Zdeňka Bezděková Bücher

Following World War II a little German girl begins to suspect that she may have other origins as she tries to reconcile the many discrepancies of her life at home and at school.

Jedno z nejpůsobivějších děl o světě dětí, zasaženém hrůzami války. Vypráví o českém děvčátku, zavlečeném nacisty do Německa na "převychování".

Dětský román z prostředí mezinárodního pionýrského tábora rozehrává děj kolem citlivé dívky z učitelské rodiny. Hrdinka prožívá řadu příhod, poznává horskou přírodu, sžívá se s dětmi nejen z Čech, Moravy a Slovenska, ale i zPolska, Francie a odjinud a přes několik příběhů dívek, které pro válku nebo rodinný rozvrat nepoznaly štěstí, citově a myšlenkově dospívá.

Hrdinkou historického románu z doby vzestupu Jiřího z Poděbrad je Perchta z Rožmberka, jež pro svůj soucit s chudými poddanými vstupuje do vědomí lidu jako ,,bílá paní".

3. díl jihočeské trilogie o životě na hradě Orlíku volně navazuje na romány Bílá paní a Bludný kámen.

"Milování v patnácti má kořen sladký a plod hořký," říká Z. Bezděková v improvizovaném rozhovoru se čtenářem na záložce vydávaného románu ze světa milostné a předmanželské problematiky příliš mladých lidí. Autorka na pozadídnešního citového a sexuálního života mladých vypráví o dívce, která před vstupem do manželství konfrontuje svůj svět se světem své matky a babičky v přibližně stejném věku

Osou vzpomínkového vyprávění o válečném dětství je příběh pražské školačky, jejíž otec odešel na bojiště první světové války. Její dětský svět rozvíjí učitelka s protirakouským a protiválečným smýšlením a její útěchou v neradostném dětství je inteligentní pes.

Hrdinkou románu je třináctiletá Marta, nemanželská dcera trpící pocitem méněcennosti, že nemá tatínka jako jiné děti. Autorka líčí, jak se tento handicap projevuje ve školním prospěchu, ve vztahu k dětskému kolektivu a jakou proměnu v životě Marty způsobí "zázrak", když si její otecvezme po letech maminku.

Nové vydání psychologického románu z doby okupace, díla jihočeské básnířky, spisovatelky, středoškolské a vysokoškolské profesorky (nar. 1907). Dramatický příběh ženy, jíž gestapo uvěznilo snoubence, příběh plný duševnítrýzně,utrpení a citového výpětí. Román, který vřelýmislovy přivítali V. Řezáč, A.M. Píša a M. Holas, byl hodnocen jako první dílo u nás, umělecky zpodobující utrpení ženy za okupace.

Tato kniha navazuje na dětskou knihu Říkali mi Leni . V knize autorka líčí osudy českého děvčátka zavlečeného za války do Německa. Německá Leni Freiwaldová se mění v českou Lenku Sýkorovou, která se vrátila i se svojí maminkou, která přežila koncentrační tábor. Vrátily se do Čech do malého městečka na Šumavě za svým dědečkem. Lenka obdivovala všechny květiny na zahradě a líbilo se jí tu více než v Německu. Čechy jí připadaly krásné a čisté, i lidi okolo ni byli na ní hodní. Maminka jí pomáhala s učením a přihlásila ji do základní školy, kde se zase naučila česky. Potkala spoustu nových kamarádů, ale na své kamarády v Německu nezapomněla. Také za Lenkou přijela její kamarádka Erna až z Prahy a vyprávěla jí své smutné zážitky z koncentračního tábora. Hodně si rozuměly, ale Lenky nejlepší kamarádka zůstává Toni Weber z Německa. Maminka Lence zakazovala dopisy do Německa. Chtěla, aby Lenka i ona zapomněly na ty zlé časy v Německu. Ale nakonec, když maminka viděla snahu Lenky jak ve škole tak doma, povolila jí dopis do Německa pro Toni, ve kterém ji zvou Lenka a maminka do Čech. Kniha končí příjezdem Lenčiny nejlepší kamarádky do Čech.