Václav Bahník Reihenfolge der Bücher

»... Seit einiger Zeit ist es mir, als hätte ich die Ellenbogen frei bekommen, als hätte ich Mittel und Wege gefunden, mich auszusprechen, auszudrücken, mich künstlerisch auszuleben, und während ich früher des Tagebuchs bedurfte, um, nur fürs Kämmerlein, mich zu erleichtern, finde ich jetzt novellistische, öffentlichkeitsfähige Formen und Masken, um meine Liebe, meinen Haß, mein Mitleid, meine Verachtung, meinen Stolz, meinen Hohn und meine Anklagen- von mir zu geben ... Das begann glaube ich, mit dem ›Kleinen Herrn Friedemann‹.« Thomas Mann an Otto Grautoff, 21. Juli 1897

Výběr Senecových textů z knihy "Slova tesaná do mramoru" sestavila Radka Fialová.

Významný starověký filozof a přírodovědec vymezuje základní aspekty lidské povahy. Výklad postihuje některé důležité rysy lidského charakteru (např. licoměrnost, neotesanost, úlisnost, skrblictví, hrubost, zbabělost). Snaha přiblížit psychickou stránku člověka z hlediska dobového stupně poznání.

Výběr nejkrásnějších myšlenek L. A. Senecy, které jistě osloví i dnešního člověka. Přeloženo z latiny. 1. vydání.

Autor, profesor dějin hudby na římské univerzitě, prostudoval stovky dopisů, které Mozart napsal otci, matce, sestře, ženě Konstanci, stejně jako desítkám přátel a obdivovatelů. Dopisy, plné slovních hříček, číselných symbolů, zednářských tajných sdělení, ale taky lascívních, velmi důvěrných vzkazů, umožnily Claudiovi Casinimu vytvořit dosud nevídaně autentický portrét geniálního hudebníka.

Spis O dobrodiních napsal Seneca již ke konci svého života a zabývá se v něm společenskou morálkou, otázkami poskytování a přijímání dobrodiní, vděkem a nevděkem. Filozofické úvahy jsou zpestřeny množstvím příkladů ze života, takže se dovídáme i leccos zajímavého o způsobu života a mravech tehdejší římské společnosti.

Biografie Kryštofa Kolumba, poprvé vydaná roku 1892, v definitivní verzi pak roku 1931.

Světská poezie latinského středověku. Uspořádala Anežka Vidmanová, přeložili Václav Bahník et al.

Na přelomu 1271 - 1272 se vypravili do Orientu tři benátští kupci z urozeného rodu Polů. Dostali se až do Číny, zpátky se poté vraceli námořní cestou přes Indočínu, Indonésii, Cejlon a Indii až k Perskému zálivu. Marco Polo byl ovšem mezi tím nějaký čas v Chánových službách.

Jediná dochovaná soudní řeč z období římského císařství. Apuleiova „Apologie“ neboli „Vlastní obhajoba proti nařčení z čarodějnictví“ je řeč, kterou Apuleius pronesl na svou obranu před soudem a která mu zachránila život. Ve své psané formě byla autorem upravena pro publikaci, nicméně stále je svou povahou apologií. Je to jediná dochovaná latinská soudní apologie z císařské doby. Apuleius využívá svých rozsáhlých znalostí i svého rétorského umění a vyvrací obžalobu bod po bodu, počínaje obviněním z čištění zubů (!) až po pitvání ryb, které prováděl prý za magickými účely. Prémie Antické knihovny 1986-1987.