Petr Hořejš Reihenfolge der Bücher

Triumvirát géniů národní hudby – takové je téma i název již 16. dílu Toulek českou minulostí. Kniha zachycuje životní osudy tří zakladatelů naší novodobé hudební kultury. Příběh Bedřicha Smetany je sklenut mezi jeho více než problematickým mládím a tragickým životním závěrem, kdy neslyšící tvůrce v úžasném vzepětí sil vytváří svá největší díla. Bohem políbený a Bohu vždy vděčný Antonín Dvořák musí triumfovat nejprve v cizině, zejména v Anglii, aby si spontánního a zbožného „venkovana“ všimli a zpětně přisvojili i Češi. A osud Leoše Janáčka? Jako podceňovaný tvůrce údajně pouze lokálního, regionálního formátu musí až do kmetského věku čekat, aby pozdním triumfem opery Její pastorkyně prokázal své kompoziční novátorství. Toulky 16 navíc nastiňují celé dějiny české hudby. Vstupní kapitola je stručným přehledem od zbožných gregoriánských chorálů až k hudbě předsmetanovské, závěrečný oddíl poskytuje orientaci ve stručném pohledu osobností české hudební moderny z počátku 20. století (J. B. Foerster, Z. Fibich, J. Suk, O. Nedbal, V. Novák a další).

Válka 1914-1918, osobnost TGM Nový, už 14. díl Toulek českou minulostí líčí složitou, avšak překvapivě úspěšnou cestu mladého českého společenství až k ustavení samostatného státu Čechů i Slováků. Kromě bolestných dramat první světové války na evropských frontách i v týlu rozkládající se habsburské říše věnují Toulky hlubší pozornost osobnosti a historické roli Tomáše G. Masaryka a jeho osvoboditelské zahraniční misi. Kniha přináší též hutné portréty nejbližších spolupracovníků TGM E. Beneše a M. R. Štefánka a medailony některých politiků domácích – „mužů 28. října“. Je zdůrazněn význam vzniku československých legií. Vyprávění se neuzavírá okamžikem zrodu ČSR r. 1918, ale stručně shrnuje i následující, pro příští existenci a prosperitu státu nezbytné stabilizační kroky: pacifikaci německých Sudet, urovnání národnostních konfliktů na Těšínsku, málo známý krvavý zápas o Slovensko i obtížný proces začleňování Podkarpatské Ukrajiny.

Fotografická publikace přináší nevšední záběry viděné okem umělce. Představí město v široké škále světelných odstínů, které podtrhují magickou atmosféru jednotlivých míst a zákoutí Opavy.

Kniha vychází k 550.výročí mírových snah krále, který předběhl svou dobu o několik století. V jeho žilách nekolovala královská krev. Za normálních okolností, v poklidnějších časech, by proto neměl na panovnické žezlo nárok. Jako pouhý šlechtic se v tehdejší přísně hierarchizované společnosti ocital o schůdek níž – k trůnu mohl leda v pokleku zhlížet. Přesto se jako jediný a současně poslední Čech dokázal vklínit do posloupnosti dynastických vládců Koruny české. Autor Petr Hora-Hořejš proslul svojí řadou knih Toulky českou minulostí. Také jeho nová kniha o Jiřím z Poděbrad zachovává model, kdy hlavní text je doplněn na každé straně okrajovým sloupcem doplňujících informací. Samozřejmostí je bohatý obrazový doprovod.

Třináctý, předposlední díl známého historického cyklu se v souboru dílčích témat věnuje období přelomu 19. a 20. století, kdy po dovršení národního obrození mladá česká společnost svou všestrannou aktivitou doháněla vývojové opoždění a některými překvapivými úspěchy či pokroky nabývala sebevědomí, tak potřebného pro brzké obnovení a budování samostatného státu. Nejnovější svazek Toulek přibližuje české výkony na poli techniky, např. počátky letectví (Jan Kašpar), kinematografie (ing. Jan Kříženecký), architektury (světově ojedinělý český kubismus, cestu k modernímu funkcionalismu), literatury (Jaroslav Vrchlický a jeho generace), sochařství (Oto Gutfreund aj. tvůrci). Toulky 13 věnují pozornost i pozoruhodné, v české historické literatuře dosud takřka opomíjené kapitole - konfliktnímu zápasu za vyšší vzdělání, společenské i pracovní uplatnění a rovná práva žen. Autorem kapitol 3 a 4 je Zdeněk Volný.

12. díl oblíbeného historického cyklu Petra Hory-Hořejše je portrétní galerií největších českých osobností z časů před 1. světovou válkou. Čtenář v ní najde životní příběhy a portréty řady vynikajících skladatelů v čele s Leošem Janáčkem, malířů (mj. Antonín Slavíček a Jiří Mucha), vědců a lékařů (zejména Josefa Thomayera), ale také mužů ze světa…

V 11. svazku populárního historického cyklu autor nabízí především panoramatický obraz "života všední dnů" české společnosti na přelomu 19. a 20. století. Vyprávění je pestrou faktografickou mozaikou o stylu života a práci, bydlení, školství, platech a výdělcích, cenách, rodině a manželství, trávení volného času i o dalších aktivitách tehdejších lidí. Proto jsou součástí knihy i obdobně pojaté kapitoly o všestranné dějinné proměně a modernizaci Prahy a o počátcích sportu u nás. Ve čtyřech portrétních kapitolách o největším českém mecenáši Josefu Hlávkovi a v medailonech Vojty Náprstka a jeho mimořádné matky Anny Fingerhutové-Náprstkové se autor programově snaží vrátit do českých dějin neprávem opomíjené, svým významem i dílem však zcela mimořádné osobnosti. Objevnou složkou tohoto dílu je i bohatý a originální obrazový doprovod.

Autobiografická kniha populární české herečky Jiřiny Bohdalové, která vzpomíná např. na svůj domov, svou cestu k divadlu i zkušenosti s StB.

Již desátý díl oblíbených toulek českou minulostí se tentokrát zabývá velkými umělci konce 19. století, a to Antonínem Dvořákem, Josefem Václavem Myslbekem, Janem Nerudou a Mikolášem Alšem.