Jan Drda (* 4. April 1915 in Příbram; † 28. November 1970 in Dobříš) war ein tschechischer Prosaist und Dramatiker.
„O odvážném Honzovi, který navzdory zlé princezně i drakovi Bucifalovi získá lásku hodné Markýtky.“ Na námět Jana Drdy a Zdeňka Trošky a podle scénáře Zdeňka Trošky napsal Pavel Vrána. Ilustrace: fotografie ze stejnojmenného filmu.
Soudničky 1939 - 1940. Slavnou rubriku soudniček v Lidových novinách převzal na čas Jan Drda po Karlu Poláčkovi- když ten se nejprve obával chodit k soudu, pak už jako žid nesměl zůstat ani v redakci. Z dnešních novin soudničky vymizely- až při přečtení Drdova souboru napadne čtenáře, jaká je to škoda. Drobné vtipné črty, připomínající Čapkovy "kapesní" povídky, jenže ze skutečného života, z jednání konkrétního pražského soudu konkrétního dne. Inu, hříšní lidé z města pražského a jejich osudy, půvabné i nostalgií jiného času, kdy jako by se žilo pomaleji a mírněji, kradlo, mordovalo a podvádělo nějak laskavěji a lidštěji.
Sbírka povídek pohádek a pověstí ze starých časů z okolí městečka Rukapáně
Kniha obsahuje více než 100 českých lidových hádanek. Pokud neuhodnete - nevadí, u každé hádanky je řešení.
Povídka s názvem Vyšší princip vypráví o studentech z gymnázia, kteří byli za svůj názor(souhlas s atentátem na Heydricha) popraveni. Jedná se o studenty Ryšánka, Moučku a Havelku. Velkou roli taky sehrál jejich profesor přezdívaný " Vyšší princip ".
Dnes už klasická pohádková kniha Jana Drdy vypráví zábavný, poutavý a láskyplný příběh vodníka Toníčka a jeho lásky k pohledné „suchozemské“ Andulce, jejíž otec však jejich lásce nepřeje, a tak dceru pošle sloužit do Prahy. Andulka se ani nestačí s Toníčkem rozloučit, takže chudák kluk vodnická netuší, kam se to jeho děvče podělo. To mu však nemůže zabránit vydat se na dobrodružnou pouť po českých řekách, rybnících a kašnách, aby tu svou Andulku za pomoci všech českých vodníků našel. Což se mu nakonec podaří, a tak ta jejich „mokrosuchá“ láska dojde šťastného konce. Kniha je doprovozena zcela novými ilustracemi renomované výtvarnice Evy Sýkorové-Pekárkové
Tři rozmarné pohádky
Tři pohádky (Posvícení v Tramtárii, Sláva a pád Matesa Přespolňáka, O třech králích, jak panovali jeden za druhým, a o princeznách Pyšnilce, Fintilce a Brebentilce, jak na ně Modroočka pěkně vyzrála), poslední autorovo dílo, které se vhodně řadí k jeho populárním Hrátkám s čertem. Tři příběhy, rozvíjené na pozadí české pohádkové tradice a známé kocourkovské tématiky, zavádějí do třech různých království a jsou většinou motivovány neschopnou vládou starého krále a úspěšnější, demokratičtější či rozumnější vládou jeho královského syna nebo nástupce. Dílo plné pohody, jadrného veselí i moudrosti je napsáno mistrovským jazykem, v němž dospělého čtenáře zaujme řada úsměvných novotvarů.
