Christopher Alan Long Bücher

Der Skandal um den Sittlichkeitsprozess gegen Adolf Loos Anfang September 1928 wurde der Architekt Adolf Loos von der Wiener Polizei unter dem Verdacht des Kindesmissbrauchs verhaftet. Zwei Mädchen (und später ein drittes) im Alter von acht und zehn Jahren beschuldigten Loos, sie im Zuge von Aktsitzungen unsittlich berührt zu haben. Fast gleichzeitig bekam die Presse Wind davon und inszenierte einen öffentlichen Skandal, der in einen spektakulären Prozess mündete. In der begleitenden Kontroverse ging es jedoch um mehr als die Frage, ob Loos schuldig oder nicht schuldig war. Vielmehr standen sich in dieser Affäre Linke und Rechte ebenso wie Vertreter der Moderne und ihre konservativen Kritiker gegenüber. Die Causa wurde zu einem berühmten Gerichtsfall. Christopher Long unternimmt eine detailgenaue und spannend erzählte Rekonstruktion der Ereignisse und verknüpft sie mit den ähnlich gelagerten Affären um Theodor Beer, Peter Altenberg und Egon Schiele.

The investigation focuses on how molecular sciences influence modern security measures regarding the management of biological threats. It explores the intersection of scientific advancements and governance, highlighting the implications for security practices in addressing potential biological risks.

In this book of eight essays, the noted architectural historian Christopher Long takes on the meanings of Adolf Loos's writings and design work, the cultural world in which he was embedded, and how he was regarded by this critics and public. Long exposes and explodes old myths about Loos, fosterint in the process a new, brinlant, and compelling view of one of modern architecture's key protagon?ists. V této knize osmi esejů se známý historik architektury Christopher Long zabývá významy spisů a designérské práce Adolfa Loose, kulturního světa, do kterého byl zasazen, a toho, jak na něj pohlíželi kritici a veřejnost. Long odhaluje a rozbíjí staré mýty o Loosovi, čímž podporuje nový, brilantní a přesvědčivý pohled na jednoho z klíčových protagonistů moderní architektury.

Buildings and pavilions between architecture and art, by a leading Czech sculptor While living in Austin, Texas, the Czech sculptor/designer/architect Jirí Príhoda (born 1966) produced a series of large architectonic structures in wood and metal, designed for various kinds of habitation. Documenting these pieces, the book includes an essay by Christopher Long.

An insightful and beautifully illustrated new perspective on the role of Central European émigré artists, architects, and designers on American modernism While the history of modernism in the United States is often seen as having roots in French art moderne, Jewel Stern and Christopher Long instead argue that Central European émigré designers had an outsized impact on the formation of a uniquely American modernism. The Vanguard examines the lives and careers of nearly fifty designers from Austria, Germany, and Hungary--including Paul T. Frankl, Ilonka Karasz, Winold Reiss, and Joseph Urban--who contributed to the early rise of modernism in America. From 1910 to 1940, these figures played a vital role in bringing to the fore the discussion of modernism and contributed to its ascendancy through their designs, writings, and exhibitions. Stern and Long reveal how this modernism reflected distinct American realities and tell a comprehensive new story of modernism's émigré roots. The Vanguard examines the lives and careers of these designers, many of whom are hazily known at best, and argues that they had a significant influence on the new modernist aesthetic. Deeply researched and lavishly illustrated with nearly 300 color and black-and-white images, this book offers a full reorientation of our understanding of American modernism and the role of Central Europeans in its formation.

Tato podnětná a inspirativní kniha od Christophera Longa, jednoho z předních odborníků na život a dílo Adolfa Loose, se zabývá posledními domy, které Loos navrhl v závěrečných třech letech svého života. Publikace vůbec poprvé představuje mnoho plánů a fotografií Loosových pozdních prací a naznačuje nové způsoby, jak je možné porozumět jeho koncepci Raumplanu i tomu, jak tento architekt přehodnotil své pojetí prostoru a dispozičního uspořádání.