Jan Drda Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

„O odvážném Honzovi, který navzdory zlé princezně i drakovi Bucifalovi získá lásku hodné Markýtky.“ Na námět Jana Drdy a Zdeňka Trošky a podle scénáře Zdeňka Trošky napsal Pavel Vrána. Ilustrace: fotografie ze stejnojmenného filmu.

Soudničky 1939 - 1940. Slavnou rubriku soudniček v Lidových novinách převzal na čas Jan Drda po Karlu Poláčkovi- když ten se nejprve obával chodit k soudu, pak už jako žid nesměl zůstat ani v redakci. Z dnešních novin soudničky vymizely- až při přečtení Drdova souboru napadne čtenáře, jaká je to škoda. Drobné vtipné črty, připomínající Čapkovy "kapesní" povídky, jenže ze skutečného života, z jednání konkrétního pražského soudu konkrétního dne. Inu, hříšní lidé z města pražského a jejich osudy, půvabné i nostalgií jiného času, kdy jako by se žilo pomaleji a mírněji, kradlo, mordovalo a podvádělo nějak laskavěji a lidštěji.

Sbírka povídek pohádek a pověstí ze starých časů z okolí městečka Rukapáně

Kniha obsahuje více než 100 českých lidových hádanek. Pokud neuhodnete - nevadí, u každé hádanky je řešení.

Povídka s názvem Vyšší princip vypráví o studentech z gymnázia, kteří byli za svůj názor(souhlas s atentátem na Heydricha) popraveni. Jedná se o studenty Ryšánka, Moučku a Havelku. Velkou roli taky sehrál jejich profesor přezdívaný " Vyšší princip ".

Vyprávění starého hastrmana o tom, jak se za mlada vydal do světa a našel si svou nevěstu. 2. vydání

Tři pohádky (Posvícení v Tramtárii, Sláva a pád Matesa Přespolňáka, O třech králích, jak panovali jeden za druhým, a o princeznách Pyšnilce, Fintilce a Brebentilce, jak na ně Modroočka pěkně vyzrála), poslední autorovo dílo, které se vhodně řadí k jeho populárním Hrátkám s čertem. Tři příběhy, rozvíjené na pozadí české pohádkové tradice a známé kocourkovské tématiky, zavádějí do třech různých království a jsou většinou motivovány neschopnou vládou starého krále a úspěšnější, demokratičtější či rozumnější vládou jeho královského syna nebo nástupce. Dílo plné pohody, jadrného veselí i moudrosti je napsáno mistrovským jazykem, v němž dospělého čtenáře zaujme řada úsměvných novotvarů.

Kniha českých rozprávok. České rozprávky: O Matejovi a Magdalienke Dařbuján a Pandrhola (sfilmované) Zabudnutý čert (sfilmované) Český Honzo Koniec Skúpej Lehoty O princeznej Zorničke a lietajúcom ševcovi (sfilmované) Ako princezná Rozmajrínka hádala Vodník v pivovare O hlúpej haviarke Zlaté papradie (sfilmované) Ako Kubo parohatú princeznú liečil Ako šiel Honzo do Leňochie

Autor se znovu vrací ve své hře k Pražskému květnovému povstání. Těžiště jeho hry tentokrát není v zachycení vzrušujících událostí, nýbrž v zobrazení duševních pochodů hrdinů rozličného společenského postavení a v postupném odhalování jejich pravých tváří i růstu k velikosti, jak si je vynucuje revoluční dění památných dní.

Komedie o osmi obrazech. Pohádková komedie o počlověčeném čertu, který začal pracovat a naučil se mít rád prosté a dobré obyvatele chudé vesničky. S jeho pomocí odhalí lidé arciďábla vydávajícího se za faráře a snažícího se svádět je k hříchu pomocí vědecké psychologie.

Obrana Trojského mostu v květnových dnech roku 1945 a boj o jeho tři barikády je osou napínavého vyprávění o hrdinných obráncích, mezi nimiž hlavní pozornost upoutává proletářský chlapec Pepík Hošek a polská partyzánka Halina. Vydáno k 15. výročí osvobození Československa. Druhévydání.

Jedinečné, skutečně české pohádky, vyprávěné osobitým jazykem, bezesporu patří do zlatého fondu literatury pro děti. Ilustroval Josef Lada. Pohádky: O Matějovi a Majdalence Dařbuján a Pandrhola Zapomenutý čert Český Honza Konec Skoupé Lhoty O princezně Jasněnce a ševci,který létal Jak princezna hádala, až prohádala Vodník v pivovaře O hloupé havířce Zlaté kapradí Jak Kuba parohatou princeznu léčil Jak šel Honza do Lenoráje... celý text

Nové vydání zahrnuje, kromě povídek z Němé barikády, většinu próz z Krásné Tortizy. Vzniká tak celek 18 povídek z okupace, ve kterých autor ukazuje samozřejmé, nenápadné hrdinství a jednotu prostých českých lidí v boji proti nacistům.

Poutavé reportáže z autorovy cesty po Chile a Brazilii, otiskované na počátku roku na stránkách Literárních novin, vycházejí knižně, doplněné a doprovázené fotografiemi a kresbami. Autor živě vnímá všechnykrásyjihoamericképřírody,ale nezavírá oči před tvrdou sociální skutečnostív zemích, kde vládne ještě nespravedlivý sociální řád. Formou srdečné a vtipné causerie, bystrého popisu i vzrušeného líčení přírodních krás a lidské bídyvytváříDrdarealistický obrazexotických zemí i života jejich obyvatel, neuvěřitelně strádajících, ale zároveň smělých, nadaných a tvrdě bojujících za svá práva. Řadu stránek věnuje setkání s Pablem Nerudou, vynikajícím chilskýmbásníkem, isjinýmí představiteliLatinské Ameriky, umělci, spisovateli a vědci. Neméně si však všímá i folkloru brazilského a chilského lidu, a jeho kultury, která dosahuje ve srovnání s nízkou hmotnou úrovní neobyčejně vysokéhostupně.

O Krásné Tortize, sovět. kolchozu, nechá autor vyprávět – jako vůbec často v této knize – hrdinu povídky, českého zemědělce, který se už v květnu 1945 prostřednictvím rudoarmějce-kolchozníka seznámil s prací sovět. soudruhů a podle jejich vzoru (zejména po návštěvě SSSR) pomáhábudovat vzorné JZD. „Radostné setkání“ navazuja na pov. „Vyšší princip“, známou z Němé barikády (a uveřejněnou i v této knize). Vypráví, jak na profesora nazývaného Vyšší princip, zapůsobilo zatčení jeho žáků nacist. okupanty i později styk se sovět. partyzány. Dříve isolovaný profesor se soudružsky sbližuje s lidem a jako přesvědčený marxista se stává po válce členem KSČ. „Hrdinou“ pov. „Politik“ je předůnorový ministr reakcionář, jehož „politiku“ odkryl v únoru pracující lid. V pov. „Polévka matky Krovozové“ ukazuje Drda hrdinství chudých beskydských horalů, kteří se za války zříkali posledního, aby pomohli partyzánům. Rudý prapor, symbol dělnické krve, prolité v bojích s kapitalisty, je vlastním hrdinou povídky „Choura praporečník“. Ilegální činnost bezejmenných hrdinů i jejich politické uvědomování zachytil autor v povídkách „Andělé pana Hromka“ a „Dařbuján a pidimužíci“. O životě naší pohraniční stráže, bránící mír své země proti diversantům zrádcům a špionům vyprávějí dvě posl. pov., „Svědek dějin“ a „Prapor“.

Sborník hornických povídek a reportáží určený mládeži: Všem chlapcům a děvčatům naší země, kteří se rozhodli stát se havíři, chce kniha ukázat, jaké boje a strádání musili v uplynulém půlstoletí naši horníci podstoupit, než jejich věc zvítězila.

Devět příběhů o lásce, které napsali: První Jan Drda, druhý František Kubka, třetí Jaromír John, čtvrtý Jaroslav Havlíček, pátý Zdeněk Němeček, šestý Jiří Mařánek, sedmý Jan Weiss, osmý Eduard Bass a devátý Josef Kopta.Knihu uspořádal Josef Kopta, který také napsal ústřední příběh s jeho vstupem, spojovacími mezihrami a vyzněním. První vydání z roku 1941 bylo nacistickými úřady okleštěné. Josef Kopta měl zákaz publikační činnosti a teprve v druhé vydání mohl být uveden jako pořadatel knihy. Jan Weiss, s nímž bylo v původním plánu počítáno, mohl svou povídku napsat teprve po válce. O peripetiích vzniku knihy napsal v doslovu Josef Šup.

Martin Kabát se vracel z vojny, když ho přepadl loupežník Sarka-Farka. Martin se ho nebál a to ho zachránilo. Čert zavedl Martina k Čertovskému mlýnu, kde měl v kartách prohrát duši. Lucius se snažil marně přimět k hříchu poustevníka Scholastika. Duši upsala čertu za ženicha princezna Dišperanda a její služebná Káča. Martin se rozhodl divky zachránit. Odnesl z pekla úpisy. Zachránil svým odpuštěním loupežníka Sarku z lože vyvrhelova. Martin obdržel 3 přání za statečnost. Loupežník bude pracovat ve mlýně, poustevník měl také pracovat ve mlýně, nakonec si přál fajfku tabáku. Od Káči už Martinovi nikdo nepomohl a on si ji musel vzít za ženu.

Sbírka fejetonů Jana Drdy vyšla dosud dvakrát. poprvé v roce 1943 a podruhé bez textových změn v roce 1944. Text třetího se dostává do rukou čtenářů v dnešní přepracovaném vydání po více než sedmdesáti letech. Do knihy byl začleněn i text ,,Má vlast" - emotivní výpověď o koncertu spojených orchestrů České filharmonie a Českého rozhlasu řízených Václavem Talichem v Národním divadle 2. května 1939, kter vyšel v Lidových novinách o dva dny později. V knižním vydání fejetonů v roce 1943 a 1944 se již ale objevit nesměl.

Nemanželský sirotek Petr - Incertus - Sedmilhář, neustále pátrající po svém neznámém otci, pozbývá duševní rovnováhy až upadá do světa fantastických představ.

Nemanželský sirotek Petr - Incertus - Sedmilhář, neustále pátrající po svém neznámém otci, pozbývá duševní rovnováhy až upadá do světa fantastických představ.

Devět příběhů o lásce, z nichž každý vypráví jiný český beletrista.

Psychologický román zaměřený na vylíčení rozumového a citového zrání mladého člověka. *** Knihovna Lidových novin ; roč. VI., sv. 2

Rukapáň (autorova rodná Příbram) tj. "městečko na dlani", rozvíjí se před čtenářem v krátkých záběrech ze života rukapáňských občanů, starosty Buzka, městských radních, starých selských rodů, havířské čtvrti, vorařů, až po obecního blázna Pudese. Jasná, téměř legendová nit vyprávění se střídá se smutnou - výbuch na dole Anna Marie, smrt starosty, tragický konec bláznův a j., - avšak humorně opět nasazuje v episodách o Matěji Řezáčovi, havíři, pytláku a nevídaném střelci, a jasně vyznívá v idylce lásky dvou věrných milenců, Václava Tratince a chudé dřevařské dcerky Ančky Karasové. - Jako těžký úder přeruší klidný život Rukapáně a zakončuje děj knihy prohlášení války r. 1914 s prvními odvody.

Pro příznivce nakladatelství František Borový vydáno jako soukromý, neprodejný tisk k novému roku 1940. Povídka z chystané knihy autora.

V obyvatelích městečka Rukapáně. Drda zachycuje svérázné lidové postavy a vyjadřuje životní pocity několika rozdílných vrstev žijících v pokoji i svárech na kousku půdy v podobě dlaně s pěti výběžky, od jejich činů až k mluvě, při vší drsnosti a lidovosti poetických tvarů. Zachycuje pýchu a furiantství sedláků, omezenou samolibost počestných měšťáčků, obchodníčků a řemeslníčků, drsnost vorařů a chlapství havířů.

Jedná se o první prozaické ztvárnění událostí 2. světové války (včetně heydrichiády, Pražského květnového povstání a osvobození) v české literatuře. Patří k Drdovým nejpopulárnějším dílům.