David Jan Novotný ist eine herausragende Stimme der zeitgenössischen tschechischen Literatur, dessen Werk sich durch tiefe Einblicke in die menschliche Psyche und soziale Realität auszeichnet. Seine Prosa, oft mit autobiografischen Elementen durchwoben, erforscht Themen wie Identität, Einsamkeit und die Suche nach Sinn in einer dynamischen Welt. Novotnýs Stil zeichnet sich durch seine ausdrucksstarke Sprache und seine Fähigkeit aus, authentische Dialoge einzufangen, wodurch er den Leser in das Seelenleben seiner Charaktere hineinzieht. Sein Werk stellt eine mutige Reflexion über das gegenwärtige Leben und menschliche Beziehungen dar.
Tato knížka upoutá nejen dětského, ale též dospělého čtenáře, jemuž nechybí alespoň špetka hravosti a smyslu pro humor. Pojednává totiž o osudech „člověka ementálského“, tedy o lidech žijících na samém konci doby kamenné v údolí pohádkové řeky Emme. Na stránkách této roztomilé knihy se dozvíme, kterak Ementálci železné nástroje používat začali, kterak se živnostem pekařské, kožešnické, truhlářské a dalším velkého rozkvětu a úcty dostalo – zkrátka kterak šťastně i nešťastně se odvíjel život v oněch dávných dobách, kdy všechno teprve vznikalo a kdy nejběžnější věci byly ještě převratnými novinkami
Koncem jednapadesátého roku dvacátého století se autor s rodiči přistěhoval do někdejší Páté čtvrti, tj. bývalého Josefova, Židovského města, dnes součásti Starého Města pražského, kde od té doby žije. Déle než pětašedesát let sleduje tedy proměny této čtvrti, jíž procházely dějiny, nuceně či dobrovolně rozjásané průvody, politici, prezidenti, dvojí okupantská vojska, radosti i smutky. V sedmi kapitolách své soukromé historie, mapujících jednotlivá desetiletí, autor vzpomíná na své dětství, na rodinu, na spolužáky a kamarády, na dětské hry v ulicích, na rozdíl od dnešní doby tichých a klidných, na významné osobnosti, které zde žily, i na ty, kteří zmizeli nebo se v průběhu let přistěhovali. Čtenář se v těchto osobitých vzpomínkách dozví mnohé, o čem se v běžných knihách pojednávajících o Starém Městě nikdy nedočte.
Rozsáhlá povídka Truhlářská sonáta ukončuje volnou trilogii próz zasazených do krajiny kolem České Skalice ve východních Čechách. Jedná se tu o komorní příběh několika obyvatel vsi Lípová, mezi nimiž dominuje postava místního truhláře Emila Šavrdy, zručného, fortelného řemeslníka a především bezelstného a dobrého člověka. Na pozadí každodenního života obyvatel malé vsi je tento dvoumetrový habán s čistým srdcem konfrontován s několika postavami ze svého okolí.
Nový román Davida Jana Novotného, zkušeného spisovatele (Jak rodí chlap, Ro(c)k na vsi, Strašáci a poustevníci aj.) a rektora Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku, nám po prvních stránkách může připadat jen jako skvěle a vtipně zpracovaný nápad vyprávět příběh ze začátku 21. století důsledným slohem velkého prvorepublikového románu.Autor si nápaditě a vkusně pohrává s jazykem, tématem i všemi paradoxy, které díky takovému přístupu vznikají, ale při tom nás nenápadně vtahuje pod povrch svého zvláštního alternativního světa, malého Městěčka nad Labem, v němž se lehce plynoucí všední dny náhle zabarvují nečekanými událostmi.Svěže a humorně líčené charaktery jeho obyvatel, kteří jsou zpočátku až žánrově klasickými figurkami, se nám najednou proměňují v živé a plasticky vykreslené osobnosti, které jsou nositeli střípků velkého tajemství, a napětí, jež bublá pod zdánlivě idylickým životem Městěčka, náhle přerůstá do nečekaně dramatických událostí, směřujících k překvapivému konci.Vasarelyho kříž je nejenom vynikající literární hrou, ale i románem v kladném slova smyslu esoterickým, v němž se mísí humor i tajemství se zvláštní nostalgií a kouzlem zašlých časů, a - jakkoliv se tak netváří - románem skutečně moderním, který si jistě najde mnoho vděčných čtenářů.
Píše se srpen 2002. Čechy postihla tisíciletá povodeň, svým rozsahem připomínající biblický příběh Noachův. Stovky lidí přišly o své domovy, tisíce bylo nutno evakuovat ze zatopených oblastí. Také Židé z Josefova a z dalších částí Židovského Města musejí opustit své byty. Hledají útočiště u svých souvěrců. V židovském penzionátu pana Reicha na Vinohradech se řízením osudu schází deset mužů, tvořících minjan. Jsou různého věku, od patnácti do osmdesáti let, z různých prostředí, s různými životními zkušenostmi. Jejich osudy se postupně odhalují prostřednictvím historek, jež si v dlouhých chvílích vyprávějí, nebo vzpomínek, které se jim v této mimořádné situaci vynořují. Spolu s nimi se opět odkrývá zloba, nesmyslnost, absurdita neblahých minulých režimů, jež pronásledovaly hlavně Židy. Trpké, ale přesto až neuvěřitelně komicky vyznívající osobní historie nám prozaik David Jan Novotný předává vlastní i sdílenou zkušeností. Zná současný židovský svět Prahy, jeho prostředí, jazyk, zvyklosti a obřady. Příběhy, které vypráví laskavě, s charakteristickým ironickým humorem, získávají v jeho podání moudrost dávných biblických poučení i jistou smířlivost poznání, jež přesahuje celé generace. Už šedesát let jsem tu neměl být. Kde jste vy, kde jsem já? A kde jsou ostatní?
Příběh pěti pošetilých starců, obyvatel vesnice s fiktivním názvem Kumburk, je podán s velkou nadsázkou a čtenáře od počátku upoutá a strhne. Kniha má mnoho předpokladů stát se humorným čtením. Má napětí a švih, najdeme v ní uvážené míšení možného s téměř nemožným i překvapivý závěr. Svou snahou podat výpověď o specifickém prostředí, ale zvláště o nedokonalosti a nevyzpytatelnosti soudobého světa získává až filosofický rozměr a řadí se k tomu nejlepšímu, co vytvořila klasická česká humoristická próza.
Kniha rozvíjí dobrou tradici společenského románu v humoristickém žánru a čtenáři nabízí příběhy pražských flákačů, studentů, básníků, umělců a holek jednoduchých jak sáňky. Je to nekonvenční četba pro nekonvenční lidi.
Píše se rok 1951 a do pražské čtvrti Josefov se stěhuje židovská rodina Neumanových. Hlavní postava, pětiletý Samuel Neuman, poznává ulice, dvorky a zákoutí Josefova, kde se odehrávají všední, ale také dramatické příběhy sousedů i rodiny Neumanovy, ovlivněné událostmi, které hýbaly Československem v padesátých a šedesátých letech. Jen tu a tam vezme Oskar Neuman své syny na vlastivědné výlety, aby jim ukázal krásy české země, ale zároveň divného státu, omotaného ostnatým drátem. Navzdory tomu, co strašného dějiny přinesly a přinášejí, Samuel, jeho bratr i otec neztrácejí svou víru
