Novelou Standard namíchal její autor koktejl z Bukowského, Hrabala a Škvoreckého (motivicky i stylem psaní) a je to pití příjemné a chutné. Munkovo potloukání se od práce k práci, od ženy k ženě a vlastně od ničeho k ničemu je velmi názornou ukázkou normalizační rezistence.
Daniel P.Munk patří ke generaci, která pro své první literární pokusy našla místo v druhé polovině šedesátých let na stránkách různých časopisů a novin a která pak dlouho příležitost nedostala. Dostala zato obrovskou šanci, díky nejrůznějším zákazům a příkazům, které ji postihly, seznámit se s fantastickou sumou problémů, které padaly na hlavy obyvatel této země. I o tom je tato kniha.