Eduard Wondrák Bücher

Život a dílo Alberta Schweitzera Životopis velké osobnosti 20. stol. s fotodokumentací sestavenou z rodinných fot. a snímků lambarénské nemocnice a okolí.

Monografie přibližuje osobnost člověka, nazývaného nejvýznamnějším humanistou 20. století. Sleduje jeho životní dráhu, v níž obětoval vědeckou kariéru, aby mohl vybudovat a vést nemocnici v Lambaréné v centrální Africe. Líčí, jak opětovně podnikal cesty do Evropy a Ameriky, aby tu přednáškami a koncerty na varhany získal prostředky pro svou nemocnici. Rozebírá i jeho teologické, filosofické, hudebně vědecké, literární a literárněhistorické dílo i jeho spis o stavbě varhan. Humanistické úsilí pak dovršuje jeho boj proti pokusům s jadernými zbraněmi, za nějž dostal Nobelovu cenu míru. Následují ukázky z jeho literárního díla, přednášky a rozhlasového projevu, jakož i soudy o jeho práci. Stať Filosofie a ochrana zvířat z angl. přel. O. F. Babler.

Skripta přinášejí přehled nauky o úrazové chirurgii a mají sloužit jako repetitorium studujícím medicíny. Problematika je členěna do dvou částí - části všeobecné (např. definice úrazu, šok, kompartment syndrom, crush syndrom, poranění elektrickým proudem, popáleniny, omrzliny, rány, zlomeniny) a části speciální, která popisuje poranění lebky, mozku, skeletu obličeje, hrudníku, břicha, urogenitálního traktu, pohybového ústrojí a traumatické amputace.

Zajímá vás, jak se mor dostal do Evropy? Proč nosili středověcí lékaři v dobách morových epidemíí na obličeji zvláštní masky, připomínající ptačí zobák? Znáte jiné dílo Daniela Defoea kromě Robinsona Crusoea? Co to byl dryák? Víte, že i rodina Jana Amose Komenského byla stižena morem? Tušíte, jak v 17. století probíhala karanténa? Publikace Eduarda Wondráka zprostředkovává soudobé informace o moru: domněnky o jeho původu, okolnosti jeho šíření, postup moru českými zeměmi. Mapuje umělecká díla, která se morem zabývala, vyzdvihuje úlohu knihtisku, líčí prostředky preventivní i léčebné, připomíná také slavné osobnosti, jejichž životy - jako ostatně životy všech - černá smrt zásadně ovlivnila. Podle odhadů zemřelo celosvětově na mor víc než 200 000 000 lidí. Dopady na ekonomiku, zemědělství, kulturu a společnost byly nepředstavitelné. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že ještě v letech 2010 až 2015 se morem nakazilo 3 248 lidí a 584 z nich zemřelo. I když se v Česku v současnosti mor nevyskytuje, jeho připomenutí může být důrazným mementem: nové pandemie se stále objevují. A nemusíme chodit daleko.

Válka prusko-rakouská roku 1866 byla již podrobně zpracována z hlediska historického, vojenského i politického, ale zatím jen vzácně z hlediska čistě lidského s pohledem na utrpení tisíců mladých mužů, kteří byli zmrzačeni nebo umírali a byli zahrabáni v četných hrobech na českých i moravských bojištích. Málokdy se hovořilo i o útrapách obyvatelstva měst a vesnic postižených krajů. V této publikaci jsou sebrány doklady o zásadách tehdejší válečné chirurgie, o ošetřování raněných na bojišti i v polních nemocnicích, o jejích transportu, o četných chybách a nedostatcích, k nimž došlo a to jak podle pramenů rakouských, tak i pruských a hlavně podle nestranných zpráv švýcarského lékaře, který se sám zúčastňoval léčení raněných...

Monografie přibližuje osobnost člověka, nazývaného nejvýznamnějším humanistou 20. století. Sleduje jeho životní dráhu, v níž obětoval vědeckou kariéru, aby mohl vybudovat a vést nemocnici v Lambaréné v centrální Africe. Líčí, jak opětovně podnikal cesty do Evropy a Ameriky, aby tu přednáškami a koncerty na varhany získal prostředky pro svou nemocnici. Rozebírá i jeho teologické, filosofické, hudebně vědecké, literární a literárněhistorické dílo i jeho spis o stavbě varhan. Humanistické úsilí pak dovršuje jeho boj proti pokusům s jadernými zbraněmi, za nějž dostal Nobelovu cenu míru. Následují ukázky z jeho literárního díla, přednášky a rozhlasového projevu, jakož i soudy o jeho práci. Stať Filosofie a ochrana zvířat z angl. přel. O. F. Babler.