Richard Lourie Bücher

Was Richard Lourie uns in seinem Roman zeigt, ist eine psychologische Skizze von Stalin, natürlich fiktiv, aber deshalb nicht weniger berührend.

Ein Polit-Thriller der Zeit von Glasnost und Perestroika. Als bei den Supermächten in Ost und West die Friedenswilligen wieder einmal zu unterliegen drohen, nimmt im Kreml ein von den Sowjets gekidnapptes amerikanisches Informatik-Genie die Dinge in die Hand. Richard Lourie, Sohn russischer Emigranten, ist einer der renommiertesten Übersetzer russischer und polnischer Literatur in Amerika. Sein erster Roman „Sagittarius in Warsawa“ wurde mit dem Henry Jackson-Preis ausgezeichnet. Mit seinem Roman „Verräter leben länger“ wurde er 1987 erstmals dem deutschsprachigen Lesepublikum vorgestellt.

Auf gründlichen Recherchen in Berichten, Akten und bei den beteiligten Personen basierende Geschichte des Massenmörders, der die sowjetische Bevölkerung ein Jahrzehnt lang in Angst und Schrecken versetzte.

In My Century the great Polish poet Aleksander Wat provides a spellbinding account of life in Eastern Europe in the midst of the terrible twentieth century. Based on interviews with Nobel Prize winner Czeslaw Milosz, My Century describes the artistic, sexual, and political experimentation --in which Wat was a major participant-- that followed the end of World War I: an explosion of talent and ideas which, he argues, in some ways helped to open the door to the destruction that the Nazis and Bolsheviks soon visited upon the world. But Wat's book is at heart a story of spiritual struggle and conversion. He tells of his separation during World War II from his wife and young son, of his confinement in the Soviet prison system, of the night when the sound of far-off laughter brought on a vision of "the devil in history." "It was then," Wat writes, "that I began to be a believer."

Tells the story of the Russian serial killer who murdered fifty-three women and children, and the efforts to catch him and obtain a confession

Pojednává o životě, dopadení, výsleších i obětech masového vraha a kanibala Čikatila.

Fiktivní deník Josifa Visarionoviče Stalina je čtivým, ale přesto nezjednodušeným pohledem do jeho nitra. Autor pracuje s doloženými a ověřenými historickými fakty, před čtenářem vyvstává živý obraz Stalina v nezkreslené podobě a tato "analýza zla", v níž odhaluje důvody a pohnutky Stalinových činů, čtenářem otřese. Přesvědčení, že masoví vrahové jsou vlastně slabí zbabělci, jen kolečka v soukolí mašinerie společnosti a že zbabělost je podstatou zla, v tomto případě neobstojí. Stalin nebyl zbabělý slaboch, ale bystrý znalec lidí, manipulátor, který na cestě k absolutní moci potlačil svou víru v Boha i svědomí. Tento schopný byrokrat, přestože nebyl dobrý řečník ani neměl charisma, si dovedl mravenčí prací přizpůsobit celý stranický aparát a využít ho k uplatnění své absolutní moci. Osobní zápisky jsou napsané údajně v letech 1938-39, tedy v období, kdy Stalin získal téměř neomezenou moc.