Alena Morávková Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Vor vielen Jahren hatte der verarmte Adlige Alexej Weltschaninow eine Affäre mit der verstorbenen ersten Frau seines früheren Bekannten Pawel Pawlowitsch. Dieser hat nach dem Tod seiner Frau davon erfahren und so taucht er überraschend mit seiner Tochter Lisa bei Weltschaninow auf. Pawlowitschs merkwürdiges Verhalten deutet darauf hin, dass er sich rächen will und Weltschaninow bekommt es mit der Angst zu tun. Tatsächlich. Anfangs weiß Pawlowitsch nur noch nicht, "womit er das Ganze abschließen soll: mit einer Umarmung oder mit einem Mord. Natürlich kam er zu dem Schluss, dass es am besten sei, das eine und das andere zu tun, und zwar zusammen." Die geniale Erzählung Der ewige Gatte ist ein Klassiker der Spannungsliteratur.

The author, a Nobel Prize-winning Belgian playwright and poet, is renowned for his imaginative and poetic dramatic works that often explore profound themes of death and the meaning of life. His plays, integral to the Symbolist movement, frequently present deep inspirations through fairy tale-like narratives that resonate with readers' emotions. As a prominent figure in La Jeune Belgique, he left a significant mark on literature, blending rich imagination with existential contemplation in his multifaceted literary contributions.

'Teufeliaden', der berühmte Zyklus des grossen russischen Satirikers Michail Bulgakow: ein wahres Feuerwerk an literarischen Einfällen, meisterhafte, bissig-witzige Parabeln auf die grotesken Zustände im Russland der zwanziger Jahre. (Enthält u.a. 'Hunderherz' und 'Die verhängnisvollen Eier') Phantastisch, sarkastisch, böse: Neben 'Meister und Margarita' haben Bulgakows Erzählungen ihren festen Platz in der Weltliteratur. Michail Bulgakow wurde am 15. Mai 1891 in Kiew geboren und starb am 10. März 1940 in Moskau. Nach einem Medizinstudium arbeitete er zunächst als Landarzt, zog aber dann nach Moskau, um sich ganz der Literatur zu widmen. Er gilt als einer der grössten russischen Satiriker und hatte zeitlebens unter der stalinistischen Zensur zu leiden. Seine zahlreichen Dramen durften nicht aufgeführt werden, seine bedeutendsten Prosawerke konnten erst nach seinem Tod veröffentlicht werden.

'Ich bin nicht ich, sondern jemand ganz anderer, der mir verblüffend ähnlich ist' - zu dieser verwirrenden Einsicht kommt der schüchterne Kanzleibeamte Goljadkin, als er in einer unheilvollen Nacht in Petersburg seinem Doppelgänger gegenübersteht. Nicht nur auf der Straße wird Goljadkin von seinem unheimlichen Double auf Schritt und Tritt verfolgt, auch am Arbeitsplatz, ja sogar in der eigenen Wohnung ist er vor dem ungebetenen Gast nicht mehr sicher, der ihn bald aus allen Lebensbezirken zu verdrängen sucht.

Zrcadlový rusko-český text. Satirická utopie Osudná vejce jsou Bulgakovovou příkrou kritikou prvoplánového scientismu a technologické naivity. Čtenář sleduje zhmotnění Darwinovy teorie: náhodně objevený, záhadně působící paprsek způsobí biologickou mutaci a ta vede ke vzniku nových nebezpečných tvorů. Katastrofa na sebe nenechá dlouho čekat.

Výukový a metodický text Publikace neprošla jazykovou korekturou

Často uváděná hra ruského klasika z roku 1850 předznamenává tvorbu A. P. Čechova. Nudný život Natálie Petrovny, jejího manžela, milence Rakitina, schovanky Káti a synka Kolji na venkovském statku rozbouří příjezd mladého učitele Beljajeva. Realistický a zároveň groteskní příběh odehrávající se v parném létě s lehkou ironií je zároveň zasvěceným vhledem do ženské duše.

Miniatura z roku 1846, která představuje jednu z postaviček petrohradského života. Skromný a nenápadný pan Procharčin, jak se ukáže po jeho smrti, byl vlastně boháč, který si za život naspořil pěkné peníze. Povídka připomíná podobnou figurku z Nerudových Povídek malostranských. Mistrně zachycené charaktery i příznačné prostředí starého Petrohradu způsobují, že tyto příběhy nestárnou a poskytují čtenáři jedinečný zážitek.

Velkou řadu edice Disk, kterou připravuje redakční kruh našeho časopisu, zahajujeme vydáním jednoho ze základních děl evropské divadelní literatury 20. století. Brzy po prvním ruském vydání byly Režisérovy zápisky přeloženy do všech světových jazyků. Pod názvem Osvobozené divadlo vycházejí roku 1927 i u nás péčí Jindřicha Honzla, když ještě před vydáním bezprostředně ovlivní vznik avantgardního Osvobozeného divadla. Čeští divadelníci patřili mezi ty, kdo Tairovův přínos evropskému divadlu rozpoznali už ve 20. letech. I proto kromě Režisérových zápisků a výběru dalších statí, přednášek a režijních výkladů, které vycházejí v českém překladu poprvé, zařazujeme do tohoto výboru také přílohu, obsahující dobové ohlasy na tvorbu velkého ruského divadelníka, z pera K. H. Hilara a Jindřicha Honzla.

Fantastická próza hoffmannovského typu, kterou Dostojevskij doplnil posíleným zřetelem k reálné složce světa. Jde o příběh drobného úředníka, jenž má svého dvojníka – motiv, který se zde objevuje vůbec poprvé a který autor později bravurně rozvinul v románové epopeji Bratři Karamazovi. A není zcela bez zajímavosti, že Vladimir Nabokov označil Dvojníka za nejlepší Dostojevského novelu.

Kniha Děti stepní Hellady (Pražská škola ukrajinských emigrantských básníků) představuje českým čtenářům meziválečnou ukrajinskou elitu. Jde o básníky, kteří po revoluci odešli či byli vyhnáni z Ukrajiny. Někteří zůstali, jiní odešli dále na západ a někteří se na Ukrajinu vrátili, což se jim ovšem stalo osudným. Pražská škola měla velký vliv na celou ukrajinskou emigrantskou básnickou tvorbu bez rozdílu. V úvodu (napsala Alena Morávková) je vysvětlena problematika Pražské školy, jak je skupina básníků nazývána, následuje 13 medailonů jednotlivých autorů a ukázky z jejich tvorby (ukrajinsky i česky) a závěr je věnován studiím o Juriji Klenovi, Jevhenu Malaňukovi a Oleksandru Olžyčovi. Resumé je v angličtině a ukrajinštině.

Michail Bulgakows und Alexander Nitzbergs dritter Streich ist eine scharfsinnige Satire mit bizarren Science-Fiction-Elementen, die die erschreckende Aktualität von Bulgakows Texten fast 100 Jahre nach ihrer Entstehung verdeutlicht. Professor Pfirsichow, eine Institution an der Moskauer Universität im Bereich Zoologie, macht eine zufällige Entdeckung: einen »roten Strahl«, der alles, was er bestrahlt, enorm wachsen lässt. Die Entdeckung bleibt nicht lange geheim, und bald werden Pfirsichows Gerätschaften entwendet. Der noch unerprobte Strahl wird fahrlässig eingesetzt, als ein skrupelloser Funktionär große Mengen Reptilieneier bestrahlen lässt, anstatt der vorgesehenen Hühnereier, die gegen den Hunger in Moskau eingesetzt werden sollten. Bulgakow schrieb Die verfluchten Eier 1925, während Stalin unaufhaltsam an die Macht kam. In dieser bizarre Zukunftsvision, die im Jahr 1928 spielt, hat der vermeintliche »Lebensstrahl« schreckliche Folgen und bedroht Moskau mit einer Armee riesiger, mutierter Schlangen und Echsen. In Nitzbergs Neuübersetzung kommt der Reichtum der Sprache des russischen Jahrhundertautors voll zur Geltung. Ein Werk, das Witz und Bitterkeit vereint.

Tři povídky vvynikajících ruských prozaiků všechny se stejným názvem: Vánice. Vybrala a přeložila Alena Morávková.

Výběr novel a povídek z tvorby ruského autora.

From the author of The Master and Margarita comes this short and tragic masterpiece about drug addiction Young Dr. Bromgard has come to a small country town to assume a new practice. No sooner has he arrived than he receives word that a colleague, Dr. Polyakov, has fallen gravely ill. Before Bromgard can go to his friend’s aid, Polyakov is brought to his practice in the middle of the night with a self-inflicted gunshot wound, and, barely conscious, gives Bromgard his journal before dying. What Bromgard uncovers in the entries is Polyakov’s uncontrollable and merciless descent into morphine addiction — his first injection to ease his back pain, the thrill of the drug as it overtakes him, the looming signs of addiction, and the feverish final entries before his death.

Soubor obsahuje tři povídky: Dva husaři, Albert, Po plese.

Román nie je iba historickým dokumentom o "zložitej dobe po prehratej generálnej skúške", ktorou bola revolúcia v Rusku v roku 1905, ale aj sondou do problematiky o zmysle ľudského života a medziľudských vzťahov. Záverečnú štúdiu napísal Dr. Juraj Kopaničák. Prvé slovenské vydanie.

Osmdesát dopisů, korespondenčních lístků a telegramů spadá převážně do období Jakobsonova pobytu v naší republice, tj. 1920 - 1939. Jakobsonovi se jako jednomu z mála ruských emigrantů podařilo překlenout izolaci a aktivně se podílet na vědeckém a literárním životě naší země. Korespondence dokládá jeho styky se členy Devětsilu,V. Nezvalem, J. Seifertem, K. Teigem a dalšími, s některými z nich ho spojovalo osobní přátelství. První oddíl knihy je zaměřen především na Jakobsonovy styky se světem literatury, druhý podává svědectví o kontaktech s vědeckými kruhy. Třetí oddíl zahrnuje stati, které svědčí o aktivní roli R. Jakobsona v českém postředí, např. úryvek stati T.G. Winnera o vztahu Jakobsona k českému avantgardnímu umění či vzpomínky pamětníků a doklady o Jakobsonově "brněnském období". Korespondence přibližuje ovzduší české bohémy ve 20. a 30. letech.

Řekne-li se Michail Bulgakov, asi každému čtenáři dobrých knih se ihned vybaví jeho "román o ďáblovi", totiž legendární kniha MISTR A MARKÉTKA. Jaké však byly životní osudy autora tohoto románu? O tom všem poutavě a zevrubně vypráví životopisná mozaika Aleny Morávkové, obsahující i četné ukázky z neznámé autorovy korespondence.

Povídky a fejetony z 20. let, dějově umístěné na Kavkaz, zmítaný občanskou válkou.

Achtung, bissig! Moskau um 1925: Der hoch angesehene Chirurg Professor Filipp Filippowitch ist auf verjüngende Eingriffe spezialisiert. Aber heimlich experimentiert er – mit Hunden. Bei Lumpi, dem Straßenköter, scheint das Experiment endlich erfolgreich: Der Hund mutiert zum Genossen in Menschengestalt, aber dieser »neue Mensch« ist nicht im Sinne des bürgerlichen Schöpfers. Denn dieser Widerling hat nicht nur all die schlechten Eigenschaften seines Spenders geerbt, sondern lebt sie gewissen- und verantwortungslos aus. Dem verzweifelten Professor bleibt nur die Rückverwandlung.

Výbor kratších próz slavného ruského autora: Diaboliáda, Osudná vejce, Psí srdce, Dům č. 13, Zápisky na manžetách, Zápisky mladého lékaře, Požár v chánově sídle, Traktát o bydlení, Pojízdný byt, Zápal mozku, Živá voda, Bludný Holanďan, Odporný typ, Egyptská mumie. Doslov Milan Hrala.

Editorka zvolila díla těch autorů, kteří výrazně přispěli k vývoji ruské milostné povídky a novely. Uvádí je v nových, současných překladech. Na závěr svazku je zařazeno několik básní Bulata Odkudžavy, které neobsahují jen tvrdou životní realitu, ale také něhu lásky a krásu života.

Fantastická groteska, jejímž hrdinou je úředník pan Mac Kinley, který touží po spokojeném rodinném životě, ale svazuje ho strach z atomové katastrofy. Denně je vystavován psychóze strachu, šířené záměrně všemi prostředky. Najdou se lidé, kteří na této psychóze vydělávají. Jednímz nich je i podnikatel S. Bodler, vynálezce salvatoria, útulku pro každého, kdo je dostatečně zámožný a může si dovolit ten přepych - zakoupit si místenku do této dlouhodobé úschovny, kde by přečkal nejhorší dobu otřesů. I pan Mac Kinley se nakonec rozhodne dostat do útulku za každou cenu.

Satirický román jednoho z nejvýraznějších autorů porevoluční ruské literatury, dílo, jež bylo po léta pomíjeno a dnes představuje sovětský bestseller. Na jednoduchém příběhu mladého autora, který přináší do divadla svou prvotinu, původně román přepracovaný na divadelní hru, a po podepsání smlouvy se stává trpným vykonavatelem doplňků a škrtů, se kterými jako autor nesouhlasí, ukazují se kulturní poměry v SSSR z konce let dvacátých a začátku třicátých. Bulgakovovo vrcholné a poslední dílo, které autorovi právem získalo světovou proslulost. V Bulgakovově groteskním mnohavrstevném mystériu se rozvíjí a prolíná více rovin: je stejně tak fantaskním a symbolickým obrazem doby jako realistickým vylíčením dusné atmosféry Moskvy 20. a 30. let, biblickým apokryfem, eschatologickou vizí i ostrou satirou na poměry. Svůj "příběh novodobého Fausta" začal Bulgakov psát v r. 1929 a poslední úpravy diktoval, už slepý, své ženě pět dní před smrtí roku 1940.

Vom Autor des Klassikers »Der Meister und Margarita« Die »Arztgeschichten« gehören zum biographischen Teil des Werks von Michail Bulgakow. Er hat Medizin studiert und war selbst als Landarzt tätig. In den Geschichten schildert er mit großer Genauigkeit und Feinfühligkeit die Situation, in der er sich entscheiden musste, wo seine Berufung liegt: als Arzt in der Auseinandersetzung mit den rauen, teils brutalen Verhältnissen der einfachen Leute? Oder sollte er doch nach Moskau gehen und Schriftsteller werden? Die Erlebnisse des jungen Mediziners Michail Bulgakow als Landarzt.

Dějovou osu románu tvoří několik jarních měsíců roku 1942, kdy celá divize uvízne obklíčena ze všech stran Němci v neschůdných močálech Apraxinova boru v prostoru Volchova. Autor čerpá z vlastních válečných zážitcích. 28-066-85

Drama jako umělecký jev (1978) podává vyčerpávající obraz vývoje dramatu jako samostatného druhu i jako složky inscenace - podobné spojení je v pracích tohoto druhu výjimečné. V širokém kontextu světové dramatiky autor sleduje promeny dramatu i divadelních stylů a začleňuje drama i divadlodo rámce celosvětové kultury. Vedle specifických problémů, jako je problém dějovosti, najdeme v jeho knize kapitoly věnované otázce divadelnosti v životě i v umění, vývoji divadelnosti v starověkých a středověkých kulturách i kultuře novodobé. V závěrečné části knihy dokládá svoje pojetí na materiálu a inscenační praxi současného sovětského divadla. Velkou pozornost věnuje herecké a režijní složce. Jeho práce významně zaplňuje mezeru ve vydávání odborné divadelní literatury a uvítají ji nejen divadelníci, ale všichni, kdo se zajímají o otázky umění a kultury. (Alena Morávková, přebal knihy.)

Krieg und Frieden in Kiew: Michail Bulgakows erster, autobiografisch gefärbter Roman. Dezember 1918: In Russland herrscht Bürgerkrieg. Die Truppen des kaiserlichen Deutschland haben weite Teile der Ukraine besetzt. Kiew wird zum Sammelbecken für die 'Weissen': Bankiers, Adlige, Halbweltdamen auf der Flucht vor der 'roten Gefahr'. Michail Bulgakow wurde am 15. Mai 1891 in Kiew geboren und starb am 10. März 1940 in Moskau. Nach einem Medizinstudium arbeitete er zunächst als Landarzt, zog aber dann nach Moskau, um sich ganz der Literatur zu widmen. Er gilt als einer der grössten russischen Satiriker und hatte zeitlebens unter der stalinistischen Zensur zu leiden. Seine zahlreichen Dramen durften nicht aufgeführt werden, seine bedeutendsten Prosawerke konnten erst nach seinem Tod veröffentlicht werden.

Tři psychologické novely (Provinční příběh, Bílá noc, Konec malého člověka) o ,,malém člověku" z provinčního města navazují motivy fantastiky i groteskna na tradice ruské klasické literatury, zejména na Dostojevského a Gogola.

Dieses Buch erzählt von den besonderen Beziehungen zwischen Macht und Künstler. Im Mittelpunkt steht der französische König Ludwig XIV. und der Dramatiker sowie Komödiant Jean-Baptiste Poquelin, der sich den Namen de Molière gab und in die Literaturgeschichte einging. Michail Bulgakow betrachtete ihn als eine ihm besonders nahe stehende Figur, obwohl Molière als Schriftsteller mehr Glück hatte: Seine Stücke wurden aufgeführt, er spielte selbst darin und genoss verdienten Ruhm. Im Gegensatz dazu wurde Bulgakows „Das Leben des Herrn de Molière“ zu Lebzeiten des Autors nie gedruckt oder auf der Bühne gezeigt. Der Roman blieb unter anderen Manuskripten, die nicht verbrannten, und erreichte die Leser 22 Jahre nach dem Tod des Autors.

výbor z rané fantastické tvorby autora (měl 23 let) - lidové pohádky, lidové legendy, orientální a biblické příběhy

Případ z praxe / Anton Pavlovič Čechov -- Pavilón číslo 6 / Anton Pavlovič Čechov -- Bez cesty / Vikentij Vikenťjevič Veresajev -- Zápisky mladého lékaře / Michail Bulgakov -- Irtumej / Michail Roščin

Osnovu základního děje tvoří příprava a průběh tankové bitvy, jež se odehrála západně od Kyjeva v zimě 1943-1944. Doslov napsal Otakar Mohyla. Vydání (v tomto překladu) první.

Soubor povídek líčí příběhy pracovníků sovětské rozvědky a kontrarozvědky na začátku a během druhé světové války a v době poválečné

Schrill, skurril, grotesk, von der ersten Seite an kurzweilig und fesselnd.

Die „Aufzeichnungen eines Toten“, das sind die Aufzeichnungen das Selbstmörders Sergej Leontjewitsch Maksudow aus Kiew, der sie seinem Freund zur Durchsicht übersandt hat. Voller Melancholie erzählt der kleine Angestellte der Zeitung „Dampfschiffahrt“, wie er einmal in seinem Leben einen Roman geschrieben hat. Die Bekannten mäkeln an der Sprache herum und glauben einstimmig, dass dieses Manuskript die Zensur nicht passieren werde. Kein Wunder, dass den Gelegenheitsschriftsteller die Schwermut packt und er sich umbringen will. Er wird von Klängen der „Faust“-Oper Gounods aufgehalten, und auf einmal nehmen seltsame Dinge ihren Lauf. Mit beißender Ironie und bitterem Sarkasmus beschreiben die „Aufzeichnungen eines Toten“ (1936/37) Bulgakows Einstieg in die groteske Literatur- und Theaterwelt im Moskau der zwanziger Jahre. Dabei parodiert er das charakterlose Erfolgsstreben seiner Schriftstellerkollegen ebenso wie ihre hündische Unterwürfigkeit gegenüber der allmächtigen Zensur. Eine wunderbare Satire und scharfe Polemik gegen die Kulturpolitik des Russland der 30er Jahre.

Výbor z deníků významného filmového režiséra. Byly psány v letech 1944-1956 a nezaznamenávají životní události, nýbrž otvírají pohled do umělcova vnitřního světa a umožňují poznání jeho názorů a reakci na nejrozmanitější podněty a skutečnosti života uměleckého i občanského. Připojena je umělcova autobiografie z r. 1939.

V tísnivé scenérii rozvíjený příběh vědce-paleontologa, který zná jen svou vědu. Plně zahleděn do minulosti člověka, nemá nejmenší smysl pro přítomnost a ve zkoušce revoluce r. 1917 zcela selže, ukáže se malým, když s jejím, lidstvo obrozujícím a velkou budoucnost otvírajícím proudem nedovede srovnat své nicotné zájmy a přežité názory.