Jaroslav Kojzar Reihenfolge der Bücher

Jak by se měnil běh dějin, kdyby nedošlo k různým událostem, o nichž se děti učí v učebnicích dějepisu a jež psaly - takzvaně velkou historii? Co by bývalo následovalo, kdyby tu či onu válku vyhrál ten, kdo nakonec skončil poražený!? Co by se stalo, kdyby nepřišla ta či ona revoluce!? A kdyby nedošlo ke sňatku osoby A s osobou B!?

V dějinách národů a států přicházejí mimořádné chvíle, které nutí k zamyšlení nad podstatou dějin, nad jejich významem pro jedince, sociální skupiny, celou lidskou pospolitost. Není dnes mnoho novinářů, kteří by se věnovali na stránkách současných českých deníků serióznímu psaní o našich dějinách tak jako autor této publikace.

Setkání a rozchody, smutek a radost, posezení s přáteli a zloba nepřátel, optimismus a tragika, psychologické záhady a průzračné city, osamělost a družnost… Nic není předem dáno, i když to vypadá, že jisté hranice, v člověku i v prostoru, nelze překročit bez ztráty kytičky. Ale je na každém z nás, aby o svém osudu rozhodl sám.

Malá přehlídla naší historie, začíná Kutnohorským dekretem z roku 1409 a končí vyhlášením amnestie prezidenta Václave Havla v roce 1990. Téměř na padesát dějinných okamžiků zpracovaných tak, jako by autor byl aktérem děje - tedy nikoli školometsky ani encyklapedicky, nýbrž jako pouť po událostech měnících dějiny.

Již tři roky trvala škola v Jasné Poljaně a přece měl její zakladatel starosti - jak to udělat, aby žáky své školy naučil číst, a to číst tak, aby i rozuměli čtenému a četli rádi. Proto - po 7-leté práci na epopeji Vojna a mír - koncem roku roku 1872 vydal dílo s nejprostějším názvem: Abeceda. Je to slabikář, čítanka i početnice zároveň. Později vznikly Čítanky, jejichž různorodý obsah je v tomto českém překladu: drobné povídky, bajky, příběhy z přírody, ze života a nakonec - pohádky. V doslovu knihy popisuje příběh jejího vzniku Milan Maralík.

Autor od r. 1939 hovořil do československého vysílání moskevského rozhlasu. A své příspěvky shrnul to této knihy, která vyšla v r.1977.