Karel Černý Bücher

The guide offers an introduction to basic medical terminology on a level and in accordance with requirements of the university programmes of dentistry and general medicine in the Czech Republic. The course reflects local specifics of the czech medical environment, most notably its strong focus on Latin grammar. The guide consists of two parts, one for each semester. However, the first section is to certain extent self-contained and as such it can be used by students of one-term courses (dentistry), while the second one is supposed to serve as an independent addition necessary only for students of general medicine.

Presents over 250 fish, illustrated in colour, including those which live in ponds and streams, and the small coastal fishes found in rock pools or on sandy beaches. The introduction provides useful background information to the fishes as a group - their anatomy, biology and ecology.

Šnečku, šnečku, vystrč růžky, Kolo, kolo mlýnský, Řekla vrána vráně… Naučte své děti nejznámější česká říkadla.

Celobarevná publikace mapuje historickou železniční síť na Vysočině, zejména pak v okrese Třebíč (s přesahy do Jihlavy, Znojma, Velkého Meziříčí a Brna). Knihu tvoří čtyři kapitoly, které mapují jednotlivé historické tratě v úsecích Jihlava – Znojmo (Rakouská severozápadní dráha – Österreichische Nordwestbahn), Moravské Budějovice - Jemnice (Císařsko-královské státní dráhy – kaiserlich-königliche Staatsbahnen), Okříšky - Brno a Studenec - Velké Meziříčí (Rakouská společnost státní dráhy – k.k. privilegierte österreichische Staatseisenbahn-Gesellschaft). Tyto kapitoly doplňuje seznam použitých pramenů a literatury. Kniha nabízí více než 170 fotografických příloh. Jsou jimi reprodukce unikátních historických pohlednic z období konce devatenáctého a první poloviny dvacátého století i dobových fotografií, plánů a jízdních řádů vybraných z fondů archivů i významných sbírek soukromých sběratelů.

Kniha hovoří o vztahu jezuitů k protimorovým opatřením v období posledních velkých morových epidemií v Čechách v letech 1679-1681 a 1713-1715

V roce 2019 si připomínáme 170. výročí spojovací dráhy z Brna do České Třebové. Celobarevná publikace „Železniční trať Brno – Česká Třebová na starých pohlednicích“, plná historických pohlednic, fotografií a plánků drážních staveb je věnovaná této významné dráze vinoucí se z jihomoravské metropole proti toku řeky Svitavy přes Moravský kras do České Třebové. Kolektiv autorů chce prostřednictvím této (již jedenácté) publikace z řady „Železniční tratě na starých pohlednicích“ připomenout nejen nostalgii rakousko-uherské a československé prvorepublikové železnice, ale také vzpomenout na mistrovství projektantů, techniků a dělníků, kteří v polovině 19. století tuto trať s jedenácti tunely vybudovali a uvedli do provozu.

Celobarevná publikace plná historických pohlednic, fotografií a plánků drážních staveb z první poloviny dvacátého století se zaměřuje na nostalgickou dráhu spojující české Jizerské hory s polskou stranou Krkonoš. Autoři chtějí připomenout nejen nostalgii rakousko-uherské a pruské železnice, ale také mistrovství projektantů, techniků a dělníků, kteří před více než stoletím vybudovali jizerskou železnici z Liberce přes Tanvald do Kořenova a její krkonošské pokračování do Jeleni Góry. Úsek mezi Tanvaldem a Kořenovem je nejstrmější a jedinou normálně rozchodnou ozubnicovou železnicí v ČR, kde vlak na necelých sedmi kilometrech překonává výšku 235 metrů pomocí ozubnice Abtova systému. Tři nejstrmější úseky o celkové délce 4,4 km umožňují překonání sklonu až 58 promile, kdy ozubená kola lokomotiv zapadávají do zubů pásové ozubnice. Výstavba této horské trati v létě 1902 zahrnovala čtyři tunely, skalní zářezy a mosty. Z Kořenova trať pokračuje přes 25 m vysoký Jizerský viadukt do Harrachova a dále do polské Szklarske Poręby a Jeleni Góry. Dráha dnes slouží převážně pro osobní dopravu a nabízí nádherné výhledy na Jizerské hory a Krkonoše, včetně nejvyšší české hory Sněžky.

Kniha Žďáráci v letectvu krále Anglie autorů Karla Černého a Petra Krčála mapuje osudy čtyř občanů Žďáru nad Sázavou (tehdy Město Žďár a Zámek Žďár) – čtyř mužů, kteří neváhali a po okupaci vlasti v březnu 1939 odešli za hranice, aby jako českoslovenští letci nabídli svoje služby našim spojencům. Všichni čtyři letci – pilot Arnošt Zábrž, pozorovatel Jindřich Leskauer, palubní střelec Vladislav Břečka i mechanik Jindřich Bílek oblékli uniformu československých letců ve Francii, ale do bojů s letci nacistického Německa vstoupili až na britské půdě, kam byli evakuováni po porážce Francie v červnu 1940.

Zajímavé medailony tří Čechů, rodáků z Vysočiny, kteří za 2. světové války bojovali v řadách britské RAF. Povahově rozdílní, zkušení letci i dvacetiletý mladík, přesto měli mnoho společného. Neváhají po okupaci Německem v březnu roku 1939 odejít do zahraničí, všichni vstupují ve Francii do letectva československé zahraniční armády. Po porážce Francie se dostávají v létě r. 1940 do Velké Británie. Slouží jako piloti a zadní střelec u Bomber Command a 138. perutě zvláštního určení, později u Coastal Command. Všichni tři se postupně stali veliteli osádek 311. československé bombardovací perutě RAF. Josef Stránský se konce války nedožil, Stanislav Huňáček a Jindřich Beneš krátce po komunistickém převratu v r. 1948 opět opouštějí republiku. Jindřich Beneš vstupuje ve Velké Británii znovu do RAF...

Tato drobná knížka si klade za cíl připomenout osudy patnácti z tisíců statečných, kteří se postavili fašistickému zlu. Mnozí za to dali to nejcennější, co člověk má - lidský život.

Celobarevná publikace, plná historických pohlednic, fotografií a plánků drážních staveb je věnovaná významné dráze vinoucí se podél Vltavy a Labe. Autoři chtějí prostřednictvím této (již desáté) publikace z řady „Železniční tratě na starých pohlednicích" připomenout nejen nostalgii rakousko-uherské (v tomto případě i saské) a československé prvorepublikové železnice, ale také vzpomenout na mistrovství projektantů, techniků a dělníků, kteří v polovině 19. století tuto trať z Prahy přes Ústí nad Labem a Podmokly (Děčín) do saských Drážďan vybudovali a uvedli do provozu.

Příběh společného tragického osudu skupiny českých parašutistů a britských letců v letech druhé světové války.

V renesanci a baroku se do Evropy dostalo množství dosud nevídaných poživatin, jako byla například kukuřice, vanilka, brambory, paprika či rajčata. Mezi nápoji to byly káva, čaj a čokoláda, které začaly konkurovat dosud dominujícímu pivu a vínu. Tyto tři nealkoholické novinky nejprve vzbudily pozornost mezi cestovateli a lékaři, později se ale dostávaly ke stále širším vrstvám konzumentů, až se z nich stala na přelomu 17. a 18. století módní nezbytnost. Kniha Ze zámoří do Čech se v první části zabývá nejstaršími dějinami kofeinových nápojů v Evropě od prvních zmínek objevitelů v dobové literatuře až po polovinu 17. století. Druhá část publikace shrnuje, jak se káva, čaj a čokoláda zabydlely v našich zemích. Čtenář se například dozví, kde se našlo nejstarší kávové zrnko v Čechách, co si o čaji zaznamenal Jan Amos Komenský, či podle jakých receptů se u nás v baroku vařila čokoláda. Nahlédneme také do širších souvislostí včetně dobových představ o trávení, historie kuchařských knih, zakládání kaváren a zmínek o kofeinových nápojích v umění či literatuře.

Mor, který se objevil ve 40. letech 14. století, zahájil dlouhé období opakujících se smrtících epidemií. Nebezpečí se dotýkalo jak bohatých obchodních center v Itálii, tak i řídkých oblastí Skandinávie. Až na počátku 18. století nemoc z Evropy zmizela tak záhadně, jak se objevila. Morová nákaza vyvolávala paniku, drastická sanitární opatření a morální sebezpytování, ale také představovala složitý lékařský problém, o němž vzniklo mnoho traktátů od vrcholného středověku do období osvícenství. Publikace zkoumá proměny názorů na mor mezi lékaři raného novověku v různých oblastech. Zaměřuje se na vývoj lékařské literatury, vliv modernity a tradice, a na učené spory mezi autory. Na základě vybraných pramenů sleduje hlavní teorie o původu moru, včetně představ o zkažení vzduchu a nakažlivosti. Dále popisuje doporučení renesančních a barokních lékařů pro ochranu před nákazou, jako jsou karantény, úniky z nakažených oblastí, diety a užívání amuletů. Poslední část se věnuje léčbě pacientů nakažených morem, zahrnující podávání léků a chirurgické metody, jako je pouštění krve či otevírání morových bubonů.

Celobarevná publikace, plná historických fotografií, pohlednic, plánků drážních staveb a dalších dokumentů z konce 19. a první poloviny 20. století, je věnovaná nostalgické dráze vinoucí se podél řeky Sázavy. Ve skutečnosti jde o několik tratí, které jsou různé významem, dobou vzniku, majitelem, resp. provozovatelem a nakonec i vývojem. První díl, věnující se úseku mezi dnešními městy Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Světlá nad Sázavou a Kácovem, představuje nejstarší část (úsek mezi tehdejším Německým Brodem a Světlou z roku 1870) na páteřní dráze společnosti Rakouská severozápadní dráha Vídeň–Praha/Děčín, kterou na přelomu 19. a 20. století, v době vyvrcholení druhé lokálkové vlny výstavby místních svépomocných drah, doplnily Místní dráha Německý Brod–Žďár (1898) a Místní dráha Světlá–Ledeč–Kácov (1903). Nyní už stačí nasednout ve Žďáře do pomyslného vlaku a můžeme vyrazit proti toku času až do Kácova, malebné, dnes mezilehlé stanice, která pro svou autentičnost v minulých letech nejednou posloužila filmařům nabídkou moderními zásahy nedotčeného nádraží. Provázet nás bude – chvíli vpravo, chvíli vlevo – třpytící se hladina Sázavy. Co se nemění, je její krása a romantika, která odsud nezmizela a na níž se velkou měrou podílela i železnice.

Monografie k 500. výročí narození Andrea Vesalia, autora sedmidílné publikace De humani corporis fabrica z roku 1543, představuje významný milník v anatomickém poznání. Vesalius poprvé spojil anatomické poznatky s ilustracemi, čímž položil základy pro zařazení anatomie do univerzitního vzdělávání lékařů. První část monografie shrnuje vývoj anatomického poznání od nejstarších dob po Vesalia a jeho následovníky. Druhá část dokumentuje ohlas Vesaliovy anatomie v českých zemích, včetně citace Matouše Filomatesa Dačického z roku 1574 a významné pražské pitvy Jana Jessenia, které je věnována samostatná kapitola. Publikace rovněž poprvé zveřejňuje překlad Zalužanského spisu z počátku 17. století, který se zasazuje o obnovu studia anatomie a lékařství. Třetí a čtvrtá část se zaměřují na studium anatomie na pražské lékařské fakultě v 18.–20. století, přičemž představují významné osobnosti a jejich přínos oboru, vývoj přípravy anatomických preparátů a historii anatomického muzea. Poslední část se věnuje současné anatomii na lékařských fakultách, jejímu vědeckému zaměření a výuce. Zmiňuje také Českou anatomickou společnost, která sdružuje 140 morfologů. Dílo vzniklo díky spolupráci 39 morfologů z lékařských fakult a pracovníků z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK v Praze.

Předmluvu knížky napsal PhDr. Jiří Mikulka. Publikace popisuje osudy 18-ti padlých zahraničních vojáků z území dnešního okresu Žďár nad Sázavou: Oldřich Vejrosta - Bojovník z jaramských plání František Tuliš - Bránil republiku Jindřich Beran - Stíhač třetí francouzké perutě Jindřich Leskauer - SOS ve 22:18 Leonhart Smrček - Záskok za kamaráda Stanislav Rouš - Šestadvacátý operační let Josef Svoboda - Wellington KX-Y se nevrátil Alois Mezník - Co moře vezme Vladislav Břečka - Přes Pyreneje do Anglie František Horký - Ze zápisníku letce Josef Tesař - Delegát mezinárodního sjezdu bojující mládeže František Vrbka - Chlapec Karel Šimon - Rodák z Vysočiny Bohuslav Příhoda - Listy domovu Rudolf Vašek - Průzkumník od Bílé Cerekve Karel Novotný - Chtěl být pilotem Václav Jílek - Kamarádi, já se vrátím.... Karel Rybníček - Navigátor

Celobarevná publikace „Město Žďár nad starých pohlednicích" autorů Karla Černého, Jaroslava Líbala a Milana Šustra představuje čtenářům na více než 150 dobových pohlednicích město Žďár nad Sázavou. Historické pohlednice doplňují současné fotografie, které nabízí čtenářům srovnání minulosti a současnosti. Kniha navazuje na publikaci „Zámek Žďár a Zelená hora na starých pohlednicích", která vyšla před třemi roky.

Stará Tišnovka patří mezi unikátní železniční stavby na našem území. Autoři její historii přiblížili současnému zájemci pomocí zajímavých dobových snímků s krátkými popisky. Lze konstatovat, že výpověď dobových pohlednic je mnohdy daleko účinnější než mnoho zbytečných slov.

Kniha je prvním dílem z řady „Tváře Vysočiny na poštovních známkách“. Je věnovaná dvanácti osobnostem, majícím vztah k Vysočině – osobnostem, jejichž tvář byla zobrazena na některé ze zahraničních známek, přičemž některým byla přisouzená přízeň i československé a české filatelie. To je případ husitského vojevůdce, ale také účastníka bitvy u Grunwaldu Jana Žižky, hudebního skladatele a dirigenta Gustava Mahlera nebo spisovatelů Jaroslava Haška a Franze Kafky. Architekti Anton Pilgram a Josef Hoffmann pronikli do naší filatelie prostřednictvím svých staveb. Jejich tvřář však nalezneme pouze na známkách zahraničních, stejně jako lékařů Johanna Floriana Hellera a Julia Tandlera, průkopníka alpského lyžování Matěje Žďárského, hudebního skladatele Ralpha Benatzkého, rakouského spolkového prezidenta Franze Jonase nebo fotbalisty Matěje Šindeláře.

O Kutné Hoře bylo napsáno mnoho a mnoho knih. Tato kniha, jak její název napovídá, je věnována Kutné Hoře a jejím starým pohlednicím. Jde o dosud první knihu o Kutné Hoře na starých a dobových pohlednicích, jejichž existence v Kutné Hoře je přitom stará více než 120 let. V knize může čtenář porovnávat stará zákoutí nebo čelná místa Kutné hory se současnými fotografiemi těchto míst.

Celobarevná publikace „Železniční trať z Pardubic do Liberce na starých pohlednicích“ autorů Karla Černého a Martina Navrátila mapuje jednu z nejvýznamnějších tratí rakouské monarchie (Jihoseveroněmecká spojovací dráha – k. k. Süd-Norddeutsche Verbindungsbahn), která později propojila Liberec, Hradec Králové a Pardubice s Vídní. Kniha nabízí reprodukce unikátních historických pohlednic z období první poloviny dvacátého století i dobových fotografií, plánů a jízdních řádů vybraných z fondů archivů i významných sbírek soukromých sběratelů. Autoři chtějí prostřednictvím této publikace připomenout nejen nostalgii rakousko-uherské a prvorepublikové železnice, ale také vzpomenout na mistrovství projektantů, techniků a dělníků, kteří před více než půldruhým stoletím toto dílo vybudovali. K nejsložitějším úsekům trati patřilo sevřené údolí řeky Jizery, které ani ne na pěti kilometrech mezi Semily a Železným Brodem připravily při stavbě dráhy projektantům a stavitelům největší obtíže. Dráha se tu tak musela nad levým břehem Jizery prokousat čtyřmi tzv. Říkovskými tunely. Díky tomu, že atraktivní místo později zpřístupnila Riegrova turistická stezka vedoucí po pravém břehu řeky Jizery, s tunely pojmenovanými Říkovský č. I až IV vzniklo absolutně největší množství pohlednic z dráhy Pardubice – Liberec. Kniha je již sedmá z řady Železniční tratě na starých pohlednicích.

Na podzim roku 1938 bylo v tehdejším Německém Brodě dáno do provizorního provozu vojenské letiště. Po potupném mnichovském diktátu sem byla nakonec dislokována III/6 peruť Leteckého pluku 6 s 85. a 86. těžkou bombardovací letkou. Piloti a personál byli městem slavnostně přivítáni koncem října roku 1938. Bylo potřeba urychlené zapojení tohoto letiště do plné činnosti. Přípravy se však ukázaly jako zbytečné. Ráno 15. března 1939 obsadila letiště německá 4. tanková divize a do června téhož roku prostor opustily všechny zde umístěné čs. jednotky. Pro mnoho letců však boj nekončil. Mířili do Francie, později do Velké Britanie či Sovětského svazu, aby se postavili okupantům své vlasti. To byla cesta i pěti pilotů – rodáků z Německého (dnes Havlíčkova) Brodu, kterým je věnována tato kniha Jiřího Rajlicha a Karla Černého. Osudy bombardovacího a dopravního pilota F/O Jaroslava Doktora a čtyř stíhačů W/Cdr Jana Klána, S/Ldr Karla Kuttelwaschera, DFC & Bar, F/Lt Jana Lašky a F/Lt Stanislava Zimpricha v prvorepublikovém letectvu, britském Královském letectvu i na dalších bojištích druhé světové války doplňuje téměř 200 fotografií a dokumentů z archivních fondů i soukromých sbírek sběratelů a rodinných příslušníků našich letců.

V polovině července 1940 se ve vojenském táboře československého vojska v Cholmondeley u Chesteru setkali tři bývalí studenti velkomeziříčského gymnázia. Brzy se stali jedněmi z prvních příslušníků 311. československé bombardovací perutě ve Velké Británii a všichni tři si slíbili, že ten, který to vše, co je čeká, přežije, předá pozdravy domů. Skončila válka a F/Lt František M. Doležal splnil slib, který si dali před pěti léty tři kamarádi. Ještě z poslední základny 311. perutě Tain ve Skotsku odešly dva dopisy. Jeden oznamoval, že P/O Leonard Smrček, radiotelegrafista Wellingtonu Mk.IC T2990 (KX-T), je od 23. června 1941 nezvěstný z náletu na Brémy, a druhý, že F/O Karel Novotný, pilot Liberátoru GR.Mk.V BZ717 (L), zahynul 19. července 1944 při návratu z protiponorkové hlídky, když jejich letoun narazil v mlze do kopce v Marlborough Village poblíž letiště Bold Head v hrabství Devon. Osudům těchto tří letců a jejich šesti spolubojovníků z 311. čs. bombardovací perutě RAF (F/Lt Zdeněk Procházka, Sgt Stanislav Rouš, Sgt Alois Mezník, Sgt František Horký, P/O Karel Rybníček, F/Lt Jaroslav Doležal) je věnována tato kniha Jiřího Rajlicha a Karla Černého.

Současná nestabilita arabského světa se projevuje různě: revolucemi, politickým islámem, terorismem, migrací a hroucením celých států. Kniha vysvětluje kořeny nestability s pomocí teoreticky původní a empiricky podložené historicko-sociologické srovnávací analýzy. Ta vychází z teze o vysoce nerovnoměrném tempu změn v jednotlivých dimenzích modernizace. Jedná se tak o důsledek rychlých socio-demokratických změn, jako je populační růst, urbanizace, expanze médií a vzdělanosti, pomalejšího vývoje hospodářství, neznatelné či regresivní politické změny projevující se erozí schopnosti států vládnout či absencí demokratizace. Výsledkem je kumulace společenského napětí, jež se manifestuje trojím de? citem: prosperity, demokracie a bezpečí.

Autoři Richard Cila, Karel Černý, Roman Jeschke a Martin Navrátil v knize "Nostalgická železnice na Vysočině" připomínají nejen nostalgii rakousko-uherské a československé prvorepublikové železnice, ale prostřednictvím originálních fotografií a zajímavých textů také ukazují na mistrovství projektantů, techniků a dělníků, kteří železniční síť a její zázemí na Vysočině v druhé polovině 19. století a na počátku 20. století vybudovali a uvedli do provozu. Kniha je rozdělená do kapitol po jednotlivých tratích postavených v době rakousko-uherské monarchie v letech 1869-1906.

K nejhezčím železničním tratím u nás jsou právem považovány ty, které byly situovány do údolí řeky Sázavy. Někdejší inženýři, stavitelé a dělníci tu odvedli dílo, na které mohli být pyšní a které dones uvádíme jako ukázky umu techniky a železničního stavitelství. Milovníci viaduktů a tunelů tu naleznou ty nejvýznamnější stavby. V letošním roce uplynulo sedm let od vydání knihy „Posázavská dráha Žďár–Německý Brod–Světlá–Kácov“. Knihou Karla Černého a Martina Navrátila „Posázavská dráha Praha–Čerčany–Kácov s odbočkami do Dobříše a Kolína“, s téměř třemi stovkami unikátních fotografií, nabízíme volné pokračování knihy z roku 2017. Tentokrát se vydáváme Posázavským pacifikem opačným směrem – z Prahy proti toku Vltavy a Sázavy. Vedle zajímavých textů mohou čtenáři vidět mnoho dosud nepublikovaných snímků z archivních zdrojů i sbírek soukromých sběratelů. Patří mezi ně zejména soubor kolorovaných fotografií z počátku 20. století ze sbírek Národního muzea v Praze.

Před více než sto lety začaly na Vysočině sloužit první automobily hasičským sborům. Tyto vozy, včetně automobilových stříkaček, značně zrychlily dopravu hasičů a jejich vybavení k požárům. První hasičská automobilová stříkačka byla dodána v roce 1919 do Třebíče. Kromě prvního automobilu Fiat s nástavbou od firmy Raimund August Smekal se v regionu objevily i další vozy, jejichž úpravy na hasičské prováděly specializované firmy jako Hrček & Neugebauer, Václav Ignác Stratílek, Ing. Bohuslav Ebert a další. Po druhé světové válce získaly některé sbory dobrovolných hasičů válečné automobily, čímž vylepšily svůj vozový park. Mnoho historických hasičských automobilů z první poloviny 20. století se však nedochovalo a často chybí i fotografie. I přesto dnes najdeme ve sborech dobrovolných hasičů automobilové veterány, o které místní pečují, a další vozy v muzeích či soukromých sbírkách. Tato knížka si klade za cíl připomenout to málo, co se z hasičských automobilů zachovalo, a vzdát hold těm, kteří tuto techniku vytvořili a obětavě ji používali ve prospěch druhých.

Celobarevná publikace mapuje jednu z nejvýznamnějších průmyslových tratí rakouské monarchie (k. k. privilegierte Aussig-Teplitzer Eisenbahn), jejíž stavba je spojena s těžbou hnědého uhlí. Kniha nabízí reprodukce unikátních historických pohlednic z období první poloviny dvacátého století i dobových fotografií, plánů a jízdních řádů vybraných z fondů archivů i významných sbírek soukromých sběratelů. Autoři chtějí prostřednictvím této publikace připomenout nejen nostalgii rakousko-uherské a prvorepublikové železnice, ale také vzpomenout na mistrovství projektantů, techniků a dělníků, kteří před více než půldruhým stoletím toto dílo vybudovali. Vedle původního úseku Ústecko-teplické dráhy (Ústí nad Labem – Teplice – Duchcov – Most – Chomutov) najdou čtenáři v knize i trasu tzv. severočeské transverzálky z Teplic přes Lovosice, Litoměřice a Českou Lípu do Liberce. Kniha je již osmá z řady Železniční tratě na starých pohlednicích.

Celobarevná publikace v pevné vazbě představuje čtenářům více než 150 starých pohlednic, dobových fotografií a dalších dokumentů ve vztahu k Zámku Žďáru a Zelené hory, vybraných pečlivě z muzejních fondů i významných sbírek soukromých sběratelů. V úvodní části seznamují autoři čtenáře s nejstaršími pohlednicemi s tzv. dlouhou adresou, vydávanými na přelomu 19. a 20. století (přibližně do roku 1905). Zde kladou důraz zejména na významné žďárské vydavatele Matyldu Šaškovou a Jana Doležala. Na tuto část navazují další pohlednice vydávané v období Rakousko-Uherska, zejména pak ty, vydávané Ladislavem Kolouškem, Janem Tomanem, Martinem a Janem Bosnerem, ale i jinými méně známými vydavateli (J. Liml, V. Hynek, A. Leopold aj.). Období Československa a Protektorátu Čechy a Morava zastupují již zmínění žďárští vydavatelé Jan Toman a Jan Bosner, ale i další vydavatelé z Pardubic, Vyškova, Holic nebo žďárský fotograf Vojtěch Pokorný.

Tváře československé armády - 16 generálů-legionářů. Kniha mapuje životní osudy dalších šestnácti bývalých legionářských velitelů (arm. gen. Josef ŠNEJDÁREK, div. gen. František NOSÁL, arm. gen. Ludvík KREJČÍ, div. gen. Vladimír PŘIKRYL, arm. gen. Vojtěch Boris LUŽA, div. gen. Miloš ŽÁK, div. gen. Jiří HUDEČEK, div. gen. Josef KOUTŇÁK, div. gen. Alois MACHAČÍK, div. gen. Josef BERÁNEK, arm. gen. Sergěj Jan INGR, brig. gen. Vladimír KAJDOŠ, div. gen. Miroslav Tomáš MIKLÍK, gen. just. Jan STANĚK, arm. gen. Bohumil BOČEK, arm. gen. Šimon DRGÁČ). Najdete mezi nimi velitele bojových jednotek, zpravodajce, techniky i vojenské pedagogy. Několik z nich zastávalo nejvyšší funkce v Hlavním štábu československé branné moci, byli členy vlád generála Syrového i exilové vlády v Londýně. Bojovali v srbských jednotkách, v československých legiích v Rusku ve Francii i v Itálii. Většina z nich se významným způsobem zapojila i do protinacistického odboje, a to jak na domácí frontě, tak i v zahraničí. Vedle popisu jejich osudů v knize naleznete více než 200 fotografií a seznámíte se i s klíčovými okamžiky vzniku našich legií v Rusku, Francii a Itálii, stejně jako s významnými boji, jimiž českoslovenští legionáři prošli.

Podtitul: Tváře československé armády – 15 generálů-legionářů Kniha mapuje životní osudy dalších patnácti bývalých legionářských velitelů (arm. gen. Ludvík SVOBODA, arm. gen. Jan SATORIE (nar. 1.6.1894), gen. šéf tech. zbroj. Jaroslav HRBEK, brig. gen. Prokop KUMPOŠT, brig. gen. Petr NOVÁK, brig. gen. Vladimír HOBZA, brig. gen. Mojmír SOUKUP, brig. gen. Jaroslav MALEC, genpor. Václav ŠOLÍN, div. gen. Čeněk RŮŽIČKA, brig. gen. František FANTA, genmjr. František ČECHMAR, brig. gen. Jiří JAROŠ, brig. gen. Václav LYSÁK, gen. tech. zbroj. Karel MAREŠ). Najdete mezi nimi velitele bojových jednotek, zpravodajce, techniky i vojenské pedagogy. Bojovali v československých legiích a většina z nich se významným způsobem zapojila do protinacistického odboje, a to jak na domácí frontě, tak i v zahraničí. Generálskou hodnost všichni získali až po 15. březnu 1939. Někteří z nich bohužel in memoriam, poté co za svobodu vlasti zaplatili vlastními životy. Vedle popisu jejich osudů v knize naleznete více než 170 fotografií a seznámíte se i s klíčovými okamžiky vzniku našich legií v Rusku, Francii a Itálii, stejně jako s významnými boji, jimiž jejich příslušníci prošli.

Jako kabinet kuriozit může působit historie tak exaktní vědy, jakou je medicína. Lékaři 16. století doporučovali, aby strava odpovídala fyziologickému složení člověka, proto třeba cibule mohla šlechtice ohrozit. Smysl léčebných postupů osvícenských lékařů spočíval ve vyvolání projevů podobných nemoci, již bylo třeba léčit. Pouštění žilou se tak…

Kniha obsahuje velké množství dobových pohlednic, které doplňují současné fotografie hradu od Milana Šustra.

Jaká je společnost Blízkého východu? Jeden z mnoha egyptských revolučních vtipů pojednává o tom, jak se u bran pekla setkají tři bývalí prezidenti a sdělují si, jak zemřeli. Prezident Násir tvrdí, že ho otrávili rafinovaní spiklenci. Sadáta pro změnu na přehlídce zastřelili islamisté. A Mubárak naštvaně připouští, že jeho zabil "jen" Facebook. Studium současného regionu Blízkého východu může být velkou zábavou, ale také intelektuálním dobrodružstvím, dramatem s mnoha nečekanými zápletkami, hledáním v labyrintu s řadou slepých uliček nebo příležitostí setkávat se se současnými Araby, Berbery, Turky nebo Íránci.

Šestnácti občanům Vysočiny, kteří aktivně zasáhli do veřejného života v období první republiky, je věnována tato publikace. Životní příběhy známých i dosud neznámých vojáků, ministrů, poslanců, senátorů a diplomatů. Jsou to tito: S. Bláha, V.Brdlík, V. Donát, V. Klofáč, S. Mentl, J. Mezník, J. Nečas, F. Staněk, A. Stránský, L. Sychrava, J. Syrový. B. Šmeral, J. Švec, S. Taub, J. Zadina a B. Zahradník

Co spolehlivě víme o českých, evropských či amerických muslimech? Jsou skutečně tak odlišní a neintegrovaní? Kniha srozumitelně prezentuje výsledky mnohaletých empirických výzkumů českých sociologů, religionistů a dalších odborníků, přičemž se vyhýbá nepodloženým spekulacím a dojmům z médií či islamofobních diskusí. Čeští muslimové jsou většinou dobře integrovaní, s kvalitním vzděláním, prací a přáteli z majoritní společnosti. Akceptují české zákony a nevidí překážky mezi životem v sekulární společnosti a praktikování islámu. Separovaní či marginalizovaní muslimové jsou u nás vzácní, což odlišuje českou situaci od západoevropské, a spíše se podobá úspěšným americkým muslimům. Kniha však také upozorňuje na potenciální problémy s integrací, jako je vnitřní dynamika muslimské komunity, neinformovanost české veřejnosti o islámu a rostoucí islamofobie, která by mohla motivovat dobře integrované muslimy k dobrovolné separaci ve své komunitě.

V prvních mírových týdnech roku 1945 se do Československa začali vracet naši vojáci, kteří dlouhé roky bojovali za hranicemi za svobodu své vlasti. Spolu s nimi se vrátilo i osm mužů, kteří v tomto boji zaplatili tím nejcennějším – vlastním životem. Vrátili se však jen jako bezejmenní hrdinové na sérii poštovních známek vytištěných ještě za války v Londýně. Každý, kdo někdy sbíral československé známky, musel na londýnskou sérii narazit a také si možná položit otázku, komu patří ty tváře odhodlaných mužů ve vojenských uniformách. Kniha Karla Černého přináší životní příběhy těchto osmi statečných mužů doplněné dvěma stovkami historických fotografií pečlivě vybraných z archivních fondů i ze sbírek soukromých sběratelů. Vedle známého hrdiny od Sokolova Otakara Jaroše, pilota Aloise Vašátka a parašutisty Jozefa Gabčíka se čtenáři seznámí s osudy pilotů Jiřího Krále a Stanislava Zimpricha, bojovníků ze severoafrické pouště Františka Adámka a Pravoslava Řídkého a také vojenského lékaře MUDr. Miroslava Nováka.

Autoři Karel Černý, Roman Jeschke, Martin Navrátil a Martin Štěpán v knize "Historická železnice v Pardubickém kraji" připomínají nejen nostalgii rakousko-uherské a československé prvorepublikové železnice, ale prostřednictvím originálních fotografií a zajímavých textů také ukazují na mistrovství projektantů, techniků a dělníků, kteří železniční síť a její zázemí na území dnešního Pardubického kraje v druhé polovině 19. století a na počátku 20. století vybudovali a uvedli do provozu. Kniha je rozdělená do kapitol po jednotlivých tratích postavených v době rakousko-uherské monarchie v letech 1845-1899, poslední kapitola je věnovaná síti úzkokolejek Železničního pluku Pardubice a působení tohoto vojenského útvaru v období první Československé republiky.

Zatímco v západních společnostech význam rodových vazeb znatelně ustupuje do pozadí, na Blízkém východě je tomu i na počátku 21. století přesně naopak. Řada odborníků se domnívá, že překotné události posledních čtyř let, souhrnně označované jako Arabské jaro, tento trend ještě umocnily. Chystaná monografie proto rozebere význam a roli kmenů na Blízkém východě hned z několika úhlů pohledu — například z hlediska bezpečnosti, fungování států vybudovaných na kmenovém principu. Publikace si také všimne prolínání kmenových struktur s demokratickými volebními procesy a stranou nezůstane i mnohdy konfliktní vztah mezi muslimským náboženským právem a kmenovými zvykovými kodexy.

Rozlehlost pole rozpínajícího se mezi naprostoudeterminací biologické podstaty jedince a absolutním vlivem sociálního prostředí, lze chápat jako motivaci k výzkumu historických aspektů vnímání těla. Tělo v soudobém sociálněvědním bádání nepředstavuje neměnný fyzický objekt, naopak, důraz při zkoumání dějin těla je kladen na proměnu a vývoj funkcí, kterýchmůže tělo nabývat ve vztahu jedince a společnosti. Z tohoto důvodu se bádání o těle rozvíjí především na bázi mezioborových přístupů a širokého spektra zkoumaných témat a užívaných metod. V historii je tělo pojímáno jako proměnlivý historický objekt – neustále konstruovaný a rekonstruovaný fenomén, neoddělitelný od kulturního kontextu, do něhož se jeho nositel zrodil, v němž žil a zemřel. Každá společnost je podle tohoto přístupu charakteristická svým vlastním viděním těla. Historik jej proto nemůže považovat za danost, ale naopak za něco, co je nám zprostředkováváno systémem kulturních významů.Dějiny těla jsou charakteristické sledováním principu vzájemného ovlivňování biologických konstant lidství, tedy lidského těla a vlivu kultury, spolupůsobící na utváření lidské individuality. Publikace Dějiny těla: prameny, koncepty, historiografie přináší studie věnované těmto proměnám chápání těla v českých zemí

Kniha mapuje životní osudy šestnácti bývalých legionářských velitelů (arm. gen. Jan SYROVÝ, div. gen. Václav KOPAL, arm. gen. Karel KUTLVAŠR, div. gen. Vladimír CHALUPA, gen. zdrav. Rudolf PELIKÁN, brig. gen. Karel URBÁNEK, div. gen. Silvestr BLÁHA, div. gen. Josef VÁŇA, brig. gen. Ondřej Jan MORAVEC, div. gen. Josef JANÁČEK, div. gen. Josef ZMEK, div. gen. Otakar ZAHÁLKA, div. gen. Mikuláš DOLEŽAL, gen. just. Josef ADAM, div. gen. Václav ŽDÍMAL, brig. gen. Bonifác KÁŇA), narozených na území dnešního Kraje Vysočina, kteří hodnost československého generála získali v letech první republiky. Najdete mezi nimi velitele bojových jednotek, zpravodajce, lékaře, právníky i vojenské pedagogy. Vedle popisu jejich osudů se seznámíte i s klíčovými okamžiky vzniku našich legií v Rusku, Francii a Itálii, stejně jako s významnými boji, jimiž jejich příslušníci prošli. Své životy legionáři nenasazovali jen na frontách první světové války a krátce po ní, při obraně hranic mladé Československé republiky, ale významnou měrou se podíleli i na odboji proti německým okupantům za druhé světové války.

Obsahuje bibliografické odkazy Jubilejní publikace

Metodika pro revitalizaci, dílčí vodohospodářská opatření a podporu renaturačních procesů vodních toků

Druhý a zároveň závěrečný svazek Biografického slovníku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy za roky 1945-2008 završuje sérii slovníků, které zmapovaly dějiny pražské lékařské fakulty od jejího založení až po současnost. Ve srovnání s prvním dílem najde čtenář na konci tohoto svazku navíc také abecední seznam asistentů působících na 1. LF UK v uvažovaných letech a rovněž seznam variant názvů pracovišť a jejich součástí. Způsob, jakým jsme zpracovali poslední část biografického slovníku, má jistě své nedostatky; potýkali jsme se především s problémy způsobenými zpřísněnou legislativou v souvislosti s ochranou osobních údajů. Přesto doufáme, že jsme tímto projektem poskytli veřejnosti pomůcku, která bude sloužit zájemcům o české dějiny lékařství ještě po mnoho desetiletí.

Publikace se zabývá muslimskou přítomností v Česku a sousedních německy hovořících zemích přístupnou formou, která však nerezignuje na akademickou přesnost a oporu v datech. Jednotlivé kapitoly vycházejí z mnohaletých výzkumů autorů. Na jednom místě tak čtenář nalezne to nejlepší z aktuálního bádání, které se v tuzemsku zaměřuje jak na muslimy, tak na jejich vnímání ze strany většinové společnosti. Celkový obrázek hovoří o bezproblémovém soužití, adaptaci islámských rituálů a trendu k integraci muslimů v našem prostoru. Publikace ale nezavírá oči ani před problematickými jevy. Pojednává tak třeba o salafismu mezi německou mládeží a sporech kolem výstavby mešit. Podobně si všímá vypjaté islamofobie protimuslimských iniciativ, jejichž netolerance vůči jinakosti, způsob výkladu islámu a vidění světa jsou překvapivě podobné jako u islámských fundamentalistů. Islamofobní nálady v Česku hrozí zvrátit příznivé trendy týkající se integrace muslimů do naší společnosti.

Po knize „Hasičské automobily na Vysočině (první polovina 20. století)“ z roku 2021 vychází volné pokračování, které je věnované hasičské technice z období od druhé poloviny čtyřicátých let do roku 1970. Současné fotografie dochovaných automobilů doplňují tovární a další historické snímky vozů Praga Aero, Praga RN, Praga V3S, Tatra 805, Tatra 138, Škoda 706, ale také zahraničních automobilů Robur Garant, Robur Kurýr LO 2500, ZIL 157 a ZIL 130. Autoři chtějí touto knížkou připomenout hasičské automobily z období 1945–1970 a současně složit poklonu těm, kteří tuto krásnou techniku stvořili, stejně jako těm, kteří ji obětavě ve vztahu k bližním obsluhovali.

Kniha Mezi Markem Marci a Löwem z Erlsfeldu je prvním monografickým pojednáním o obsahu výuky na pražské lékařské fakultě v době barokní, titul odkazuje ke dvěma významným českým profesorům medicíny té doby. Výklad je chronologicky rámován obnovením lékařské fakulty po bitvě na Bílé hoře a počátkem vlády císařovny Marie Terezie (1740). Čtenář se nejprve dozví, co a z jakých učebnic se v pobělohorské době v Praze studovalo, včetně širšího kontextu dobové medicíny ve srovnání s fakultami v cizině. Dále se studie detailněji zaměřila na některé aspekty lékařských teorií v díle Jana Marka Marci z Kronlandu, např. na historii počátků středoevropského očkování proti neštovicím. Součástí pojednání je i podrobný rozbor prolínání lékařských teorií s dobovou filozofií. Nechybí ani popis postupného šíření objevu krevního oběhu ve středoevropské lékařské literatuře, na němž lze dobře pozorovat, jak se v baroku medicína postupně modernizovala. Práce rehabilituje baroko tradičně vykládané jako doba „temna“, neboť ukazuje, jak se lékařská učenost onoho období v Praze originálně rozvíjela a jak vzkvétala.

Rayon : nature Editeur : Gründ Date de parution : 1990 Description : In-4, 304 pages, relié entoilé avec jaquette parfaite, occasion, très bon état. Envois quotidiens du mardi au samedi. Les commandes sont adressées sous enveloppes bulles. Photos supplémentaires de l'ouvrage sur simple demande. Réponses aux questions dans les 12h00. Librairie Le Piano-Livre. Merci. Référence catalogue 56010. Please let us know if you have any questions. Thanks

Celobarevná publikace mapuje historickou železniční síť na Vysočině, zejména pak v okrese Třebíč (s přesahy do Jihlavy, Znojma, Velkého Meziříčí a Brna). Knihu tvoří čtyři kapitoly, které mapují jednotlivé historické tratě v úsecích Jihlava – Znojmo (Rakouská severozápadní dráha – Österreichische Nordwestbahn), Moravské Budějovice - Jemnice (Císařsko-královské státní dráhy – kaiserlich-königliche Staatsbahnen), Okříšky - Brno a Studenec - Velké Meziříčí (Rakouská společnost státní dráhy – k.k. privilegierte österreichische Staatseisenbahn-Gesellschaft). Tyto kapitoly doplňuje seznam použitých pramenů a literatury. Kniha nabízí více než 170 fotografických příloh. Jsou jimi reprodukce unikátních historických pohlednic z období konce devatenáctého a první poloviny dvacátého století i dobových fotografií, plánů a jízdních řádů vybraných z fondů archivů i významných sbírek soukromých sběratelů.

Osudy padlých zahraničních vojáků z okresu Třebíč. Mězi nimi je zmíněno i několik letců. Letci: Černý Jan, Krajina Emanuel, Smrček Leonhard, Svoboda Jindřich, Soukup Oldřich, Horký František, Hloužek Jaroslav, Mrázek Emilián.

Krásná pohádka o jablůňce, která vyrostla v lese z pohozeného jablka a měla trpké ovoce.

Diviš, Prokop (vl. Václav 1698-1765 čes. vynálezce bleskosvodu) - romány životopisné.