacije in druge nacionalistične vojaške formacije, pojasni pa tudi razmerja med partizani in zavezniki v protihitlerijanski koaliciji.
Die Biografie
Partisan, Revolutionär, Staatspräsident Jugoslawiens, Diktator und Architekt eines alternativen sozialistischen Modells – Tito (1892–1980) entzieht sich jeder eindimensionalen politischen und historischen Zuordnung. Jože Pirjevec, Professor für Geschichte und Tito-Experte, untersucht in dieser Biographie das Phänomen Tito. Er verfolgt die Politisierung von Josip Broz, Titos bürgerlichem Namen, und dessen raschen Aufstieg in der Kommunistischen Partei Jugoslawiens. Pirjevec zeigt, wie Tito aus einer zerstrittenen Partei eine schlagkräftige Partisanenarmee formte, die gegen Hitlers und Mussolinis Truppen kämpfte. Zudem wird Titos Weitsicht beleuchtet, als er bald nach dem Krieg in Opposition zu Stalin ging und einen anderen sozialistischen Weg für Jugoslawien suchte. Seine entscheidende Rolle bei der Gründung der Bewegung der Blockfreien Staaten wird ebenfalls thematisiert. Gleichzeitig wird Tito als Diktator dargestellt, der politische Gegner verfolgte und einen Personenkult um sich selbst schuf. Nach seinem Tod 1980 hinterließ er ein Machtvakuum, das zum gewaltsamen Zerfall des Vielvölkerstaates führte. Diese umfassende Biographie, die zahlreiche neue Quellen erschließt, bietet ein lebendiges Porträt einer faszinierenden und oft widersprüchlichen Persönlichkeit des 20. Jahrhunderts.
Hronika borbi za vlast u kojima su se prijatelji pretvarali u neprijatelje nastala na osnovu višedecenijskog istraživanja i pogleda u dosad neotvorene arhive. „Jože Pirjevec je plodan istoričar. Za poslednjih trideset godina, pored brojnih rasprava, objavio je devet monografija u kojima se bavio slovenačkim i jugoslovenskim prostorima u XIX i XX veku. Pirjevčeva dela su prevođena i nagrađivana. U Sloveniji mu je dodeljeno zvanje ambasadora nauke. Tog zvanja bi on bio dostojan i da je napisao samo studiju Tito i drugovi. Ali ona je teško zamisliva bez one široke osnove koju je postavio svojim celokupnim delom. Bez znanja i kulture, bez filozofije istorije i umeća kazivanja, koje je u tu osnovu ugradio. [...] Pirjevec je godinama istraživao u međunarodnim i domaćim arhivima. Proučavao je različite izvore, među kojima prvi izvore diplomatske i obaveštajne provenijencije. Ostvario je uvid u veoma obimnu literaturu. Čitao je Titove savremenike: neprijatelje i saveznike u Drugom svetskom ratu, ideološke protivnike u zemlji i svetu, jeretike i revizioniste u komunističkom pokretu. Memoaristika u najširem obimu, sa mogućnošću upoređivanja i provere, u Pirjevčevoj studiji ima mesto jedinstvenog i nezaobilaznog izvora. Najzad, Pirjevec je čitao samog Tita, što većina savremenih autora o njemu smatra izlišnim.“ Iz predgovora Latinke Perović
Slovenski kulturni prostor danes
Jože Pirjevec přednáší východoevropské dějiny na univerzitě v Padově. Jeho práci lze charakterizovat jako syntetické zpracování jugoslávských dějin dvacátého století. Původně byla publikovaná italsky, český překlad pochází z přepracovaného a rozšířeného vydání slovinského. Moderní jugoslávské dějiny sleduje v širokých mezinárodních souvislostech. Hlavní důraz klade na postižení politických dějin. Pirjevcovy dějiny jsou moderní historií Srbů, Chorvatů a Slovinců, ale i makedonského a albánského etnika. Předností jeho práce je nestrannost, nepodlehnutí konjunkturálnímu projektování jugoslávské současnosti do její nedávné minulosti. Syntetické zpracování dějin moderní Jugoslávie v českém jazyce doposud vydáno nebylo. Pro většinu čtenářů, kteří si o současném krizovém vývoji v tomto prostředí vytvářejí názory pouze prostřednictvím publicistických textů, představuje tato práce jedinečnou možnost hlubšího pochopení jeho příčin a zároveň i první zevrubné seznámení se s moderními jugoslávskými dějinami vůbec.