Jiří Mlíkovský Bücher

Dieses Buch eröffnet einen erstaunlichen Zugang zu einem faszinierenden Bereich unserer Kultur- und Medizingeschichte: zur Heilkunst der Hexen, der verbotenen, geächteten, staatlich und kirchlich unterdrückten „alternativen“ Medizin. Hexenmedizin ist wilde Medizin, sie ist unkontrollierbar und entzieht sich der herrschenden Ordnung. Sie macht Angst, denn sie entscheidet über Leben und Tod. Hexenmedizin ist Kult - schamanischer Heilkult um heilige, das heisst wirkungsvolle Pflanzen. Sie macht mehr als nur gesund: sie bringt Lust und Erkenntnis, Rausch und mythische Einsicht. Die Autoren nehmen uns auf eine Erkundungsreise mit, die zum Ursprung der Heilkunst, durch die antike Mythologie zur kirchenamtlich bestätigten Heilerin der Menschheit und von dort weiter zur Verkörperung der Sinnlichkeit und schliesslich zur Giftmischerin und Heilerin führt. Das Buch öffnet die Tür zum verdrängten, unterdrückten Wissen der Hexenmedizin und zeigt Wege, wie die heiligen Pflanzen unserer Ahnen wieder genutzt werden können.

Konopný manifest se týká dvou rozdílných záležitostí, jejichž směšování už způsobilo mnoho problémů. Jak konopí, tak marihuana patří ke stejnému rostlinnému druhu, Cannabis sativa. To však ještě neznamená, že je to jedna a táž rostlina. Vezměte si třeba jezevčíka a bernardýna - oba patří ke druhu Cannis familiaris, ale svým vzhledem a svými schopnostmi se od sebe výrazně liší. Stejně je to i s konopím a marihuanou. Konopí je štíhlé obilí, které se pěstuje už po tisíciletí pro vlákno a jedlá semena. Rozhodně se jím nemůžete zfetovat. Marihuana je keřovitá forma téhož druhu, která se pro své psychoaktivní a léčivé vlastnosti pěstuje stejně dlouho. Konopí a marihuana jsou dvě různé rostliny, které se od sebe natolik liší, že se je za dvě minuty naučí bezpečně rozeznávat i státní policista. Aby se předešlo nedorozumění, soustřeďuje se první část knihy na konopí bez psychoaktivních vlastností a na způsoby, kterými už pomohlo, kterými pomáhá nebo kterými může pomoci světu. Druhá část se věnuje marihuaně. Tyto dvě rostliny se od sebe liší, takže klidně můžete zcela podporovat jednu a zároveň být odpůrcem druhé. Na Cannabis sativa je však nejpozoruhodnější, že jedna její forma slouží utilitárním potřebám lidstva, zatímco druhá působí na naší duchovní a intelektuální podstatu. Proto je záhodno uctít dvojí podstatu této prastaré rostliny v jedné knize.

Publikace vznikla ve spolupráci se sedmdesáti pěti odborníky a podařilo popsat celkem 496 z pohledu autorů nejvýznamnějších u nás se vyskytujících nepůvodních druhů (251 rostlin, 245 živočichů). Každý druh je popsán strukturovaně v členění: latinský a český název, taxonomické zařazení, původ, stručný popis, rozšíření, rozšíření v ČR, nároky na prostředí, charakter české populace, interakce, analýza rizika, literatura a adresa autora. Jde o vůbec první soupis těchto druhů v České republice.

Autorka shromáždila recepty, jež lze použít při přípravě chutných, zdravých a nápaditých pokrmů v kuchyni: indonéské tyčinky z moučných červů, vosí koláče, paštika z ploštic ad. obohatí kuriózním způsobem jídelníček.

Útlý svazek obsahuje na necelých šedesáti stranách formátu A6 devět krátkých textů Gustava Meyrinka, jednoho z představitelů magického realismu. Ve výboru vydavatelství Volvox Globator se mísí texty magické a realistické, u kterých je otázka, nakolik je lze považovat za autobiografické. Tyto krátké povídky se vztahují, byť někdy jen okrajově, k Praze. Meyrink je napsal na sklonku života. Celý soubor ukazuje magický svět okultismu, alchymie, východních náboženských praktik atd. Z těchto spíše esejů nebo úvah vybočuje „Hodinář" jako čistě fantastická povídka, která má onu správnou pitoreskní a makabrózní atmosféru. Doslov Nikolaj Savický.

Zusammen mit Hanns Heinz Ewers und Karl Hans Strobl bildete Gustav Meyrink während der Weimarer Republik das berühmte "Dreigestirn" der unheimlichen Fantastik in Deutschland. Während Strobls Werk weitgehend vergessen ist und Ewers' Kotau vor dem Nationalsozialismus seine Wiederentdeckung erschwert, erfreuen sich Meyrinks Geschichten und Romane anhaltender Beliebtheit. In einem Schlüsselroman des Expressionismus träumt ein anonymer Erzähler von wunderlichen Ereignissen. Athanasius Pernath, ein Gemmenschneider im jüdischen Ghetto von Prag, wird in Intrigen verwickelt und von Halluzinationen heimgesucht. Durch ein Komplott des Trödlers Aaron Wasserturm gerät er unter Mordverdacht, wird ins Gefängnis geworfen und gibt alle Hoffnung auf, bis er unerwartet entlassen wird und das Ghetto abgerissen sieht. Vergeblich sucht er seine Freunde, bis er schließlich abstürzt und erwacht, ohne geschlafen zu haben. Doch waren all seine Erlebnisse wirklich nur ein Traum? Pernaths Spurensuche liefert Indizien für das Gegenteil. Die Vorarbeiten begannen 1907, der Roman erschien 1913/14 in Fortsetzungen und 1915 in Buchform. Obwohl der Titel auf die jüdische Legende anspielt, ist der Golem für Meyrink ein Symbol des Prager Judengettos. Der Roman zeigt auch eine Neigung zum Okkultismus, die in späteren Werken stärker wird. Der Golem bleibt Meyrinks bekanntester Roman und erlebte zahlreiche Neuausgaben.

Poprvé do češtiny přeložený Meyrinkův nedokončený román se odehrává v domě, který podle legendy obýval proslulý alchymista Gustenhover. Knihu doplňují Meyrinkovy povídky, psané pro různé časopisy, dopisy a úvahy.