Marta Hošková Bücher

Publikace se zaměřuje na způsoby přihlašování technických řešení do zahraničí, zejména vynálezů a biotechnologických vynálezů. Proces udělení patentu začíná podáním přihlášky, přičemž patenty se udělují na nové, průmyslově využitelné vynálezy. Majitel patentu má právo vynález výlučně využívat a vyloučit ostatní z jeho využívání, avšak toto právo platí pouze na území státu, kde byl patent udělen. Při obchodních aktivitách, jako je export, je důležité chránit vynález i v dalších státech. Existují různé cesty přihlašování: národní, regionální a mezinárodní. Národní cesta zahrnuje podání přihlášky v jednotlivých státech, což je finančně náročné a doporučuje se pro ochranu v jednom až třech státech. Regionální cesta umožňuje podání přihlášky prostřednictvím regionálních úřadů, což zjednodušuje proces a snižuje náklady. Třetí možností je mezinárodní přihláška podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT), která umožňuje ochranu ve všech státech PCT na základě jedné přihlášky. Publikace se podrobně zaměří na tuto mezinárodní cestu přihlašování vynálezů.

Publikace se zaměřuje na porovnání rozhodovací praxe Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky a Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví. Je určena přihlašovatelům, kteří se snaží orientovat v rozhodovacích procesech obou institucí. Poskytuje příklady z praxe, které přibližují celou proceduru od podání přihlášky až po zápis ochranné známky do rejstříku. Na trhu existuje mnoho knih o ochranných známkách, které se věnují právní ochraně průmyslového a duševního vlastnictví, zákonu o ochranných známkách a procesu získání ochrany na národní i mezinárodní úrovni. Tato práce se snaží stručně vysvětlit problematiku získání známkoprávní ochrany jak na národní, tak na úrovni EU, a to zejména v kontextu nedostatku rozlišovací způsobilosti nebo potenciálně hanlivých a vulgárních označení, což je téma málo prozkoumané. Ochranná známka poskytuje vlastníkovi dlouhodobou ochranu, a proto je důležité věnovat přihlášce patřičnou pozornost. Publikace objasňuje pojmy jako rozlišovací způsobilost, její nedostatek, konvergenční programy, vulgární a hanlivá označení a certifikační ochrannou známku.