Władysław Reymont Bücher

Diese Hardcover-Ausgabe ist Teil der TREDITION CLASSICS. Der Verlag tredition aus Hamburg veroffentlicht in der Buchreihe TREDITION CLASSICS Werke aus mehr als zwei Jahrtausenden. Diese waren zu einem Grossteil vergriffen oder nur noch antiquarisch erhaltlich. Mit TREDITION CLASSICS verfolgt tredition das Ziel, tausende Klassiker der Weltliteratur verschiedener Sprachen wieder als gedruckte Bucher zu verlegen - und das weltweit! Die Buchreihe dient zur Bewahrung der Literatur und Forderung der Kultur. Sie tragt so dazu bei, dass viele tausend Werke nicht in Vergessenheit geraten

Im Roman "Der Vampir" trifft der polnische Emigrant Zenon auf die geheimnisvolle Frau Daisy, die ständig von einem schwarzen Panther begleitet wird. Unter dem Einfluss ihrer hypnotischen Manipulation erlebt er Zustände zwischen Traum und Wachsein, Halluzinationen sowie parapsychologische Phänomene wie die Aufspaltung seiner Persönlichkeit, spiritistische Aportationen und Erscheinungen von Baphomet. Er nimmt an spiritistischen Sitzungen und einer satanistischen schwarzen Messe teil. Zenon wandert durch das düstere, neblige London der fin de siècle-Zeit, durch die unterirdischen Katakomben einer geheimnisvollen Stadt – einem Monster voller Sekten von Spiritisten und Satanisten, einschließlich Madame Blavatsky. Gleichzeitig irrt er in seinem eigenen Inneren umher, in den Tiefen seines Unterbewusstseins. Ist Daisy, die Femme Fatale, wirklich ein Vampir, der ihn ins Wahnsinn und zum Tod führt?

Die Erzählung beleuchtet das ländliche Leben im Polen des frühen 20. Jahrhunderts und bietet einen tiefen Einblick in die sozialen Strukturen und Herausforderungen der Bauern. In der Sommerausgabe wird die Geschichte in einem lesefreundlichen Großdruck präsentiert, der das Verständnis erleichtert. Die Neuübersetzung von Jean Paul von Ardeschah sorgt für eine moderne Lesart des Originals, während die künstlerische Umschlaggestaltung von Alfred von Wierusz-Kowalski das ländliche Thema visuell unterstreicht. Die Berliner Ausgabe von 2023 ist sorgfältig bearbeitet und bietet einen ansprechenden Zugang zu Reymonts Werk.

Der erste Band der vierteiligen Reihe von Wladyslaw Reymont entführt den Leser in das ländliche Leben Polens zu Beginn des 20. Jahrhunderts. Die Erzählung, die zwischen 1901 und 1908 entstand, beleuchtet die Herausforderungen und Freuden der Bauern während der Erntezeit. In dieser Ausgabe wird der Text von Theodor Borken überarbeitet und in einem lesefreundlichen Großdruck präsentiert. Die Übersetzung stammt von Jean Paul von Ardeschah und wird durch eine ansprechende Umschlagabbildung von Alfred von Wierusz-Kowalski ergänzt.

Der zweite Band von Wladyslaw Reymonts "Die Bauern" thematisiert das Leben der Landwirte im Winter, wobei die Herausforderungen und Traditionen der ländlichen Gemeinschaft im Mittelpunkt stehen. Die Berliner Ausgabe von 2023 bietet einen durchgesehenen Neusatz, der von Theodor Borken bearbeitet wurde. Die Übersetzung stammt von Jean Paul und wurde ursprünglich 1912 veröffentlicht. Die großformatige Ausgabe in lesefreundlichem Großdruck präsentiert die eindrucksvolle Umschlagabbildung von Alfred von Wierusz-Kowalski und bietet einen tiefen Einblick in die soziale und kulturelle Realität der damaligen Zeit.

Der dritte Band von Wladyslaw Reymonts "Die Bauern" thematisiert den Wandel der Jahreszeiten und deren Einfluss auf das Leben der Dorfbewohner. In dieser Ausgabe wird der Text in lesefreundlichem Großdruck präsentiert und bietet einen detaillierten Einblick in die ländliche Gesellschaft zu Beginn des 20. Jahrhunderts. Die Neuübersetzung von Jean Paul von Ardeschah und die sorgfältige Bearbeitung durch Theodor Borken machen das Werk zugänglich und ansprechend. Begleitet wird das Buch von einer ansprechenden Umschlagabbildung, die die kulturellen Aspekte der damaligen Zeit widerspiegelt.

In der Opiumhöhle. (Übersetzt von Olaf Kühl). Wallfahrt nach Jasna Góra. (Übersetzt von Olaf Kühl). Vor dem Morgengrauen. (Übersetzt von Renate Schmidgall). Eine Traumgeschichte. (Übersetzt von Renate Schmidgall). Am Abgrund. (Übersetzt von Olaf Kühl). Im Cholmer Land. (Übersetzt von Olaf Kühl).

In 1894, Władysław Reymont, one of Poland's most important writers, went on a walking pilgrimage from the right bank of Warsaw to Jasna Góra, Poland's most important Marian shrine in Czestochowa. He went as a journalist to cover the pilgrimage for the press rather than out of piety. Quickly, however, he was won over by the simple but deep faith of the pilgrims, mostly simple peasants among whom he felt like an outsider. Available in English for the first time, A Pilgrimage to Jasna Góra is a masterpiece of late-nineteenth century journalism filled with astute sociological observations of the Poles and their faith under Russian domination and richly sensuous descriptions of the beauty of the Polish countryside.

Historický román podáva obraz života na dedine v Poľsku na konci 19. storočia. Kniha ponúka rozsiahle dielo, bohato rozvetvený dej, vzrušujúcu drámu ľudských osudov – autor v ňom využíva svoje encyklopedické vedomosťi o dedinskom živote.

V rámci štyroch ročných období rozohráva sa zaujímavá a vzrušujúca dráma ľudských osudov. Zápas človeka s prírodou, s ľudmi blízkymi i cudzími s pánmi i s vlastnými vnútornými konfliktmi. Spisovateľ vyniesol na povrch pravdivý obraz svojich postáv, ich konania, ale aj myslenia, ich túžob citového života, ich živelnej zmyslovej morálky. Odkryl nielen to, čo je krásne, folklórne, ale aj to, čo je choré. 3. vyd.

De origen campesino. recorrió Polonia trabajando como actor. Retirado como novicio en el convento de Czestochowa. inició su actividad literaria en 1895. Su obra narrativa expresa los ideales del neoespiritualismo polaco. ligado a una moral tradicional y estática. Su celebridad se basa esencialmente por su obra cumbre. Los campesinos. dividida en cuatro partes que llevaban los nombres de las estaciones del año. una extensa novela épica en la que narra un año de la vida de un pequeño pueblo polaco. En 1920 Reymont era ya una personalidad reconocida y con fama internacional. reflejando en toda su producción literaria los tiempos que le tocó vivir. cuando Europa era un hervidero con una guerra mundial. revoluciones. cambios políticos y sociales o la recuperación de la independencia de su país

Román poľského autora podáva osudy Janky Orlowskej, dcéry prednostu vidieckej stanice, ktorý ju chce proti jej vôli vydať.

"Ziemia obiecana" (1899r.) to obok "Chłopów" najbardziej znana powieść Reymonta. Akcja toczy się w wielokulturowej Łodzi. Bohaterami jest troje przyjaciół: Niemiec, Polak i Żyd, którzy robią wspólne interesy. Na tle robotniczego miasta ukazani zostali bogaci kapitaliści oraz wyzyskiwani przez nich pracownicy, którzy walczą o przetrwanie. Powieść została zekranizowana przez Andrzeja Wajdę. Łodzianie postawili pomnik Władysławowi Reymontowi, siedzącemu na ławeczce przy głównej ulicy miasta - Piotrkowskiej.

Zasľúbená krajina je jeden z prvých románov bez hrdinu v poľskej literatúre. Autor sa v ňom pokúsil o zovšeobecňujúce zobrazenie druhého najväčšieho poľského mesta Lodže, ktoré sa v poslednom desaťročí 19.storočia prudko rozvíjalo a stalo sa ozajstnou zasľúbenou krajinou pre nemeckých,židovských i poľských priemyselných podnikateľov, bezohľadne navzájom súperiacich.

Toto dílo mělo být jakousi monografií o moderní „zaslíbené zemi“, jak autor obrazně nazval průmyslovou Lodž z konce 19. století. Reymont pracuje se spoustou plasticky vykreslených obrazů, které jednak posouvají děj dále a jednak názorně zachycují spleť problémů a charakteristických rysů lodžského života. Jako jeden z hlavních problémů vystupuje do popředí národnostní antagonismus, který se projevuje stálým mocenským soupeřením tří národnostních skupin. Jejich reprezentanty jsou „tři lodžští bratři“, přátelé Baum, Welt a Borowiecki. Kniha má být kritikou vzmáhajícího se kapitalismu. K tomu si nemohl vybrat prostředí typičtější, než byla tehdejší Lodž pulsující honbou za ziskem, při níž však lidská srdce zůstávala chladná.

Historický román podáva obraz života na dedine v Poľsku na konci 19. storočia. Kniha ponúka rozsiahle dielo, bohato rozvetvený dej, vzrušujúcu drámu ľudských osudov – autor v ňom využíva svoje encyklopedické vedomosťi o dedinskom živote.

Historický román podáva obraz života na dedine v Poľsku na konci 19. storočia. Kniha ponúka rozsiahle dielo, bohato rozvetvený dej, vzrušujúcu drámu ľudských osudov – autor v ňom využíva svoje encyklopedické vedomosťi o dedinskom živote.

V rámci štyroch ročných období rozohráva sa zaujímavá a vzrušujúca dráma ľudských osudov. Zápas človeka s prírodou, s ľudmi blízkymi i cudzími s pánmi i s vlastnými vnútornými konfliktmi. Spisovateľ vyniesol na povrch pravdivý obraz svojich postáv, ich konania, ale aj myslenia, ich túžob citového života, ich živelnej zmyslovej morálky. Odkryl nielen to, čo je krásne, folklórne, ale aj to, čo je choré. Poslovenčil I. Gr. Orlov.

Epopej (rozčleněná stejně jako Zolova Země a Mrštíkův Rok na vsi na čtyři knihy podle čtyř částí roku) podává synthetický obraz tvrdého života polské vesnice na přelomu století. Dějištěm je malá a chudá ves Lipka a hlavní osou románu rodina bohatého sedláka Boryny. Ten se přes protest rodiny ožení s mladou Jagnou, milenkou svého ženatého syna Antka. Ale milostný poměr mezi mladými nepřestal a Boryna vyhnal Jagnu i syna s rodinou z domu. Když pak v půtce o selský les hajný smrtelně zraní Borynu, Antek zabije hajného. Po propuštění z vězení se Antek duševně obrodí a oddaně vzdělává rodnou půdu. Hlavní děj, protkaný četnými episodami, protéká širokým obrazem selského života. Román zachycuje vesnický lid v práci doma i na poli, při svatbě, pohřbu, na přástkách, na trhu atd., zdůrazňuje jeho lnutí k půdě, majetku, jehož je otrokem, ukazuje na ostré soc. rozpory mezi sedláky a bezzemky. Román byl přeložen do mnoha jazyků, autor v roce 1924 poctěn Nobelovou cenou za literaturu.

Epopej (rozčleněná stejně jako Zolova Země a Mrštíkův Rok na vsi na čtyři knihy podle čtyř částí roku) podává synthetický obraz tvrdého života polské vesnice na přelomu století. Dějištěm je malá a chudá ves Lipka a hlavní osou románu rodina bohatého sedláka Boryny. Ten se přes protest rodiny ožení s mladou Jagnou, milenkou svého ženatého syna Antka. Ale milostný poměr mezi mladými nepřestal a Boryna vyhnal Jagnu i syna s rodinou z domu. Když pak v půtce o selský les hajný smrtelně zraní Borynu, Antek zabije hajného. Po propuštění z vězení se Antek duševně obrodí a oddaně vzdělává rodnou půdu. Hlavní děj, protkaný četnými episodami, protéká širokým obrazem selského života. Román zachycuje vesnický lid v práci doma i na poli, při svatbě, pohřbu, na přástkách, na trhu atd., zdůrazňuje jeho lnutí k půdě, majetku, jehož je otrokem, ukazuje na ostré soc. rozpory mezi sedláky a bezzemky. Román byl přeložen do mnoha jazyků, autor v roce 1924 poctěn Nobelovou cenou za literaturu.

Epopej (rozčleněná stejně jako Zolova Země a Mrštíkův Rok na vsi na čtyři knihy podle čtyř částí roku) podává synthetický obraz tvrdého života polské vesnice na přelomu století. Dějištěm je malá a chudá ves Lipka a hlavní osou románu rodina bohatého sedláka Boryny. Ten se přes protest rodiny ožení s mladou Jagnou, milenkou svého ženatého syna Antka. Ale milostný poměr mezi mladými nepřestal a Boryna vyhnal Jagnu i syna s rodinou z domu. Když pak v půtce o selský les hajný smrtelně zraní Borynu, Antek zabije hajného. Po propuštění z vězení se Antek duševně obrodí a oddaně vzdělává rodnou půdu. Hlavní děj, protkaný četnými episodami, protéká širokým obrazem selského života. Román zachycuje vesnický lid v práci doma i na poli, při svatbě, pohřbu, na přástkách, na trhu atd., zdůrazňuje jeho lnutí k půdě, majetku, jehož je otrokem, ukazuje na ostré soc. rozpory mezi sedláky a bezzemky. Román byl přeložen do mnoha jazyků, autor v roce 1924 poctěn Nobelovou cenou za literaturu.

Epopej (rozčleněná stejně jako Zolova Země a Mrštíkův Rok na vsi na čtyři knihy podle čtyř částí roku) podává synthetický obraz tvrdého života polské vesnice na přelomu století. Dějištěm je malá a chudá ves Lipka a hlavní osou románu rodina bohatého sedláka Boryny. Ten se přes protest rodiny ožení s mladou Jagnou, milenkou svého ženatého syna Antka. Ale milostný poměr mezi mladými nepřestal a Boryna vyhnal Jagnu i syna s rodinou z domu. Když pak v půtce o selský les hajný smrtelně zraní Borynu, Antek zabije hajného. Po propuštění z vězení se Antek duševně obrodí a oddaně vzdělává rodnou půdu. Hlavní děj, protkaný četnými episodami, protéká širokým obrazem selského života. Román zachycuje vesnický lid v práci doma i na poli, při svatbě, pohřbu, na přástkách, na trhu atd., zdůrazňuje jeho lnutí k půdě, majetku, jehož je otrokem, ukazuje na ostré soc. rozpory mezi sedláky a bezzemky. Román byl přeložen do mnoha jazyků, autor v roce 1924 poctěn Nobelovou cenou za literaturu.

V lekárni - Smrť - Metelica - Tomek Baran - Pri robote - Lili - V jesennú noc - Spravodlivosť - Na rúbanisku - Jedného dňa - Jaśkove ambície - Oračka - Údel

Novela polského klasika je vytěžena z divadelního prostředí, které autor velmi dobře znal. Vypráví o lásce mladičké a půvabné herečky a bohatého zemana, o vztahu, v němž dívka ze strachu před poklidným životem na venkovském dvorci se vzdává opravdové lásky a vyhlídek na manželský život.

Epopej (rozčleněná stejně jako Zolova Země a Mrštíkův Rok na vsi na čtyři knihy podle čtyř částí roku) podává synthetický obraz tvrdého života polské vesnice na přelomu století. Dějištěm je malá a chudá ves Lipka a hlavní osou románu rodina bohatého sedláka Boryny. Ten se přes protest rodiny ožení s mladou Jagnou, milenkou svého ženatého syna Antka. Ale milostný poměr mezi mladými nepřestal a Boryna vyhnal Jagnu i syna s rodinou z domu. Když pak v půtce o selský les hajný smrtelně zraní Borynu, Antek zabije hajného. Po propuštění z vězení se Antek duševně obrodí a oddaně vzdělává rodnou půdu. Hlavní děj, protkaný četnými episodami, protéká širokým obrazem selského života. Román zachycuje vesnický lid v práci doma i na poli, při svatbě, pohřbu, na přástkách, na trhu atd., zdůrazňuje jeho lnutí k půdě, majetku, jehož je otrokem, ukazuje na ostré soc. rozpory mezi sedláky a bezzemky. Román byl přeložen do mnoha jazyků, autor v roce 1924 poctěn Nobelovou cenou za literaturu.

Román, dramatický obraz průmyslové Lodže, světa bankéřů a továrníků, v němž jsou v kapitalistické konkurenci, vlčí morálce a v honbě za ziskem ničeny lidské city a skutečné mravní hodnoty.