Ladislav Reznicek Bücher

V létě 1905 přišla z norského Vestnes do Prahy zpráva, senzační pro čtenáře Národní politiky a neuvěřitelná pro příbuzné spisovatele Rudolfa Těsnohlídka: jeho novomanželka skonala na svatební cestě ranou z revolveru. Šlo o nešťastnou náhodu, sebevraždu, či dokonce vraždu? Ladislav Řezníček, autor mnoha publikací na téma česko-norských kulturních vztahů, objevil v norských archivech vyšetřovací spisy, které vnášejí do letité záhady nové světlo. Miloslav Martínek, historik, redaktor a publicista, prošel znovu české archivy a zamýšlí se nad aluzemi tragédie v Těsnohlídkových textech.

Publikace věnovaná snad nejslavnějšímu norskému komponistovi a vynikajícímu klavíristovi je vydávána u příležitosti 100. výročí jeho úmrtí. Život a dílo Edvarda Griega, jeho vazby na českou kulturu a obdiv k původní české lidové hudbě, stejně jako obsáhlou korespondenci se slavnými komponisty či hudebníky, jakými byli např. „královna houslí“ Wilma Norman-Neruda, nejslavnější houslová virtuoska 19. století, Josef Bohuslav Foerster, český skladatel, hudební pedagog a spisovatel či František Augustin Urbánek, zakladatel jednoho z nejvýznamnějších hudebních nakladatelství v Čechách.V knize je kladen důraz na dosud neznámé dokumenty o učiteli hudby E. Griega, známém dirigentu bergenské filharmonie a prvním komponistovi hudby ke hrám Henryka Ibsena, Ferdinandu Giovanni Schediwém (Janu Šedivém).

Česko-německé zrcadlové vyd. biografické studie o nositeli Nobelovy ceny za literaturu, norském spisovateli B. Bjornsonovi, zaměřené na jeho zájem o malé národy střední Evropy a jejich podporu (mj. o jeho spolupráci s B. Suttnerovou, též o TGM); s četnými ukázkami z korespondence a dobového tisku, s oddílem dokumentárních příloh (s. 127-186); se soupisem pramenů (s. 187); - s biograficko-bibliografickou poznámkou o L. Řezníčkovi (s. 188).

S úsměvným nadhledem popisuje Řezníček svérázné rodinné prostředí, vášnivou klukovskou náklonnost k místnímu fotbalovému klubu, ale i rázovité prostředí předměstských hospod a originální atmosféru malé enklávy starousedlíků uprostřed vysočanské periferie.