Dana Hašková Bücher

Od roku 1993 probíhá ve Slovanském ústavu AV ČR systematický výzkum ruské emigrace v meziválečném Československu, během něhož bylo shromážděno množství životopisných materiálů o ruských emigrantech a jejich vědecké a kulturní činnosti. Na základě těchto informací vznikl výběrový biografický slovník, který zahrnuje osobnosti podílející se na rozvoji československé vědy, kultury a umění, účastníky politického a spolkového života, a výjimečně i ruské partnery významných českých osobností. Klíčovými prameny pro tvorbu hesel byly osobní kartotéka Anastazie Kopřivové, kartotéka Slovanské knihovny a archivní materiály z různých českých a slovenských archivů, stejně jako rodinné archivy potomků emigrantů. Hesla obsahují základní biografické údaje, adresy pobytu v ČSR, vzdělání a zaměstnání v předrevolučním Rusku a v ČSR, účast v občanské válce, členství ve vědeckých a kulturních organizacích, a udělené vyznamenání. U osob, které z ČSR odešly do jiných zemí, jsou uvedeny detaily o jejich činnosti v novém domově. Slovník obsahuje bibliografické odkazy a údaje o archivech, kde jsou uloženy materiály dané osobnosti, a anotovaný seznam potomků ruských emigrantů narozených v Československu, kteří dosáhli významných úspěchů. Doplňuje ho bohatý ilustrační materiál.

Po revoluci v roce 1917 a následné občanské válce emigrovaly z území bývalé Ruské říše statisíce lidí. Přibližně třicet tisíc žilo i v meziválečném Československu. Zvláštní skupinu této emigrace tvořila ruská vědecká a kulturní elita. V Československu tak působily stovky profesorů, pracovníků vysokých škol a vědců z nejrůznějších oborů. Své odborné práce emigranti vydávali v českém i slovenském jazyce, publikovali v českém a slovenském periodickém tisku a zapojovali se do zdejšího vědeckého života. Badatelé věnující se tématu ruské emigrace se dosud zaměřovali především na představitele humanitních či uměleckých oborů. Činnost představitelů technických, přírodních a zemědělských věd zatím není podrobněji zdokumentována. V populárně-naučných publikacích a odborných článcích jsou zmiňováni pouze jednotlivci v souvislosti s výsledky své práce. Monografie Ruská bílá emigrace v Československu je tak prvním pokusem zmapovat činnost těchto techniků a přírodovědců během jejich pobytu v Československu. Uplatnili se zde jako pedagogové, v praxi i ve výzkumu a ve svých oborech mnohdy patřili ke špičkovým odborníkům. Předkládaná publikace z velké části vychází z dobového tisku, nekrologů, archivních materiálů, rodinných archivů a databáze udělených patentů. Citované dokumenty rovněž podávají svědectví o životě v emigraci a těžkostech, s nimiž se emigranti museli v běžném životě vyrovnávat.