Jan Chodějovský Bücher

Knihu tvoří úvodní studie a kritická edice korespondence z let 1924–1967 dvou významných geologů střední Evropy, Waleryho Goetela z Krakova a Radima Kettnera z Prahy. Oba dva významně zasáhli do vymezení hranic a geologického mapování území nových států po první světové válce. Navzdory napjatým diplomatickým vztahům mezi Polskem a Československem přesvědčovali politické elity o nutnosti spolupráce na ochraně tatranské přírody. Podařilo se jim dosáhnout založení národních parků na obou stranách Tater. Tři studie v češtině, polštině a angličtině osloví historiky, geology, polonofily i zájemce o ochranu životního prostředí. Editoři věnují pozornost biografickým souvislostem, které se podepsaly na spolupráci obou vědců: tedy rozměru přátelství, které se přeneslo do profesního i soukromého života. Následuje studie polského geologa prof. Zbigniewa Wójcika, který představuje akademické i praktické výsledky meziválečné spolupráce české a polské geologie.

Edice dosud téměř neznámého deníku Adolfa Černého, který zachycuje každodenní dění mírové konference v Paříži v roce 1919, spolu s osobní korespondencí jeho českých a polských kolegů, nabízí unikátní pohled na významná diplomatická jednání. Československá delegace, vedená politiky a podporovaná odbornými poradci, jako byli profesoři a vojáci, hrála klíčovou roli, i když se většina jejích členů přímo neúčastnila "velké politiky". Tito jednotlivci, kteří často zanechali svědectví v podobě deníků a memoárů, přinášejí cenné postřehy z atmosféry a zákulisí konference, kde se setkávali se zahraničními kolegy. Většina dostupných informací je však buď fragmentární, nebo psaná s časovým odstupem. Černého deník, zachycující události od 6. ledna do 12. září 1919, je proto cenným zdrojem. Doplněný o korespondenci jeho kolegů, Václava Viléma Štěcha a Kazimierze Ignacyho Nitsche, poskytuje autentický pohled na pracovní a společenskou každodennost lidí, kteří byli přítomní při formování nové Evropy.