Jaroslav Žák Bücher

Študáci a kantoři – humornou formou líčí středoškolská studia jako neutuchající souboj temperamentní, sportuchitvé mládeže s přísným, často zkostnatělým řádem školy. Tajnosti žižkovského podsvětí – příběh s kriminální zápletkou, kde nechybí geniální detektiv s poněkud nedůvtipným pomocníkem, urputný boj gangů a svérazné rozuzlení.

Román Na úsvitě nové doby navazuje na satirickou kroniku Konec starých časů, v níž Jaroslav Žák zaznamenal bouřlivý průběh Února 1948 na malém městě. Popřevratové dění v Pepově Týnci nad Lesy (jehož reálným předobrazem byla autorovi východočeská Jaroměř) podává opět s groteskní nadsázkou, v níž o to víc vystoupí zrůdné a děsivé rysy lokálního hašteření o moc. Po opojné revoluční noci se všichni probouzejí nejen do nového dne, ale rovnou do nové doby: v ní na sebe nedá dlouho čekat zatýkání příliš bujné mládeže a všudypřítomných reakcionářů ani následné vylučování ze škol či vyhazovy z práce. Sledujeme monstrproces se zpátečnickým psíkem Flotýnkem, který je odsouzen k smrti za to, že zákeřně zaútočil na profesora marx-leninismu Šošolku; odehrají se před námi zmanipulované volby v květnu 1948; uvidíme však také, jak se proti hrubiánství a tuposti samozvaných vůdců vítězného lidu vzmáhá spontánní odpor a dochází k prvnímu narušování nově nastoleného „lidokratického“ pořádku. Žák i v této knize bravurně splétá osudy jednotlivých postav v barvitý obraz pohnuté doby následující po únorovém “vítězství pracujícího lidu“.

První a neprávem zapomenutá humoristická kniha Jaroslava Žáka ze studentského prostředí. Děda Posleda je je zastáncem dětí a mládeže proti všem zlým duchům, které se usidlují zejména ve výchovných institucích. Protože jej profesoři Reálného gymnázia Zbyňka Šašecího ze Zhoře mylně považují za zemského školního inspektora, podaří se mu v krátké době zavést převratné učební postupy: například názorné vyučování bitev. Hlavní boj ho však ještě čeká.

Humoristická knížka ze studentského prostředí je volným pokračováním slavné knihy Študáci a kantoři a i zde využívá její autor svoje bohaté a pestré zkušenosti středoškolského profesora v době první republiky. Dnes již klasická knížka o nikdy nekončícím souboji žáků a jejich pedagogů je humornou, ale také laskavou a chápající úvahou nad údělem určitých typů uštvaných kantorů, kteří marně zápasí s nekonečnou vynalézavostí protřelých žáků. Jakým způsobem je vzájemný souboj veden a jaké zbraně obě strany používají, je vděčným námětem autorova fundovaného vědeckého pojednání.

Konec starých časů: romance v Dur o lidech a zvířatech.

Humorná kniha z doby meziválečné, v níž autoři formou parodovaných klasických literárních textů, nejčastěji však stylem kovbojských a zálesáckých románů vyprávějí o trampském hnutí a nenásilným způsobem podávají i kritiku tehdejší společnosti, je díky jedinečnému vypravěčskému stylu a originálnímu humoru zajímavá i pro dnešní čtenáře. Šestidílný muzikálový seriál o dobrodružství šesti trampů okolo řeky Vltavy a věčném válčení trampů a paďourů, který si s vydáním připomínáme, vznikl v Československé televizi v roce 1969 a dnes již patří do zlatého fondu televizního archivu.

V románu Pan Posleda, přítel študáků opouští Jaroslav Žák realistický, byť parodicky pojatý pohled na tehdejší střední školu a čtenář se ocitá ve střední škole plné magických bytostí, kouzel a zázraků. Kdo při hře na babu ji dostane jako poslední, má Posledu a jde s Posledou spát. A tak Vašíček Dusbálek odchází domů s Posledou – malým dědečkem s vousy a kouzelným deštníkem. Posleda s ním odchází napovídat mu při vyučování – a dostane se do souboje se zlým kouzelníkem Labaštou, který využívá školních skřítků Piškuntálků a dalších postav ze školního folklóru. Souboj obou mágů vrcholí bitvou, při které ožívají nejenom postavy ze školních učebnic, ale také – děste se – bytosti ze žákovských kreseb. Jejich souboj ovšem nevítězí magie, ale naprosto nemagická píle a znalosti jednoho z Posledových žáků a odchovanců.

Kniha sestavená z korespondence mezi režisérem Martinem Fričem a spisovatelem Jaroslavem Žákem z let 1938-1948.