Jiří Kejř Reihenfolge der Bücher

Vzpomínky Jiřího Kejře (* 1921), historika specializujícího se na právní dějiny středověku, nejsou a ani nechtějí být obsáhlými a zásadními memoáry, které by měly odhalit závažné události a vystihnout velké osudy jejich protagonistů. Jsou to spíš vzpomínky, které se mu vynořují v paměti od mládí až do současnosti a jsou určeny jeho blízkým přátelům a kolegům a také na památku jeho vnukům, kteří žijí v odlišné době, než jaká byla údělem jeho generace. Jiří Kejř vystudoval právnickou fakultu a po celý život působil na několika pracovištích Akademie věd, kde se zabýval svým oborem – právními dějinami středověku. V jeho životě nedošlo k sensačním událostem ani k napínavým životním zvratům – jeho prostředím je jeho ústav a kruh odborných znalců. V textu vzpomínek se objeví řada jeho kolegů, přátel, ale i významných zahraničních vědců. Jeho život je nerozlučně spojen především s jeho dílem, takže vzpomíná i na některé publikace nebo články, jimiž se zabýval v průběhu úctyhodných téměř šesti desetiletí své práce.

Jiří Kejř vypráví přístupnou formou příběh života mistra Jana Husa, systematicky vysvětluje pohnutky jednání tohoto významného myslitele i podstatu jeho individualistického založení. Shrnuje tak své početné práce, které se Husa dotkly nebo zcela zásadně analyzovaly okolnosti jeho procesu u kurie a na koncilu kostnickém. Podává zhuštěně vysvětlení nepřesných či zavádějících tvrzení spojených s jeho osobou, která se objevují ve velmi bohaté odborné i popularizující husovské literatuře. Právě shrnutí a vyvrácení dosavadních omylů kolem Husa, jeho přátel i protivníků jsou hlavním cílem knihy. Podle Kejře nelze k Husovi přistupovat pouze s vědomím jeho velikosti a netajeným obdivem, nýbrž především s vědomím, že byl živým člověkem, který měl své přednosti i slabosti a jehož je možné vyložit pouze v dobových souřadnicích. Přestože autor pokládá osobně svoji novou knihu za pouhý zlomek díla, jež by mělo o osobnosti Husova formátu vzniknout, lze ji právem považovat nikoli za fragment, ale za koncentrovaný, hodnotný extrakt zamýšlené, ale nerealizované obsáhlé monografie.

14 studií o životě a díle mistra Jana Husa a jeho současníků, reflektující právní, národnostní a teologické problémy.

Konstanz, 6. Juli 1415: Johannes Hus stirbt auf dem Scheiterhaufen! War sein gewaltsamer Tod ein Justizmord? Den langen Weg nach Konstanz – vom Beginn theologischer Dispute ab etwa 1406, über persönliche AuseinanderSetzungen von Hus mit der kirchlichen Obrigkeit in Prag und an der Kurie bis zu seiner Verurteilung – analysiert der Autor sorgfältig. Er zeigt auf, nach welchen Normen des kanonischen Rechts die einzelnen Prozessschritte erfolgten und Entscheidungen gefällt wurden oder – was auch geschah – gegen welche Normen verstoßen wurde. Das Buch trägt bei zur Diskussion um eine mögliche Rehabilitation des böhmischen Reformators und versucht eine Wertung der Vorgänge. Letztlich soll ein objektiveres und weniger parteiisches Urteil über Lehre, Werk und Persönlichkeit des Johannes Hus gesprochen werden, als es in der Vergangenheit geschehen ist.

Husův proces je výsledkem dlouhodobého badatelského zájmu Jiřího Kejře. Autor sleduje krok za krokem dramatický a dosud obecně málo známy průběh procesu s pražským mistrem, od jeho počátku ve sporech Husa s arcibiskupem Zbyňkem v roce 1408 až po poslední výslechy v červnu 1415. Svým soustředěním na procesně-právní aspekty poskytuje pohled až na dřeň soukolí středověkého kanonického práva tak, jak je realizovaly papežské soudy a kostnický koncil.

Dílo objasňuje, jak se ve středověkém českém státě tvořily a zdomácněly městské instituce, jaký byl zájem přemyslovských panovníků na vzniku měst a jak se měnila skladby české středověké společnosti. Kapitoly se zabývají městským právem, trhem, soudnictvím ad.