Pavel Kotlán Reihenfolge der Bücher

Publikace vychází již v 12. přepracovaném a aktualizovaném vydání a reaguje na nové trendy v přijímacím řízení v českém vysokém školství, kde se u přijímacích zkoušek začínají masivně testovat obecné studijní předpoklady, jež vycházejí převážně z logických testů a SCIO testů.

Publikace vychází již v 9. přepracovaném a aktualizovaném vydání a reaguje na nové trendy v přijímacím řízení v českém vysokém školství, kde se u přijímacích zkoušek začínají masivně testovat obecné studijní předpoklady, jež vycházejí převážně z logických testů a SCIO testů. Test OSP je součástí přijímacích zkoušek na Univerzitu Karlovu v Praze, Ostravskou univerzitu, Univerzitu Palackého v Olomouci a další vysoké školy. V této publikaci také autoři aktuálně popisují současné trendy v přijímacím řízení na Masarykovu univerzitu v Brně, kdy je kritériem pro přijetí úspěšné absolvování „Testu studijních předpokladů“. Cílem přijímacích testů je prověřit znalosti v těchto oblastech: verbální a kritické myšlení, numerické a kvantitativní myšlení, prostorové a symbolické myšlení, analytické myšlení a úsudky, resp. základy vědeckého, kritického myšlení a kulturního přehledu. Zmíněné je dominantní náplní i této publikace. Kromě vysvětlení teoretických postupů řešení se v knize setkáte také s mnoha praktickými radami, ale především s velkým množstvím testových příkladů. Stejně tak je obsahovou náplní této publikace podrobné vysvětlení základů výrokové, predikátové a normativní logiky.

"Rozšířená a přepracovaná učebnice, která již v 8.vydání reaguje na nové trendy v přijímacím řízení v českém vysokém školství, kde se u přijímacích zkoušek začínají masivně testovat obecné studijní předpoklady, jež vychází převážně z logických testů a SCIO testů. " (předmla z knihy)

Publikace Gajdova (ne)věrná Morava pojednává o osudech Národní obce fašistické (NOF) v období mezi světovými válkami, a to především v oblasti Moravy a Slezska. Tato podivuhodná politická strana byla součástí koloritu prvorepublikového života a svou roli sehrála i ve vzrušeném období Mnichovské dohody a okupace nacistickým Německem. Vždy stála v otevřené opozici vůči demokratické vládě a netajila se ani odporem k samotnému demokratickému zřízení. Ohniskem práce je regionální činnost českých fašistů a jejich vztah k Vůdci strany, kterým byl slavný legionářský generál Radola Gajda. Nezbytnou součástí publikace je pak i definování samotného pojmu fašismus a jeho odlišení od podobných extremistických ideologií.